Cyklistické stezky na zrušených železnicích
Cyklistické nebo obecně rekreační stezky na zrušených železničních tratích jsou v návaznosti na útlum lokální železniční dopravy současným trendem v USA, Kanadě a Austrálii, dále ve Španělsku, Francii, Itálii, Belgii a v dalších evropských zemích.[1] Využity mohou být jak celé zrušené tratě, tak jejich úseky opuštěné kvůli přeložkám v rámci modernizaci tratí. Tělesa železničních tratí jsou charakteristická tím, že na nich nejsou prudká stoupání ani klesání; mnohdy se dají využít již vybudované násypy, zářezy, tunely, mosty atd. a náklady na jejich další údržbu mohou být vyvažovány úsporou nákladů na likvidaci. Cyklostezka rovněž konzervuje pozemek pro případné budoucí obnovení železnice. Výhodou je i oddělení od motorizované silniční dopravy. Bývalé nádražní budovy se dají využít pro turistické ubytování a poskytování doprovodných služeb: půjčoven, odpočívadel a občerstvení, parkovišť atd. Stezky obvykle slouží i pro inline bruslaře, jsou ideálně přístupné pro vozíčkáře, mohou být využity i pro pěší turistiku a vycházky, běh, v zimě pro běžkaře.
Belgie
Valonsko si na 99 let pronajalo od státní železniční společnosti SNCB 1000 km zrušených tratí a ty postupně poskytuje obcím. Region Valonsko hradí náklady na opravy a údržbu drážních staveb (drážní spodek, mosty a tunely), obce a další místní subjekty hradí výstavbu a údržbu stezek (chemins du rail, regionální síť pomalých stezek RAVeL[2]).[1]
Česko
Útlum železniční dopravy v Česku byl zřetelný již od 70. let a myšlenky na hromadné rušení lokálních tratí se objevily i v 90. letech, byť rušení nedosáhlo původně zamýšleného rozsahu. Jen málo tratí je uchováno například pro muzejní provoz, velodráha pro šlapací drezíny byla v Česku zřízena například na části bývalé vlečky u Baťova kanálu mezi Ratíškovicemi a Rohatcem.[3]
Na území České republiky je přes 1000 km neprovozovaných železničních tratí, z toho 90 % jsou již zrušené tratě. Záměrem přeměny zrušených tratí v cyklostezky se zabývá Nadace Partnerství v rámci svého programu zelené stezky Greenways.[1] Vláda ani Správa železniční dopravní cesty programu zatím neposkytuje výraznou koncepční podporu,[1] byť obecně se k myšlence vláda hlásí (v dokumentech Strategie udržitelného rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta 2005–2013 a Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR) a i na konkrétní projekty mnohdy ministerstvo dopravy přispívá. Nadace Partnerství ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu se zabývá poradenskou a propagační činností.[1] Koordinátorem projektu „Konverze zrušených železnic na cyklostezky (greenways) v ČR“ v Nadaci Partnerství je Ing. Luboš Kala.[1]
Někde jsou vedeny cyklistické trasy po nezpevněných cestách v trase zrušených železnic, například úsek Kuřim – Veverská Bítýška a Hamry nad Sázavou – Sázava.[1] Některé úseky zrušených důlních vleček a tramvajových tratí jsou začleněny do sítě cyklistických stezek v Ostravě[1] (například dvoukilometrový úsek Hrabová v roce 1999[4]).
Za první přeměněnou železniční trať je pokládána 4,5 km dlouhá Cyklostezka Vlčí Důl, z bývalého nádraží Česká Lípa město na Vlčí Důl[1] (cyklotrasa č. 3054, otevřena v roce 2002[4]). Stezka Čachovice – Loučeň je dlouhá 4,3 km.[2] Asi 2 kilometry bývalé trati Cheb – Slapany – Waldsassen jsou od května 2006[4] součástí mezinárodní cyklotrasy „Valdštejnská stezka“; v úseku zůstaly dochovány části původního vybavení, například patníky a signalizace.[1] V letech 2007 až 2013 byla vybudována cyklostezka Varhany na původní trati Česká Lípa – Kamenický Šenov. První vážné úvahy o jejím budování spadají do doby kolem roku 2000.
V Praze byla první přeměněnou železniční tratí cyklostezka Rokytka na zrušené železniční vlečce ČKD. Přestavba proběhla od října 2008 do května 2010. Nová stezka je značením vyhrazena jen pro cyklisty (in-line bruslaři mají ze zákona užívání cyklistických stezek a pruhů také dovoleno), avšak pěší ji navzdory zákazu užívají k procházkám také. Tato stavba si však vysloužila pověst „asi nejdražší cyklostezky v Evropě“. V letech 2008–2010 byla vybudována cyklostezka pod Vítkovem na zrušené Vítkovské trati v Praze (část původní turnovsko-kralupsko-pražské dráhy) uvolněné výstavbou Nového spojení, včetně položení asfaltu, osvětlení a rekonstrukce tunelu. Kvůli nedořešeným majetkovým vztahům a problémům s kolaudací byl tunel několik měsíců uzavřen, kolem listopadu 2010 však byla stezka polooficiálně otevřena, byť zatím bez správce a údržby, bez osvětlení a částečně bez kolaudace. Na dobu zhruba po roce 2021, po dokončení přeložky železniční trati 221, je plánováno vybudování Vršovické drážní promenády.
V roce 2009 byla otevřena stezka pro cyklisty na tělese zrušené vlečky podniku Carborundum-Electrite, spojující železniční stanici Zdětín u Chotětova, obec Zdětín a město Benátky nad Jizerou.[5]
V roce 2011 byla místo zrušené železniční trati vybudována Cyklostezka Přibyslav - Sázava, zvaná též Posázavská cyklotrasa č. 19.
Na jaře 2012 pak byla otevřena cyklostezka ve stopě v roce 2009 zrušené železniční trati Kyjov – Mutěnice.
Mezi připravované projekty patří cyklostezka Lupěné – Hoštejn u Zábřehu či cyklostezka na úseku uvolněném přeložkou trati Plzeň – Chrást.[1]
Francie
Stezky „voies vertes“ jsou součástí státní sítě stezek. Budování koordinuje vláda i nevládní organizace AF3V. Na stezkce „Voie verte en Val Lamartinien“ cyklisté projíždějí v délce 1,6 km osvětleným tunelem.[2]
Německo
V německu se nachází rovněž několik stezek po zrušených tratí. Dvě z nich jsou kousek za hranicemi v Bavorsku. První je Bocklradweg po zrušené trati Neudstadt–Eslarn a druhá vede po zrušené trati Nabburg–Schönsee.
Spojené státy americké
V USA bylo od 60. let 20. století přeměněno ve stezky (rail-trails) přes 20 000 km zrušených železničních tratí. Koordinací těchto projektů se zabývá nezisková organizace Rails-to-Trails Conservancy. Za hlavní účel je považována konzervace pozemků pro případné budoucí obnovení tratě.[1]
Španělsko
Z evropských států je přeměna železnic ve stezky (tzv. vias verdes) nejrozšířenější ve Španělsku. V roce 1993 vláda vyčlenila na realizaci programu 50 milionů euro a státní železniční společnosti bezplatně poskytly své zrušené železnice. Přeměnu realizují obce a odborné vedení zajišťuje nadace Fundacíon de los Ferrocarriles Espańoles. Na konci roku 2003 byla celková délka přeměněných železnic 1200 km.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Luboš Kala: Cyklostezky na zrušených železnicích, COT bussines, 30. 6. 2006
- ↑ a b c Drážní stezky (Greenways) na rušených železnicích, web Cyklotoulky.cz, 2. 7. 2007, zdroj: Cyklostrategie.cz
- ↑ Drážní stezky (greenways) na rušených železnicích, web Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, Centrum dopravního výzkumu, Ministerstvo dopravy ČR
- ↑ a b c Kraj uspořádal seminář na téma Problematika převodu zbytného drážního majetku na města a obce a jeho využití, Středočeský kraj, 20. 4. 2006, seminář pořádaný Asociací krajů České republiky a Nadací Partnerství 19. 4. 2006
- ↑ http://www.ropstrednicechy.cz/download.php?file=7ad62828-5541-4348-af4a-2e6db20dc054.pdf&directory=/files/&name=In-line%20stezka%20a%20cyklostezka%20Ben%C3%A1tky%20-%20Zd%C4%9Bt%C3%ADn.pdf&tableName=files&id=7ad62828-5541-4348-af4a-2e6db20dc054&counterField=counter
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu cyklistická stezka na zrušené železnici na Wikimedia Commons - Pavel Sekera: Historie železničních tratí ČR 2007, 1. 5. 2007 (databáze ve formátu MS Acces)
- Valdštejnova cyklostezka, Otevření cyklostezky po tělese bývalé slapanské železnice
