František Krátký (voják)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
brig. gen. František Krátký
Narození21. února 1893
Kožušany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven
BydlištěKožušany
Národnostčeská
Alma materVysoká škola válečná
Povolánívoják
RodičeFrantišek Krátký, Anna Aclerová
Příbuzníšest sourozenců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Brig. gen. František Krátký (21. února 1893 Kožušany[1] – 7. května 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář,[2] voják a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

František Krátký se narodil 21. února 1893 v Kožušanech v okrese Olomouc v rodině rolníka Františka Krátkého a Anny, rozené Aclerové. Vychodil pět tříd obecné školy a poté studoval osm let na gymnáziu v Olomouci, kde v roce 1912 maturoval, a jeden rok na obchodní akademii v Prostějově. Zaměstnáním byl bankovní úředník Ústřední záložny rolnické v Olomouci.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

V první světové válce bojoval František Krátký v rámci c. a k. armády v 97. pěším pluku[2] na ruské frontě, kde byl v hodnosti kadeta 21. června 1915 zajat. V březnu 1917 se přihlásil do Československých legií,[2] zařazen byl 26. 7. téhož roku[2]. Absolvoval sibiřskou anabázi a dosáhl hodnosti poručíka.[2] Do Československa se vrátil v roce 1920 přes Kanadu.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

František Krátký se stal vojákem z povolání. Sloužil v posádkách v českém Slezsku, mezi lety 1922 a 1924 studoval na Vysoké škole válečné v Praze. Po jejím absolvování sloužil na velitelských funkcích v Olomouci a dále se vzdělával. Mezi lety 1928 a 1937 působil u hlavního štábu v Praze s ročním mezidobím mezi lety 1932 a 1933, kdy velel praporu v Jičíně. Od listopadu 1937 do září 1938 sloužil jako zatímní velitel Pěšího pluku 13 v Šumperku[3] Během všeobecné mobilizace na podzim 1938 zastával post podnáčelníka pro zásobování a dopravu ve štábu Hlavního velitelství ve Vyškově, poté se opět krátce vrátil k velení pěšího pluku 13, který byl po odstoupení pohraničí přesunut do Boskovic. Od 31. října 1938 do likvidace Československé armády působil jako zatímní přednosta 4. oddělení u hlavního štábu v Praze. Dosáhl hodnosti plukovníka.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci vstoupil do odbojové organizace Obrana národa, kde zastával funkci velitele kraje Olomouc - venkov, od počátku roku 1942 pak nadřízené oblasti Morava - východ. Zároveň s tím spolupracoval s organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Za svou činnost byl v 22. října 1941 zatčen gestapem ve svém olomouckém bytě. Během výslechů nic neprozradil, což vedlo k tomu, že se zatýkání u něj zastavilo. Dne 20. ledna 1942 stanným soudem v Brně odsouzen k trestu smrti. Následně byl 2. února převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 7. května 1942 rozsudek vykonán.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • František Krátký byl dne 26. dubna 1946 in memoriam jmenován čestným občanem města Šumperka, v severní části města po něm nese název jedna z ulic.[4]
  • František Krátký byl dne 5. listopadu 1947 in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.
  • Františku Krátkému byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 148–149. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e Záznam vojáka [online]. Vojenský ústřední archiv [cit. 2021-07-07]. Heslo Krátký František. Dostupné online. 
  3. ↑ Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-07]. Heslo brigádní generál in memoriam František Krátký. Dostupné online. 
  4. ↑ Skýpala, Marek. Pamětní nápis František Krátký [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Krátký_(voják)&oldid=23702373“