Ignaz Streit

JUDr. Ignaz Streit
JUDr. Ignaz Streit
Prezident Vrchního zemského soudu Českého království
	Ve funkci:; 1867 – 1879
Předchůdce	Leopold Ottomar Hennet
Nástupce	Josef Temnitschka
Poslanec Říšského sněmu
	Ve funkci:; 1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1864 – 1865
Poslanec Moravského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1848 – ???
	Ve funkci:; 1863 – 1865
Stranická příslušnost
Členství	německá liberální levice
Narození	29. dubna 1808 ; Litomyšl; Rakouské císařství
Úmrtí	18. září 1879 ; Praha; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Ocenění	Řád Františka Josefa
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ignaz Streit (29. dubna 1808 Litomyšl – 18. září 1879 Praha^[1]) byl rakouský soudce působící v českých zemích a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1829 získal titul doktora práv. Nastoupil na soudní praxi na brněnský magistrát a do roku 1849 působil jako kriminální rada u magistrátu v Kroměříži a Jihlavě. Angažoval se veřejně už během revolučního roku 1848.^[1] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii korporací a měst v držení velkostatků, obvod Jihlava. Po dobu jeho časového zaneprázdnění byl ustanoven za něj na zemském sněmu náhradník Jan Ertl.^[2]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na rakouský ústavodárný Říšský sněm.^[1] Zastupoval volební obvod Ruda na Moravě. Uvádí se jako magistrátní rada.^[3] Patřil ke sněmovní levici.^[4]

Roku 1848 byl též jmenován vysokým státním úředníkem pro reorganizaci soudnictví na Moravě. V roce 1849 se stal prezidentem zemského soudu ve Znojmě. Roku 1851 přešel na post prezidenta zemského soudu v Olomouci a v roce 1853 usedl do funkce prezidenta vrchního zemského soudu v hornouherském Prešově. Roku 1860 se stal druhým prezidentem vrchního zemského soudu v Praze a od roku 1863 zastával úřad prezidenta vrchního zemského soudu v Brně. V roce 1868 nastoupil na post prezidenta vrchního zemského soudu pro Čechy.^[5]^[1]

Po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech se zapojil znovu do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách 30. listopadu 1863 (poté, co zemřel dosavadní poslanec Jakob Sitka) byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za kurii měst, obvod Jihlava. Na mandát rezignoval roku 1865.^[6]^[7] Zemský sněm ho delegoval roku 1864 i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. Poslanecký slib složil 12. listopadu 1864.^[8]

V roce 1874 se stal členem státního soudního dvora. V roce 1858 mu byl udělen Řád Františka Josefa (znovu roku 1872). Roku 1860 získal Řád železné koruny. Roku 1858 byl povýšen na rytíře, roku 1860 na barona.^[1]

Jeho zetěm byl právník a politik Moritz von Streit, předlitavský ministr spravedlnosti.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Streit, Ignaz Frh. von (1808–1879), Jurist, s. 393. (německy)
↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.
↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
↑ KLEČACKÝ, Martin, STUPKOVÁ, Marie: Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2015; s. 378–379, 454
↑ Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476
↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[Biographien-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Streit, Ignaz Frh. von (1808–1879), Jurist, s. 393. (německy)

[MOR1848-2] DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.

[3] Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)

[4] Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.

[5] KLEČACKÝ, Martin, STUPKOVÁ, Marie: Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2015; s. 378–379, 454

[6] Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=19476

[slovník-7] MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.

[alex.onb.ac.at-8] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]