Josef Šafařík

Ing. Josef Šafařík
Ing. Josef Šafařík
Narození	11. února 1907; Prostějov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. dubna 1992 (ve věku 85 let); Brno; Československo
Místo pohřbení	Brno
Alma mater	Vysoké učení technické v Brně
Povolání	spisovatel, dramatik, filozof, esejista a publicista
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třída (1991)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Josef Šafařík (11. února 1907 Prostějov^[1] – 23. dubna 1992 Brno) byl český filozof, esejista a dramatik.

Život

V roce 1931 získal titul inženýra vodních staveb. Od 1938 byl ve svobodném povolání; celé své dílo tvořil nepoznán v Brně, na Grohově ul. č. 6/IV, za protektorátu žil v ilegalitě, pak ve vynuceném ústraní. V květnu 1947 byla jeho první kniha Sedm listů Melinovi oceněna v anonymní soutěži nakladatelství Družstevní práce. Vyšla v srpnu 1948 a téhož roku v listopadu byla stažena z prodeje. Svůj esej Člověk ve věku stroje mohl vydat až v období relativního politického uvolněni v Liberci 1967. V roce 1991 mu byl udělen titul PhDr. h. c. Masarykovy university v Brně a Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně. Jeho opus magnum je rozsáhlý esej Cestou k poslednímu, který vyšel krátce před jeho smrtí. Mimo jiné zde reflektuje problémy lidské existence, křesťanství a řecké kultury. Ovlivnil řadu známých osobností – Václava Havla, Antonína Přidala, Pavla Švandu, Jiřího Kuběnu atd.

Myšlenky

Vztah k Chartě 77

„Bezprostředně k Chartě Šafařík říká: „ale tím vypovídáš boj – boj moci.“ Později přichází s názorem: „teď začali dělat všichni politiku, ale kdo bude dělat kulturu?“ „Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům“. Tento názor, je Šafaříkovým životním postojem, který je prakticky doložený v jeho vztahu k politickým aktivitám, jedná se tak o osobní ručení, kdy jeho myšlenky jsou realizovány v praxi. Vztah k Chartě nebyl nepřátelský, ale spíše přátelsko-kritický. Sám V. Havel chápe přitom Chartu jako něco „šafaříkovitějšího než Šafaříkův názor na Chartu.“ Protože to byl pokus o „osobní ručení“. Vedle „osobního ručení“ se nabízí hypotéza, že v Chartě je obsažen podobný postoj k moci, jakou měl Šafařík ve vztahu k státnímu útvaru. Ale důsledek dopadu Charty je zcela odlišný, neboť vypovídá boj moci a jde jí tedy moc. V případě Charty lze mluvit o možné inspiraci ze strany Šafaříkova myšlení, protože koncept dopisu Gustávu Husákovi vzniká až skoro 10 let poté, co Šafařík začal pracovat na svém ústředním díle Cestou k poslednímu.^[2]

Kritika ekonomického systému

Ekonomický systém, dle Šafaříka, nenechává prostor pro umění a bytí člověka. Naopak je tento systém vázán na moc – hodnotná práce je ta, kterou potřebuje moc. Ekonomický přístup, jako zaměření na produkci a přehlížení neproduktivního, je častým bodem Šafaříkovy kritiky.^[3] Díky placené práci prodávají lidé své bytí, čímž se peníze stávají náhražkou lidství a zaplňují bytostné prázdno.^[4]

Jakýkoliv pokrok je podle Šafaříka pouhou iluzí – představa postupu vpřed je atributem pádu, nesledujeme to, od čeho odpadáme, ale to, k čemu padáme.^[5]

Sebe-odcizení a nebytí

Jednou ze základních Šafaříkových úvah je pojetí dichotomie bytí – moc. Bytí neznamená žít, bytí je víc. Bytí je charakteristickým znakem člověka a jeho možností. Naproti tomu nebytí vnímá Šafařík jako odevzdání se moci, sebe-odcizení – odevzdání své smrti někomu/něčemu jinému.^[5]

Vybrané dílo

Cestou k poslednímu, Atlantis : Brno, 1992
Hrady skutečné a povětrné Dauphin : Praha, 2008
Sedm listů Melinovi
Průkaz totožnosti
Člověk ve věku stroje
Noční můra (drama)
Mefistův monolog

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele u sv. Kříže v Prostějově
↑ NEHYBA, Jan. Pojetí moci u Josefa Šafaříka. Brno, 2009 [cit. 2015-03-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Zouhar. Dostupné online.
↑ ŠAFAŘÍK, Josef. O rubatu čili vyznání. ŠAFAŘÍK, Josef a Michal JAREŠ. Hrady skutečné a povětrné. Praha: Dauphin, 2008. ISBN 9788072721610.
↑ ŠAFAŘÍK, Josef. Cestou k poslednímu. Brno: [s.n.], 1992. ISBN 80-7108-021-7.
↑ ^a ^b Marešová, Dominika: John Ruskin a Josef Šafařík – analýza dvou konceptů environmentálního myšlení – Bakalářská práce obhájená v roce 2012 na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Literatura

DROZD (ED.), David. Setkání v mezidveří kulis a smrti. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2007.
DROZD, David. Fenomén divadla v myšlení Josefa Šafaříka. Brno: JAMU, 2009.
KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 382 s. ISBN 978-80-204-2373-3. S. 275–279.
NEHYBA, Jan. Pojetí moci u Josefa Šafaříka. Brno: Diplomová práce. Filozofická fakulta MU, 2009.
ZÁMEČNÍK, Jan. Smrt v díle Jana Čepa a Josefa Šafaříka. Praha: Tvar, edice TVARy, Sv. 10.–11., 2002.
ZÁMEČNÍK, Jan. Hledáš-li Boha v lásce…“: čtyři teologické studie o Josefu Šafaříkovi, Praha: Karolinum, 2020.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Šafařík na Wikimedia Commons
Osoba Josef Šafařík ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Šafařík
Josef Šafařík ve Slovníku české literatury po roce 1945
Josef Šafařík v Encyklopedii dějin města Brna
Josef Šafařík ve Slovníku českých filosofů
Josef Šafařík na portálu Christiania.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele u sv. Kříže v Prostějově

[2] NEHYBA, Jan. Pojetí moci u Josefa Šafaříka. Brno, 2009 [cit. 2015-03-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Zouhar. Dostupné online.

[3] ŠAFAŘÍK, Josef. O rubatu čili vyznání. ŠAFAŘÍK, Josef a Michal JAREŠ. Hrady skutečné a povětrné. Praha: Dauphin, 2008. ISBN 9788072721610.

[4] ŠAFAŘÍK, Josef. Cestou k poslednímu. Brno: [s.n.], 1992. ISBN 80-7108-021-7.

[John_Ruskin_a_Josef_Šafařík_-_analýza_dvou_konceptů_environmentálního_myšlení-5] Marešová, Dominika: John Ruskin a Josef Šafařík – analýza dvou konceptů environmentálního myšlení – Bakalářská práce obhájená v roce 2012 na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]