Ja'el Dajanová
| Ja'el Dajanová יעל דיין | |
|---|---|
 | |
| poslankyně Knesetu | |
| Ve funkci: 1992 – 2003 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Merec (dříve Strana práce, Jeden Izrael) |
| Narození | 2. prosince 1939 (84 let) Nahalal, Britský mandát Palestina |
| Kneset | 13., 14., 15. |
| Choť | Dov Sion |
| Rodiče | Moše Dajan a Ruth Dajanová |
| Příbuzní | Asaf Dajan a Ehud Dayan (sourozenci) |
| Alma mater | Hebrejská univerzita Open University of Israel |
| Profese | novinářka, politička, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka |
| Ocenění | Cena Bruna Kreiskyho |
| Commons | Yael Dayan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ja'el Dajanová (hebrejsky: יעל דיין, * 2. prosince 1939) je izraelská politička a spisovatelka. V letech 1992 až 2003 byla poslankyní izraelského parlamentu a k roku 2010 je členkou telavivské městské rady. Je dcerou Moše Dajana a sestrou Asafa Dajana.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v mošavu Nahalal za dob britské mandátní Palestiny, jako dcera Moše Dajana a vnučka Šmu'ela Dajana. Po službě v Izraelských obranných silách, kde dosáhla hodnosti poručíka v jednotce armádního mluvčího, studovala mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a biologii na Open University of Israel. Vdala se za Dova Siona, se kterým má dvě děti.
Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]
Její jméno se poprvé dostalo do povědomí díky svým novinovým sloupkům, které psala pro Jedi'ot achronot, Ma'ariv, Al ha-Mošmar a Davar. Celkem napsala pět románů, paměti ze šestidenní války z roku 1967 pod názvem Israel Journal: June 1967 a biografii svého otce s názvem My Father, His Daughter.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Stala se mírovou aktivistkou a působila ve vedení neziskové organizace Mír nyní (Peace Now). Rovněž se angažovala v Bat Šalom, Mezinárodním centru pro mír a v Radě pro mír a bezpečnost. Mimo to přednášela po celém světě o míru a bezpečnosti. V Izraeli obhajuje lidská práva, práva žen a práva LGBT osob.
Ve volbách v roce 1992 byla zvolena poslankyní Knesetu za Stranu práce a působila jako předsedkyně parlamentního výboru pro status žen. V 90. letech se stala klíčovou osobou v přijetí zákona o sexuálním obtěžování. V následujících volbách v letech 1996 a 1999 byla opětovně zvolena (tentokráte na kandidátní listině aliance Jeden Izrael, která sdružovala Stranu práce, Mejmad a Gešer) a v roce 1999 se podruhé stala předsedkyní parlamentního výboru pro status žen. O poslanecký mandát přišla ve volbách v roce 2003, načež opustila Stranu práce a společně s Josi Bejlinem vstoupila do strany Merec. Stranu vedla do komunálních voleb v Tel Avivu v roce 2004, ve kterých získala 5 ze 31 mandátů. Merec se pak stal součástí koalice vedené Ronem Chuldajem. Na telavivské radnici působí jako místostarostka pro sociální záležitosti.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
- Fikce
- New Face In The Mirror - 1959
- Envy The Frightened - 1961
- Dust - 1963
- Death Had Two Sons - 1967
- Three Weeks In The Fall - 1979
- Literatura faktu
- The Promised Land: Memoirs of Shmuel Dayan (editorka) - 1961
- Israel Journal: June 1967 (též známá jako A Soldier's Diary) - 1967
- My Father, His Daughter - 1985
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yael Dayan na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ja'el Dajanová na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ja'el Dajanová
