Emanuel Zamrazil
| Emanuel Zamrazil | |
|---|---|
| Narození | 8. prosince 1865 Vlkonice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | ? ? |
| Povolání | umělec a malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Emanuel Zamrazil (8. prosince 1865 Vlkonice[1] – † zemřel neznámo kdy a kde[2]), byl český malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v obci Vlkonice, ležící poblíž Banešova do rodiny sedláka Františka Zamrazila a jeho ženy Marie roz. Ruzhé.[1] Zprvu studoval na pražské malířské akademii u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty. V dalším studiu pokračoval v letech 1885–1889 na malířské akademii[3] v Mnichově a následně se vrátil do Prahy, kde v letech 1890-1891 se opět školil na malířské akademii u profesora Maxmiliána Pirnera. Na přelomu století se odebral do Mnichova, kde navštěvoval spolu s dalšími českými malíři Emilem Pacovským, Antonínem Hudečkem a Ludvíkem Kubou soukromou malířskou školu slovinského malíře Antona Ažbeho.[4]
V roce 1899 pobýval v Itálii, konkrétně v Římě, Miláně, Bologni a Benátkách, kde studoval staré mistry.
Během první světové války byl jakožto příslušník Rakousko-Uherský jeden rok internován na Sardinii a v červnu roku 1916 se vrátil do Florencie. V posledních letech světové války se zabýval stenografickou „Soustavou Scheithauerovou“ a jejím převodem do češtiny.[5] Na sklonku roku 1919 se vrátil do vlasti a působil v Neveklově.
Emanuel Zamrazil patřil k zakladatelům Církve československé husitské v Neveklově. Po oslavách svátku Jana Husa na neveklovském náměstí v roce 1920 inicioval svolání schůze zástupců města, kde bylo rozhodnuto o pozvání řečníka z nově založené Církve československé husitské. Společně s odborným učitelem Janem Šafářem konal přednášky mezi občanstvem v Neveklově i okolí, organizoval pořádání českých bohoslužeb a stál za vznikem přípravného výboru náboženské obce Církve československé husitské v Neveklově, jehož se stal prvním předsedou.[6]
V Ústředním archivu a muzeu Církve československé husitské se nacházejí dva soubory korespondence svědčící o blízkém kontaktu akademického malíře Emanuela Zamrazila se zakladatelskými osobnostmi (Karel Farský, Emil Dlouhý-Pokorný) Církve československé husitské. Dopisy poodhalují malířovu vášeň pro těsnopis, návrhy bohoslužebných rouch, snahy odpoutat církev od vlivu ateistické Volné myšlenky či Zamrazilův důraz na Písmo.[7]
Poslední roky života prožil Emanuel Zamrazil v Neveklově u své neteře Marie Nuskové.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mladá šlechtična -
Čápův mlýn v Jindřiši
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- JINDRA, Martin: „Ztracený“ malíř Emanuel Zamrazil. Český zápas, 2023, č. 7, s. 9.
- JINDRA, Martin: „Ztracený“ malíř Emanuel Zamrazil (dokončení). Český zápas, 2023, č. 8, s. 3–4.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Křečovice
- ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, malíř Emanuel Zamrazil (1939)v roce 1936 byl ak. mal. Emanuel Zamrazil ještě naživu
- ↑ matrika malířské akademie v Mnichově, Emanuel Zamrazil
- ↑ National galeri of Slovenia, Impressionism from Dawn till Dusk, Slovenian Art 1870–1930
- ↑ Emanuel Zamrazil, Rychlopis nákladem vlastním, 1938
- ↑ JINDRA, Martin. „Ztracený“ malíř Emanuel Zamrazil. Český zápas. 2023, roč. 103, čís. 7, s. 9. Dostupné online.
- ↑ JINDRA, Martin. „Ztracený“ malíř Emanuel Zamrazil (dokončení). Český zápas. 2023, roč. 103, čís. 8, s. 3. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Zamrazil na Wikimedia Commons - Emanuel Zamrazil v informačním systému abART
- Církev česksovenská husitská, Ztracený malíř Emanuel Zamrazil
