Přeskočit na obsah

Emil Navrátil

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. RTDr. Emil Navrátil
Emil Navrátil
Emil Navrátil
Narození27. června 1866
Nasavrky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. července 1928 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog
TitulProf. Ing.
OceněníRTDr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Prof. Emil Navrátil s kolegy

Emil Navrátil (27. červen 1866, Nasavrky – 5. červenec 1928, Praha[1]) byl profesorem elektrárenství a elektrických zařízení, elektrovodných sítí a elektrických instalací na Českém vysokém učení technickém v Praze. V roce 1928 byl zvolen rektorem ČVUT, zemřel ale před nástupem do funkce.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 27. června 1866 v Nasavrkách u Chrudimi. Středoškolská studia vykonal na vyšší reálné škole v Rakovníku. Poté studoval odbor strojního inženýrství na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1885 získal stipendium za výborné výsledky v oboru stavby strojů.[3] Techniku absolvoval v roce 1888 a téhož roku nastoupil jako strojní inženýr a konstruktér do firmy Emila Škody v Plzni.[4] Sledujíce technický pokrok rozhodl se věnovat teprve vznikajícímu oboru elektrotechniky, a tak po 4 letech odešel ze Škodovky a roku 1892 nastoupil jako konstruktér do závodu Dr. Houdek a Hervert v Praze, kde pracoval na fyzikálních a elektrických přístrojích.

Kromě práce se zde plně věnoval studiu elektrotechniky a chodil na exkurze do vznikajících elektrotechnických firem. Po 3 letech 1. září 1895 byl proto požádán o vedení Městské elektrárny na Žižkově, po elektrárně písecké druhé v Čechách. Elektrárnu úspěšně vedl až do roku 1920. Roku 1917 byl za své znalosti a zásluhy o vedení elektrárny jmenován členem komise pro 2. státní zkoušku v oboru elektrotechnickém, které předsedal Ing. Karel Novák a místopředsedal František Křižík.[5]

V roce 1920 byl jmenován řádným profesorem elektrických sítí, instalací a elektrárenství Českého vysokého učení technického v Praze. Ve studijním roce 1926/27 byl děkanem oboru strojního a elektrotechnického inženýrství tamtéž a pro studijní rok 1928/29 byl zvolen rektorem ČVUT v Praze.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Prokopa na Žižkově, sign. ŽKP Z6, s. 31
  2. ↑ Úmrtní oznámení. Národní politika. 10.. červenec 1928, roč. 46, čís. 190, s. 14. Dostupné online. 
  3. ↑ Programm cís. král. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1885/86. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Technická hlídka: Prof. dr. inž. Emil Navrátil šedesátníkem. Národní listy [online]. 26. června 1926 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Programm cís. král. české vysoké školy technické v Praze na studijní rok 1919/20. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Navrátil&oldid=23916580“