Juan de Austria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Juan de Austria
Nizozemský místodržitel
Don Juan de Austria
Don Juan de Austria
Narození 24. února 1547
Řezno
Úmrtí 1. října 1578 (ve věku 31 let)
Namur
Místo odpočinku El Escorial
Občanství Španělsko
Povolání voják
Ocenění Řád zlatého rouna
Předchůdce Luís Zúñiga y Requesens
Následovník Alexandr Farnese
Děti Marie Anna de Austria
Rodiče císař Karel V.
Barbara Blombergová
Příbuzní polorodý bratr: Filip II.
polorodá sestra: Markéta Parmská
Některá data se získávají z datové položky.

Don Juan de Austria (24. února 1547, Řezno1. října 1578, Namur) byl levoboček Karla V., císaře Svaté říše římské a krále španělského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Juan de Astria cca. 1559

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se z jeho poměru s měšťanskou dívkou z německého Řezna, kde císař pobýval roku 1546 během říšského sněmu. Během prvních dvanácti let vystřídal tři různé vychovatele. Jako kojenec se Juan dostal do výchovy císařského komorníka Luise Quijada. Od čtyř let žil ve Španělsku, kde ho vychovával jistý houslista v císařských službách. Zde byl do roku 1554 a poté se opět vrátil do Quijadovy rodiny.

Od roku 1559 žil Juan na dvoře španělského krále Filipa II., který jej uznal roku 1561 za svého polovičního bratra a udělil mu titul El Infante (princ). Spolu s infantem donem Carlosem navštěvoval od roku 1561 univerzitu v Alcalá de Henares. Byl to právě Juan, kdo upozornil krále na chystaný útěk infanta Carlose v roce 1567.[1] Toho roku se stal otcem nemanželské dcery Anny.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Podle císařovi poslední vůle se měl Juan věnovat církevní kariéře, načež se Filip roku 1564 pokoušel u papeže Pia IV. Juanovi získat místo kardinála.[1] Juan byl ale příliš bujný a příliš toužil po vojenské kariéře, takže se nakonec stal vojevůdcem. Nejdříve se zabýval bojem s piráty (1568) a protože se osvědčil, bylo mu svěřeno velení při tažení proti povstání morisků v Grenadě. Uspěl i zde a v roce 1571 se již jako uznávaný vojevůdce stal velitelem flotily Svaté ligy, což byla aliance Janova, Benátek, Španělska a papežského státu proti Osmanské říši. 7. října 1571 rozdrtil osmanskou flotilu v bitvě u Lepanta, čímž zarazil tureckou rozpínavost ve Středomoří. Toto vítězství značně zvýšilo jeho sebevědomí, leč jeho bratr sledoval jeho vzrůstající popularitu s nechutí a na Juanovy vojenské úspěchy žárlil. Po dobytí Tunisu roku 1573, se Juan neúspěšně ucházel o titul tuniského krále.[2]

Nizozemský místodržitel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1576 jej Filip jmenoval guvernérem Španělského Nizozemí. Jeho politika vedla k silnému povstání, které mu znemožnilo uskutečnit jeho plán oženit se s Marií Stuartovnou a dobýt Anglii. Při potlačování nizozemské revoluce postupoval s velkou brutalitou, k cíli to však nevedlo. V roce 1578 náhle zemřel, pravděpodobně na tyfus.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 190.  
  2. Hamannová str. 191

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Luís Zúñiga y Requesens
Znak z doby nástupu Nizozemský místodržitel
15761578
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alexandr Farnese