Heinrich Landesmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Landesmann
Narození 9. srpna 1821
Mikulov, Rakouské císařství
Úmrtí 4. prosince 1902 (81 let)
Brno, Rakousko-Uhersko
Pseudonym Hieronymus Lorm
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Landesmann (9. srpna 1821, Mikulov[1]4. prosince 1902, Brno), známý též pod pseudonymem Hieronymus Lorm, byl rakouský hluchoslepý básník, filosof a bojovný novinář, pocházející z židovské rodiny z Mikulova. Na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupného se zhoršování zraku se stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v České republice, ale i v celé řadě dalších zemí.

Po vydání díla Perutě a pírka vídeňského básnictví (Wien's Poetische Schwingen und Federn, 1847) a útocích metternichovské cenzury musel opustit Vídeň, emigroval proto do Berlína a začal používat svůj literární pseudonym. V Berlíně pracoval jako novinář a přispěvatel do politických časopisů. Po revoluci v roce 1848 se do Vídně vrátil, v roce 1856 se oženil, v roce 1873 se přestěhoval do Drážďan a v roce 1892 se konečně usadil v Brně, kde žil až do své smrti.

Od šestnácti let, už jako zcela hluchoslepý, začal publikovat básně i prózy v časopisech, vydal jich velké množství. Prvním významným dílem je básnické zpracování faustovské legendy v arabském prostředí, epos Abdul (1843), prvním románem je Učedník roků (Ein Zögling des Jahres, 1848), popisující boj moderního Žida proti předsudkům ze strany ostatních. Napsal také několik dramat, literární kritiky a politické články, byl ale především lyrický básník. Jeho básněmi i prózami prostupuje zvláštní pesimismus, pro který byl ve své době označován za „lyrického Schopenhauera“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FL, MENŠ. Dr. phil. Heinrich Landesmann [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-03-06, [cit. 2013-07-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]