Chryzopras
| Chryzopras | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SiO2 |
| Identifikace | |
| Barva | odstíny zelené |
| Vzhled krystalu | netvoří |
| Tvrdost | 6,5-7 |
| Lesk | skelný až voskový |
| Štěpnost | žádná |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,65 g/cm³ |
| Rozpustnost | KOH |
Chryzopras (též chrysopras, často chybně chryzopas) je zeleně zbarvená průsvitná odrůda minerálu chalcedonu. Ze všech odrůd chalcedonu je tento polodrahokam ceněn nejvíce. Název pochází z řečtiny (chrysos = zlatý)[1]
Obsah |
Vznik [editovat]
Podobně jako ostatní odrůdy chalcedonu vzniká i chryzopras poblíž zemského povrchu za relativně nízkých teplot (asi 120°C).[2] Typickou jablečně zelenou barvu (která kolísá od žlutozelené po trávově zelenou) způsobují vodnaté křemičitany (případně oxidy) niklu[1] (např. kerolit, pimelit). Barva může na slunečním světle blednout.[3]
Použití [editovat]
Zeleně zbarvené kameny patřily k nejcennějším a nejoblíbenějším již ve starověku. Chryzopras byl používaný již Řeky a Římany. Výrazné obliby dosáhl obzvlášť ve 14. století, kdy jím nechal Karel IV. vyzdobit Svatováclavskou kapli na Hradčanech a také kaple na Karlštejně. Novější je výzdoba zámku Sanssouci v Postupimi[1]
Používá se ve šperkařství do prstenů, náušnic a broží, k výrobě menších dekroativních předmětů, těžítek. Obvykle se zpracovává tamblováním (lesklé valounky), zpracovává se na korálky, čočkovce a kameje.[3] Jako kámen zvěrokruhu bývá doporučován pro osoby narozené ve znamení raka, štíra, střelce a kozoroha.
Velmi pěkný šperkařský materiál pocházel z dolů polského Slezska a Československa, od roku 1965 je ale za kvalitnější považován kámen z Queenslandu, Kalifornie, Brazílie a Rakouska.[3]
Lokality [editovat]
Česká republika [editovat]
_Bohouskovice.jpg)
Chryzopras uvádí Oswald v okolí Křemže a Zlaté Koruny, kde se nachází v ornici v podobě modrozelených, žlutozelených a vzácněji jablečně zelených hlízovitých útvarech. Vznikly druhotně rozkladem hadců. Jejich složení odpovídá:
- 88,75 % SiO2
- 1,48 % Fe2O3
- 0,95 % FeO
- 0,92 % MgO
- 0,44 % CaO
- 0,37 % MnO
- ---------
- 92,91 %
- 7,09 % ztráta žíháním (H2O)
- ---------
- 100 %
Zelené zbarvení přičítá Oswald niklu a žlutavé arzenu As2O3.[4] Kratochvíl roku 1952 zmiňuje ještě následující lokality[5]:
- Čistá u Staré Paky
- Drahotín
- Jizera
- Jizerské louky
- Kořenov
- Kozákov
- Levínská Olešnice
- Liběchov
- Mumlava
- Rovné (Podm.)
- Třebovle
Evropa [editovat]
Nejznámější naleziště leží v Polsku v okolí Zabkovic (Ząbkowice Śląskie, dříve Frankenstein), konkrétně Szkłary a dále v okolí Kozmice (dnes Koźmice Wielkie)
Svět [editovat]
- Kazachstán: Sarakul - Baldy
- Ural
- Kalifornie: Tulare County
- Brazílie: Goiás
- Queensland v Austrálii
Podobné nerosty [editovat]
- prasem - sytě tmavozeleně zbarvený křemen či směs křemene a chalcedonu
- plazma - tmavozelené zbarvení dané chloritickými příměsemi, vzniká rozkladem hadců
- heliotrop - tmavozelený s červenými či hnědými tečkami
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d BOUŠKA, Vladimír, Vitalij J. Sobolevskij Klenoty přírody. Praha : Lidové nakladatelství Praha, 1990. 248 s. ISBN 80-7022-063-5. Kapitola Chalcedon a jeho varianty, s. 150.
- ↑ MEDENBACH, Olaf, Cornelia Sussiecková-Fornefeldová Minerály. Praha : Ikar a Knižní Klub, 1995. 287 s. ISBN 80-7176-207-5. s. 110.
- ↑ a b c d HALLOVÁ, Cally. Drahé kameny. Martin SR : Osveta, 1996. 160 s. ISBN 80-88824-22-2. s. 9.
- ↑ OSWALD, Jan. Jihočeské nerosty a jejich naleziště. České Budějovice : krajské nakladatelství v Českých Budějovicích, 1959. 144 s. s. 27-28, 46, 85.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Rejstřík k topografické mineralogii Čech podle minerálů. Praha : Přírodovědecké vydavatelství, 1952. 432 s. s. 1, 3.
