Jubilejní synagoga
| Jubilejní (Jeruzalémská) synagoga | |
|---|---|
Pohled na průčelí Jubilejní synagogy v pražské Jeruzalémské ulici |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| obec | Praha |
| Základní informace | |
| náboženství | judaismus |
| ritus | ortodoxní judaismus |
| dnešní židovská obec | ŽNO Praha |
| datum posvěcení | 16. září 1906 |
| užívání | činná synagoga, bohoslužby |
| Architektonický popis | |
| stavební sloh | maurský sloh |
| výstavba | 1904–1906 |
| Specifikace | |
| Odkazy | |
| adresa | Jeruzalémská, Nové Město, Praha |
 multimediální obsahna Wikimedia Commons |
|
Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I., jak zní její původní název (je ale známá spíše pod názvem Jeruzalémská, případně Jubilejní nebo Velká) byla vystavěna na náklady Spolku pro vybudování nového chrámu mezi lety 1905-1906 v Jeruzalémské ulici na Novém Městě Pražském jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou, zbořených za asanace pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogální stavbu pražské židovské obce.
Obsah |
[editovat] Spolek pro vybudování nového chrámu
Spolek v roce 1899 zakoupil starý dům v Jeruzalémské ulici na Novém Městě Pražském jako pozemek pro novou stavbu. První projekt na stavbu v novorománském duchu byl předložen ještě tentýž rok architektem Aloisem Richterem, druhý návrh od stavitele Josefa Linharta, v novogotickém slohu, roku 1901 a konečně v roce 1903 předložil zkušený vídeňský architekt mnoha synagog v Rakousko-Uhersku, Wilhelm Stiassny, návrh v maurském slohu, který byl roku následujícího schválen a tak se mohlo započít se stavbou.
[editovat] Stavba a zasvěcení
K jedné z nejkurióznějších překážek ve výstavbě synagogy patří námitka vznesená nedalekým sborem kostela Sv. Jindřicha, že "zpěv ze synagogy bude rušit o nedělích křesťanské věřící". Stavba byla na náklady Spolku zbudována stavitelem Aloisem Richterem mezi 26. červnem 1905 a 16. zářím 1906, kdy byla na svátek Simchat Tóra slavnostně zasvěcena.
[editovat] Popis objektu
Jeruzalémská synagoga je zajímavým příkladem secesní stylizace tzv. maurského slohu. Půdorys stavby tvoří trojlodí bazilikálního typu se dvěma příčnými křídly. Průčelí zdobí mohutný islámský oblouk s rosetovým oknem s Davidovou hvězdou a hebrejským nápisem okolo: זה השער ליי צדיקים יבאו בו "Toto je brána Hospodinova, skrze ni vcházejí spravedliví" (Žalm 118:20). Štít průčelí vrcholí mramorovými deskami Desatera a dvěma věžičkami. Střední arkádu vstupního portiku lemuje biblický verš v hebrejštině: הלו אב אחד לכלנו הלו אב אחד בראנו "Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?" (Malachiáš 2:10).
Dlouhý vnitřní prostor synagogy je rozdělen dvěma řadami sedmi islámských oblouků, nesoucích ženskou galerii. Předprseň galerie je zdobena biblickými citáty v hebrejštině. Nalevo od vstupu v hlavní lodi je umístěna nápisová deska, která sem byla přenesena z Cikánovy synagogy. Přízemí hlavní lodi i galerie jsou osvětleny velkými okny s vitrážemi. Bylo otázkou cti věnovat Spolku finanční dar, proto i některá okna mají nápisy v němčině či češtině, že byla věnována tou či onou rodinou. Vysoký svatostánek (aron ha-kodeš) je ozdoben reliéfem vinného keře a deskami Desatera.
Na západní empoře jsou umístěny rozměrné varhany a interiér doplňují četné tepané lustry.
Kromě hlavního vchodu se do synagogy vchází bočním vchodem, který vede na schodiště k ženské galerii. Tam se také nachází vstup do malé modlitebny, ve které se dnes konají bohoslužby. Dnes se v synagoze konají bohoslužby v orodoxním ritu.
[editovat] Užívání
Do začátku druhé světové války sloužila Jeruzalémská k bohoslužbám neologického charakteru. Za okupace soužila jako skladiště konfiskovaného židovského majetku, ihned po válce byla její činnost obnovena a bohoslužby se zde konají od té doby nepřetržitě.
[editovat] Obnova synagogy
V rámci nedávné rekonstrukce byla objevena a obnovena původní výzdoba, sestávající z bohatě malovaných ornamentů ve stylu vídeňské secese. Jedná se o jedinou dochovanou synagogu s touto výzdobou na světě.
-
Dobová pohlednice, kolem 1900
-
Interiér synagogy
.jpg)
[editovat] Odkazy
[editovat] Bibliografie
- FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.
- CHRASTILOVÁ, Jiřina; PROKOP, Ivan. Devět židovských cest. Praha : Paseka, 2008. 400 s. ISBN 978-80-7185-905-5.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno : Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
