Františkánský klášter (Hostinné)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Františkánský klášter v Hostinném
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoNádražní 119
Hostinné
Souřadnice50°32′24,11″ s. š., 15°43′41,38″ v. d.
Map
Základní informace
Založení1684
Zrušení1785, 1950
Obnovení1789
Odkazy
Kód památky32830/6-3540 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františkánský klášter je barokní stavba v Hostinném. Je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky. Součástí areálu je i kostel zasvěcený Františku Serafínskému.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení kláštera[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1635 získal město Hostinné nejvyšší císařský vachtmistr a zapřisáhlý katolík Vilém Lamboy z Deseneru. Dal si za cíl dostat do města některý z církevních řádů. Nejprve jednal s Tovaryšstvem Ježíšovým, ti však pro nedostatek financí město opustili. O jejich místo projevili zájem kapucíni a bosí karmelitáni, avšak roku 1666 přijali místo františkáni.[1] Ti do města přijeli již 23. listopadu téhož roku. Roku 1674 byl řádu předán hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. O tři roky později zahájil Martin Reiner, stavitel z Nového Města Pražského, stavbu kláštera.[2] Kvůli nedostatku financí byla stavba přerušena až do roku 1680. 22. dubna téhož roku navíc zemřel Martin Reiner a stavbu převzal jeho polír Wolfgang Dientzenhofer (starší bratr Kryštofa Dientzenhofera).

Klášter okolo roku 1900

Stavba byla obnovena roku 1683 a o rok později (přesněji 8. srpna 1684) se do nedokončeného konventu nastěhovali mniši. Objekt vysvětil Bernard Sannig.[2] V roce 1685 byl klášterní kostel rozšířen o kapli Bolestné Panny Marie a celá stavba byla dokončena roku 1687. Již o rok později byla v klášteře zřízena lékárna.

Klášter[editovat | editovat zdroj]

V přízemí konventu se nacházela klášterní lékárna a v prvním patře byl roku 1728 zřízen špitál pro poutníky a chudé.[3] V letech 1743 až 1748 byla probourána severní stěna původního kostela kvůli přístavbě druhé chrámové lodi. V rámci josefínských reforem byl klášter roku 1785 zrušen a vyklizen. Celý jeho inventář (včetně rozsáhlé knihovny) byl odvezen. Roku 1789 byl však klášter znovu obnoven, především díky provozu nemocnice pro chudé a lékárny.[2] K obnovení kláštera pomohla mimo jiné také přímluva vrchlabského děkana a vikáře Ignáce Ullricha, který ve svém dopise zdůraznil nepostradatelnost kláštera v Hostinném.[4]

Ve dvacátém století byla část přízemí pronajata veřejné knihovně a různým křesťanským institucím.[5] Po záboru pohraničí v roce 1938 byl konvent následně začleněn do Sudetského komisariátu.[6]

Zničení kláštera a totalita[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 podlehl klášter komunistickým perzekucím. Bývalý představený kláštera byl zatčen a uvězněn na Pankráci. V noci z 13. na 14. dubna 1950 (v rámci tzv. Akce K) přijel zmocněnec s bezpečnostními orgány do kláštera, přičemž v budově se nacházel pouze páter Miroslav Kopecký a bratr laik Angel Matěj Krůžela.[7] Představený kláštera, Petr Florián Štětina, byl na návštěvě u svých rodičů. Při osobní prohlídce nalezli příslušníci SNB u Matěje Krůžely 21 920 Kčs v papírových bankovkách a 19 kusů známek v hodnotě 1,50 Kčs. V klášteře byly nalezeny také propagační letáky Lidové strany. Následně byli řeholníci odvezeni do hejnického kláštera.[8]

Klášter před rekonstrukcí v roce 2009

O klášter se zajímalo několik firem, přičemž všechny měly v úmyslu budovu zrekonstruovat a vytvořit z ní internát. Z kláštera se nakonec stal sklad obuvi a kostel se stal skladištěm textilií národního podniku Umělé vlákno v Rudníku.

Galerie antického umění[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1969 byla v kostele otevřena Galerie antického umění, jež představuje jednu z významných evropských sbírek odlitků antické plastiky, která byla postupně shromážděna při Univerzitě Karlově.[9]

21. století[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 byl klášter vrácen řádu františkánů. V roce 1995 Českomoravská provincie klášter věnovala Nadaci Conventus.[10][11] Na začátku 21. století začal být klášter rekonstruován. V letech 2009 až 2011 proběhla generální rekonstrukce areálu za 50 milionů Kč.[12] Město do budovy plánovalo přemístit knihovnu, muzeum i koncertní sál.[13] V roce 2012 získala rekonstrukce ocenění Stavba roku.[14] V současnosti je v klášteře umístěno muzeum, knihovna a galerie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bývalý klášterní kostel (dnes muzeum antického sochařství)

Areál františkánského kláštera se nachází jihovýchodně mimo hradby města za potokem. Tvoří ho klášterní kostel svatého Františka Serafínskho, raně barokní jednopatrový konvent a ohradní zeď s bývalými hrobkami. Jedná se o jediné dochované dílo Wolfganga Dientzenhofera. Klášter obíhá rajský dvůr. Pod východním nárožím je prostorný sklep s širokou valenou klenbou s výsečemi.[15]

Kostel je dvojlodní, raně barokní, s valbovou střechou a ozdobným štítem. V jihovýchodní lodi je zachována velká část staršího renesančního hřbitovního kostela. V přízemí jsou dva jednoduše profilované portály s kamennými rámy s půlkruhovým nádpražím. Na portále situovaném v pravé okenní ose je datum 1598.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Klášter františkánů s kostelem sv. Františka Serafinského, Hostinné. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c ERMEDIA. Klášter Hostinné. www.klasterhostinne.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Františkánský klášter. Krkonoše - oficiální webové stránky [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Tiskový materiál Františkánského kláštera Hostinné, Historie 1597-2012
  5. ↑ VLČEK, PAVEL, 1948-. Encyklopedie c̆eských klás̆terů. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 782 s. Dostupné online. ISBN 80-85983-17-6, ISBN 978-80-85983-17-3. OCLC 37921384 
  6. ↑ BUBEN, MILAN, 1946-. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Praha: [s.n.] volumes <1-4 in 9> s. Dostupné online. ISBN 978-80-7277-084-7, ISBN 80-7277-084-5. OCLC 50721342 
  7. ↑ Klášter Hostinné. www.region-krkonose.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ KOCHÁNEK, Vít. VYUŽITÍ OBJEKTŮ FRANTIŠKÁNSKÝCH KLÁŠTERŮ PO JEJICH ZRUŠENÍ V ROCE 1950. Liberec, 2013. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, katedra Historie. Vedoucí práce PhDr. Jaroslav Pažout, Ph.D. Dostupné online
  9. ↑ Galerie antického umění
  10. ↑ FA, sign. A-7-1 Hostinné, Darovací smlouva kláštera v Hostinném, 1. 4. 1995, 2 strany.
  11. ↑ ANDĚL, Tomáš: Františkánský klášter Hostinné, Františkánský klášter Hostinné
  12. ↑ Skvostný, leč vybydlený barokní klášter v Hostinném ožívá za 50 milionů. iDNES.cz [online]. 2011-02-12 [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Společnost ochránců památek ve východních Čechách » Blog Archive » V Hostinném se schyluje k rekonstrukci františkánského kláštera [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ S.R.O, as4u cz. Františkánský klášter Hostinné - Církevní památky - Krkonoše - Hostinné. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ klášter františkánský - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ Detail dokumentu - G0491355. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Františkánský_klášter_(Hostinné)&oldid=21554514“