Haškov

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Haškov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterosada
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°30′29″ s. š., 14°57′55″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíVeselá u Mnichova Hradiště
Nadmořská výška225[1] m n. m.
Haškov
Haškov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haškov je bývalá osada ležící na jih od Mnichova Hradiště, které ji později pohltilo i s přilehlou obcí Veselá. Na místě Haškova se postupně vyvinula průmyslová zóna, v současnosti s bývalou továrnou LIAZ, která původní osadu zcela nahradila. Z osady se dochoval toskánský sloup z 18. století.[2] Katastrálně osada spadá pod obec Veselou.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Haškov na mapě Druhého vojenského mapování

Osada vznikla původně jako samota se jménem Divišův dvůr na místě tehdy zvaném Roztoky, na břehu řeky Jizery, která se zde dělí na Malou a Velkou Jizeru. Samotu tvořil dvůr s mlýnem, který je poprvé zmíněn 23. srpna 1345 jako součást majetku hradišťského kláštera,[3] kdy zadlužení mniši předali Haškov, Veselou, Bakov, Maníkovice, Ptýrov a Ptýrovec do správy majitelům zvířetického panství Markvarticům.[4] V roce 1400 je v pramenech zmiňován dvorec zemana Havla zvaného Haška, podle něhož se jméno osady změnilo na Haškův dvůr a později Haškov. Roku 1540 zde sídlil Václav Močidlanský z Močidlan a roku 1556 byl mlýn připojen k panství Zvířetice,[3] čímž se osada stala poslední vesnicí na severní hranici zvířetického panství.[2] V květnu 1643 vypálila švédská vojska táhnoucí na Prahu statky a mlýn v Haškově i statky a domy ve Veselé, čímž celou ves zpustošila.[p. 1][4] Po bitvě na Bílé hoře připadl Haškov s dalšími vesnicemi v sousedství, spadajícími pod Ptýrovskou rychtu, pod mnichovohradišťské panství, tj. Valdštejnům. Ti zůstali majiteli až do zrušení roboty v roce 1848.[5] Roku 1798 mlýn koupil a zmodernizoval Jan Šverma z Velkého Ptýrova. Potom ho získala na několik let rodina Vavrušků, které patřil druhý místní dvorec.[3] Roku 1865 zde byla postavena železnice, která do ryze zemědělské osady přinesla poptávku po řemeslech a postupnou industrializaci.[4] Mlýn koupil roku 1873 Franz Bujatti a postavil zde textilní továrnu,[3] tkalcovnu bavlněných látek[6] pro 400 lidí, mlýn přitom o rok později zrušil. V letech 1869 a 1870 byl postaven Arnoštem Karlem z Valdštejna cukorvar, který byl roku 1873 oceněn medailí pro svůj cukr ze světové výstavy ve Vídni. Na začátku 20. století byl Haškov rozšířen o domky pro zaměstnance textilní továrny včetně vily pro ředitele. Během hospodářské krize přestala textilka prosperovat a následně sloužila část prostor k výrobě zemědělských strojů Josefa Šimona a k výrobě klobouků Tonak, která skončila roku 1948. Areál získal v roce 1951 LIAZ a v roce 1961 došlo k ukončení činnosti vodního díla Haškov a byl zavezen náhon i odtokový kanál. Roku 1995 došlo ke zboření cukrovaru.[3] Mlýn je nepřístupný a bez funkčního vodního motoru.[7]

Nedaleko osady je autobusová zastávka Mnichovo Hradiště, Haškov,[8] původně pojmenovaná jen Haškov.[9]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Asi 100 m severně od potoka Veselky stojí dosud toskánský sloup z roku 1703.[10] Váže se k němu lidová pověst z neznámé doby o zakleté krčmě,[2] pojmenované po místu, kde skutečně tato krčma stávala.[p. 2] Toto místo se jmenovalo V Maliní a nebo také U Nejsvětější trojice patrně podle někdejšího sousoší. V krčmě V Maliní se velmi hýřilo, což se nezamlouvalo okolnímu obyvatelstvu. Nepřestávalo to ani na Velký pátek a jeden z rozhněvaných kolemjdoucích pocestných tak krčmu proklel. Ta se v tu ránu propadla do země.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rula uvádí ve Veselé včetně Haškova 3 sedláky, 2 chalupníky, 1 bezzemeka, 17 opuštěných rozbouraných stavení a zarostlá pustá pole.[4]
  2. ↑ V knize Purkrecht vsi Veselé, která se začala psát v roce 1574, je zápis: „léta 1615 koupil Michal, šenkýř, od Jeho Milosti pana Vratislava z Mitrovic krčmu v Malíní za 250 kop. K tomu mu ponecháno kousek řeky Jizery, z níž každého roku při sv. Bartoloměji 45 grošů míšeňských bez prodlévání složiti povinen jest."[10]
    Další zápis: „Léta 1619 ve středu po sv. Janě z Husince, tj. 10. Juli, byla malínská krčma od konšelů rychty ptejrovské prošacována za 250 kop."[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Pozice na mapě [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DVOŘÁK, Vojtěch. Haškov [online]. 2007-03-17 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Haškov (Veselá, Mnichovo Hradiště, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d LOCHMAN, Ondřej; ŠVERMA, Vratislav. Veselá [online]. Město Mnichovo Hradiště [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie obce Ptýrov [online]. Obec Ptýrov [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 10. Praha: Jan Otto, 1896. Heslo Haškov. 
  7. ↑ mlýn Haškov [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mnichovo Hradiště, Haškov: Zastávka autobusu [online]. Mapy.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ HYPŠ, Pavel. Bakov nad Jizerou [online]. dopravniwebovka.cz, 2019-11-13 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d ŠIMON, Alois. Několik pověstí z Hradišťska: Zakletá krčma v Malíní. Od Ještěda k Troskám. Turnov: 1934–1935, roč. 13, s. 150. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště • k. ú. Sychrov nad Jizerou (Sychrov • Hněvousice) • k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště (Podolí • Hradec • Kruhy) • Hoškovice • Dneboh • Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice) • k. ú. Lhotice u Bosně (Lhotice • Dobrá Voda) • k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště (Veselá • Haškov)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Haškov&oldid=22679796“