Erdődy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb nitranského biskupa Adama Erdődyho

Rod Erdődy je uherský šlechtický rod žijící dodnes.

Rod založil Tomáš, kardinál Bakócz. Byl uherským primasem, kancléřem krále Matyáše Korvína, ostřihomským arcibiskupem, biskupem v Egeru, patriarchou Konstantinopole. V roce 1513 získal při volbě papeže jen o několik hlasů méně než Giovanni di Lorenzo de 'Medici, který se stal novou hlavou katolické církve jako Lev X. Tomáš šlechtictví obnovil, nikoli získal, pro své bratry. Již v roce 1316 je listinně doložen Magister Thomas Filius Magistri Nicolae de genere Erdödy.

Jako první začíná používat příjmení Erdődy s přídomkem de Monyorókerék et Monoszló Peter Erdődy v roce 1526. Erb rodu Bakócz, půlkolo s jelenem v modrém pozadí, získává sňatkem (s Klárou Bakócz) rod Pálffy s přídomkem ab Erdödy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rod Erdődy de Monyorókerék et Monoszló je nejstarším žijícím hraběcím rodem Uherska. Listinou vydanou 25. listopadu 1511 králem Vladislavem II. získali titul hrabě jako jediný rod před vládou Habsburků kromě rodů co již vymřely (např. Szentgyörgyi, Bazini, Fraknói, Szepesi (Szapolyai), Besztercei (Hunyadi, Geréb), apod). V dobách Ferdinanda I. Habsburského byl Petr I. hlavním královským komorníkem a hlavním loveckým mistrem. Prožil život v pohnutých časech a před svou smrtí v roce 1543 se uchýlil do Itálie, kde i zemřel.

Jeho syn, již zmíněný Peter II., byl dvakrát ženatý. Poprvé s Markétou de Tahyho a podruhé s Barborou Alapy. Byl chorvatským bánem a bánem v Dalmácii. V roce 1547 se zúčastnil vojenské výpravy a za získané zásluhy ho Ferdinand v Praze učinil Rytířem zlaté ostruhy (lat. Euges auratus). V bojích s Turky v roce 1553 s Györgyem Frangepánem porazili tureckou armádu. Peter II. dekretem z 11. října 1565 získává pro sebe a pro své potomstvo od císaře Maxmiliána II. Habsburského titul hraběte říše římskoněmecké a o rok později titul kníže.

Peter II. zemřel v roce 1567. Měl dva syny: Tamáse I. a Petra III, kterým dekretem z 26. února 1580 císař Rudolf II. Habsburský znovu potvrdil titul knížete. V roce 1607 Tamás I. († 1624) získal Varaždinskou župu jako dědičnou župu pro sebe a své potomstvo. Tehdy se rod začal dělit na dvě větve. Větev po Tamásovi žije dodnes.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erdődy na slovenské Wikipedii.