Christian Merli

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: reference, encyklopedický styl, wikifi
Christian Merli
Christian Merli - Ecce Homo Šternberk 2017
Christian Merli - Ecce Homo Šternberk 2017
Narození12. srpen 1972
Trento
BydlištěFiavé
Národnostitalská
Povoláníautomobilový závodník
Webhttp://www.christian-merli.it/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Merli (* 12. srpen 1972, Trento, Itálie) je italský automobilový závodník a závodník na zimních skútrech. Je účastník mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii 2 se sportovním prototypem Osella FA30 EVO LRM Zytek.

Závodní kariéra

Začátky jezdecké kariéry

Christian Merli se narodil v roce 1972 v Trentu pod legendárním vrcholem Monte Bondone, kde se jezdí závod do vrchu Trento-Bondone od roku 1925. Jeho závodní kariéra začala vzkvétat při závodech sněžných skútrů, velmi populární disciplíny na severu Itálie, kde se od roku 1993 pravidelně umísťoval na předních příčkách. O letní pauze, mezi jednotlivými sezónami skútrařského šampionátu, vyplňoval svůj čas závody do vrchu, rally a závody na okruzích s vozy Peugeot 205 GTi a Peugeot 106. V sezóně 2004 si poprvé vyzkoušel jízdu se sportovním prototypem Lucchini P3-95M BMW u týmu Franze Tschagera při domácím závodě Trento-Bondone a od té chvíle se při závodech do vrchu objevuje jen v nejvyšší kategorii sportovních prototypů.[1]

2005

S týmem někdejšího mistra Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii 2 Franze Tschagera také startoval v sezóně 2005 v mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, kdy absolvoval kompletní program kontinentálního šampionátu s Osellou PA20s BMW. Mnozí zaznamenali jeho talent, už v první sezóně mezi evropskou elitou dokázal porážet Otakara Krámského či Giulia Regosu a svými časy byl blízko i tehdejšímu mistru Evropy v závodech automobilů do vrchu – Simone Faggiolimu.

2006 - 2007

Další sezóny se Christian Merli rozhodl pro starty v italském vrchařském šampionátu. Výborná konkurence na domácích vrších ho nutila ke zlepšování. Od sezóny 2006 se pravidelně potkával na závodech do vrchu s Davidem Baldim, Simone Faggiolim, Pasquale Irlandem či Denny Zardem. V sezónách 2006 a 2007 bojoval o úspěch s dvoulitrovým sportovním protototypem Osella PA21s Honda a výsledkem jeho snažení byla konečná druhá příčka v celkovém hodnocení šampionátu za Simone Faggiolim.

2008 - 2011

Do nejvyšší kategorie italských závodů do vrchu se vrátil v sezóně 2008, kdy osedlal monopost Lola B99/50, tedy formuli F3000, jenž v té době představovala techniku s níž bylo možné absolutně vyhrát italský šampionát. Christianu Merlimu se s Lolou podařilo zopakovat druhé místo v italském šampionátu, ke kterému přidal dílčí vítězství v závodech i v sezóně 2009. Koncem sezóny 2009 dostal nabídku od Franze Tschagera podílet se na vývoji nového sportovního prototypu Picchio P4 Turbo, který chtěla značka Picchio nasadit proti Oselle FA30 a Simone Faggiolimu. Nový vůz Christiana Merliho zaujal a on přijal nabídku na post továrního jezdce. Sezóna 2010 se stala sezónou vývojovou a Christian Merli se spolu s týmem Frantze Tschagera snažil vůz odladit, tak aby byl konkurenceschopný. Netradiční koncepce vozu s karbonovým šasi, propracovanou aerodynamikou a přeplňovanou pohonnou jednotkou byla rychlá, ale Christiana Merliho srážely z předních příček četné technické potíže. Situace se výrazně změnila v sezóně 2011, kdy se Christian Merli dokázal prosadit a vyhrál absolutně dva závody CIVM (Chamionato italiano velocita montagna – mistrovství Itálie v závodech automobilů do vrchu), ovšem v celkovém hodnocení šampionátu to opět stačilo jen na druhou příčku za Simone Faggiolim, nicméně Christian Merli byl vítězem ve skupině dvoumístných sportovních prototypů (E2B).[1]

2012

Po sezóně 2011 Christian Merli odešel od týmu Picchio a vydal se vlastní cestou v italském vrchařském šampionátu, pokračoval s vlastním týmem a s lehkým sportovním prototypem Radical ProSport a byť ve svém voze neměl dostatek výkonu proti dvoulitrovým prototypům dokázal vyhrávat. V konečném hodnocení italského vrchařského šampionátu zvítězil ve skupině E2B (skupina dvoumístných sportovních prototypů) a v celkovém hodnocení italského vrchařského mistrovství – CIVM 2012 získal opět druhé místo za Simone Faggiolim.[1]

2013

Christian Merli se pro sezónu 2013 vrátil do sportovního prototypu ke značce Osella. Jeho kroky směřovaly do kokpitu Osella PA2000 Honda s dvoulitrovým atmosférickým motorem a velmi příznivým poměrem váha/výkon, což bylo hlavní předností vozidla. Vůz byl připraven podle FIA evropských předpisů pro skupinu E2-SC a Christian Merli pokračoval v soubojích v italském vrchařském šampionátu. S tovární podporou Osella Engineering představil s Osellou PA2000 Honda novou filozofii, s níž se mu dařilo porážet větší a těžší speciály s třílitrovými výkonnějšími motory. Na Osellu FA30 Zytek, kterou řídil Simone Faggioli, však nestačil. Christian Merli skončil v sezóně 2013 druhý v celkovém hodnocení CIVM i přes celkových šest vítězství v jednotlivých závodech a jako vítěz skupiny dvoumístných sportovních prototypů (E2B)[1].

2014

Rok 2014 představoval pro Christiana Merliho velkou změnu. Naplno spojil své jezdecké umění s továrnou Enza Oselly a stává se z něho tovární jezdec Osella Engineering. Stále ovšem servisoval svůj vůz u vlastního týmu, ale k dispozici měl inženýry Osella Engineering Srl. a pneumatikářské firmy Avon Tyres. Christianu Merlimu uvolnil místo u Oselly odchodem k francouzské Normě Simone Faggioli. Christian Merli v sezóně 2014 zkoušel najít recept na Simone Faggioliho s upraveným vozem Osella PA2000 EVO Honda, tedy s dvoulitrovým atmosférickým motorem a novými aerodynamickými úpravami. Christian Merli s Osellou PA2000 EVO pokračoval ve výborných výsledcích, což potvrzovaly dosažené časy v závodech, porážel všechny soupeře, jen Simone Faggioliho se mu překonat nedařilo i když byl svými časy velmi blízko. Sezónu završil Christian Merli opět jako druhý nejrychlejší v celkovém hodnocení italského vrchařského mistrovství – CIVM 2014 a stejně tak ve skupině dvoumístných sportovních prototypů (E2B).[1]

2015

Výborné výsledky ze závěru sezóny 2014 prohloubily spolupráci Christiana Merliho s týmem Osella Engineering, pro další sezónu tým nasadil novou evoluci Oselly FA30 s označením EVO. Byla to reakce na nemožnost použít motor většího obsahu v typu Osella PA2000 EVO a Christian Merli byl opět pověřen spoluprací při vývoji. Osella FA30 EVO používala v první fázi pohonnou jednotku RPE, osmiválcový prototypový motor vyznačující se lehkou konstrukcí. Sezóna 2015 byla ve znamení vývoje celého vozu a Christian Merli bojoval v italském vrchařském šampionátu CIVM a ve vybraných závodech mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. V dílčích závodech se Christianu Merlimu podařilo potvrdit rychlost jeho nového vozu, ale také jeho tým trápila nespolehlivost nové pohonné jednotky. Konečným výsledkem sezóny 2015 bylo pro Christiana Merliho druhé místo v absolutním hodnocení italského šampionátu závodů do vrchu CIVM a vítězství ve skupině monopostů E2M.[2]

2016

Nadějné výsledky sezóny 2015 byly základem pro rozhodnutí pro účast týmu Osella Engineering a Christiana Merliho v kompletním kalendáři mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Christian Merli se vrátil po 11 letech na tratě kontinentálního šampionátu a jediným vážným soupeřem o zisk titulu vrchařského mistra Evropy mu byl opět Simone Faggioli. V nepřímém boji (Christian Merli s monopostem Osella FA30 RPE patřil do skupiny E2-SS a Simone Faggioli bodoval ve skupině E2-SC se sportovním prototypem Norma M20FC Zytek) se po čas celého mistrovství dělili o první pozici průběžného pořadí, tedy o šanci na zisk titulu vrchařského mistra Evropy. Rozhodnutí padlo až při slovinském závodě v Ilirské Bistrici, kde Simone Faggioli nastoupil s vozem Osella FA30 Zytek ve stejné skupině E2-SS a v přímém souboji porazil Christiana Merliho a získal tak rozhodující náskok pro vítězství v celém šampionátu v rámci kategorie 2. Christian Merli skončil v sezóně 2016 druhý jako vicemistr Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii 2.[3]

2017

Pokračování spolupráce Osella Engineering a Christiana Merliho v sezóně 2017 přineslo další posun v rychlosti při závodech mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Třetí sezóna Christiana Merliho v kontinentálním vrchařském šampionátu přinesla velký posun v dosahovaných časech, které přišly i díky změně pohonné jednotky Oselly FA30, která byla opatřena osmiválcovým motorem Zytek v úpravě společnosti Fortech. Christian Merli zaznamenal celkově 7 traťových rekordů na vrchařských závodech mistrovství Evropy. Christian Merli zvítězil v šesti závodech v absolutním pořadí, nicméně díky ztrátě ve francouzském Mont Dore (jel jen za poloviční bodové hodnocení pro nedostatek startujících ve skupině E2-SS) a nedokončeném závodě v Ilirské Bistrici (technický problém během druhé závodní jízdy) zaostal v hodnocení kategorie 2 za Simone Faggiolim a získal podruhé za sebou trofej FIA a celkové druhé místo v šampionátu mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu 2017.

2018

V sezóně 2018 zaznamenal Christian Merli nejlepší výsledek své vrchařské kariéry, když se mu podařilo s podporou Osella Engineering docílit titulu mistra Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii 2. V rámci skupiny E2-SS nastupoval v průběhu celé závodní sezóny s prototypem Osella FA30 EVO Zytek LRM. V roce 2018 se stal jednoznačným vítězem ve své kategorii, když se mu podařilo zvítězit v deseti závodech sezóny v rámci skupiny E2-SS a zároveň zajel 8 absolutních traťových rekordů v rámci závodů ME (Col Saint Pierre Francie; Rampa da Falperra Portugalsko; Subida Al Fito Španělsko; Ecce Homo Šternberk Česko; Glasbach Německo; Ascoli Piceno Itálie; Dobšinský kopec Slovensko; Limanowa Polsko). Spolu s evropským programem dokázal v sezóně 2018 Christian Merli absolvovat i většinu závodů z domácího italského šampionátu a v dramatickém závěru, kde rozhodoval každý bod v hodnocení CIVM, triumfoval i v italském vrchařském šampionátu v celkové klasifikaci. Zlatou tečku za povedenou sezónou udělat při říjnovém závodě FIA Hill Climb Masters 2018 v italském Gubbiu, kdy si poradil se všemi účastníky v rámci kategorie 4 i celého startovního pole a nejrychlejším časem dne a novým traťovým rekordem si zajistil zlatou medaili z tohoto závodu šampionů.

Úspěchy

Rok Šampionát Kategorie
 Vozidlo Výsledek
2004 CIVM E2B Lucchini P3-95M BMW (CN)
2005 FIA ME II Osella PA20S BMW (CN)
2006 CIVM E2B Osella PA21S Honda (CN)
2007 CIVM E2B Osella PA21S Honda (CN) 2
2008 CIVM E2M Lola B99/50 Zytek (E2) 2
2009 CIVM E2M Lola B99/50 Zytek (E2)
2010 CIVM E2B Picchio P4 Turbo (E2-SC) 5
2011 CIVM E2B Picchio P4 Turbo (E2-SC) 1
2012 CIVM E2B Radical ProSport(E2-SC) 1
2013 CIVM E2B Osella PA 2000 / Radical ProSport (E2-SC) 1
2014 CIVM E2B Osella PA 2000 / Osella PA21s EVO (E2-SC) 2
2015 CIVM E2M Osella FA30 EVO RPE (E2-SS) 1
2016 FIA ME II Osella FA30 EVO RPE (E2-SS) 2
FIA Hill Climb Masters Cat. 4 2
2017 FIA ME II Osella FA30 EVO Fortech (E2-SS) 2
2018 CIVM overall Osella FA30 EVO Zytek LRM (E2-SS) 1
FIA ME II Osella FA30 EVO Zytek LRM (E2-SS) 1
FIA Hill Climb Masters Cat. 4 Osella FA30 EVO Zytek LRM (E2-SS) 1
FIA Hill Climb Masters Nations Cup Osella FA30 EVO Zytek LRM (E2-SS) 2
  • CIVM - Mistrovství Itálie v závodech automobilů do vrchu (Campionato Italiano Velocita Montagna)
  • FIA ME - FIA Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu (FIA European Hill Climb Championship)

Rekordy tratí závodů do vrchu (jedna jízda)

Rok Stát Trať
 Délka
[m] 		Vozidlo Čas
2015 Itálie Vallecamonica 8800 Osella FA30 EVO RPE [E2-SS] 3:41,60[4]
2017 Rakousko Rechberg 5050 Osella FA30 EVO Fortech [E2-SS] 1:52,91[5]
2017 Francie Le Mont Dore 5075 Osella FA30 EVO Fortech [E2-SS] 2:12,29[6]
2017 Švýcarsko Saint Ursanne - Les Rangiers 5180 Osella FA30 EVO Fortech [E2-SS] 1:41,54[7]
2017 Chorvatsko Buzet 5001 Osella FA30 EVO Fortech [E2-SS] 2:04,69[8]
2017 Rakousko Sankt Agatha 3200 Osella FA30 EVO Fortech [E2-SS] 1:02,13[9]
2018 Francie Col Saint Pierre 5001 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:14,12[10]
2018 Itálie Alpe del Nevegal 5500 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:26,84[11]
2018 Portugalsko Rampa da Falperra 5200 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 1:47,89[12]
2018 Španělsko Subida Al Fito 5350 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:25,43[13]
2018 Itálie Verzegnis - Sella Chianzutan 5640 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:24,22[14]
2018 Česko Ecce Homo Šternberk 7800 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:41,37[15]
2018 Německo Glasbach 5500 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 1:58,39 [16]
2018 Itálie Ascoli Piceno (Coppa Paolino Teodori) 5031 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:07,00[17]
2018 Slovensko Dobšinský kopec 6810 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 2:15,43[18]
2018 Polsko Limanowa 5493 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 1:51,40[19]
2018 Itálie Luzzi - Sambucina 6150 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 3:06,15[20]
2018 Itálie Gubbio - Hill Climb Masters 3310 Osella FA30 EVO Zytek LRM [E2-SS] 1:17,85[21]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e WWW.SPORTRENTINO.IT. Christian Merli. www.christian-merli.it [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Salitastiledivita.it-Manca poco all’avvio della stagione in cui si consacreranno i 50 anni di attività della Osella!. www.salitastiledivita.it [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ HTTP://WWW.SCHEMBERA.CZ, (c) milan schembera,. Závody do vrchu. www.dovrchu.cz [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ La 45ª Malegno-Ossimo-Borno è di Christian Merli | CRONOSCALATE.IT. Cronoscalate.it. 2015-09-13. Dostupné online [cit. 2017-07-26]. 
  5. ↑ Rechbergrennen - RENNEN. www.rechbergrennen.com [online]. [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Site Officiel - Course de Côte du Mont-Dore. Course de côte du mont dore [online]. [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. ↑ St-Ursanne - Les Rangiers - Championnat d’Europe de la Montagne de la FIA - Accueil. www.rangiers.ch [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ HOME - BUZETSKI DANI. buzetski-dani.com [online]. [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. ↑ Esthofen - St. Agatha. www.bergrennen.at [online]. [cit. 2017-09-24]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ St Jean-du-Gard - Col St-Pierre. CFM Challenge. 2015-02-23. Dostupné online [cit. 2018-04-17]. (francouzsky) 
  11. ↑ www.acisport.it. CIVM - Campionato Italiano Velocita Montagna. 2018-05-07. Dostupné online [cit. 2018-05-07]. (ita) 
  12. ↑ 39th FIA EUROPEAN FALPERRA HILL CLIMB CHAMPIONSHIP. www.rampadafalperra.com [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné online. (portugalsky) 
  13. ↑ LLANOS, Juan José. XLIV SUBIDA INTERNACIONAL AL FITO | Campeonato de Europa, España y Asturias.. www.subidaalfito.eu [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ 49a Verzegnis - Sella Chianzutan | 25/26/27 Maggio 2018. www.verzegnis.net [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ www.eccehomo.cz [online]. [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ index. glasbachrennen.de [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Cronoscalata Coppa Teodori. www.coppateodori.org [online]. [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ CODROPS. Dobšinský kopec / Automobilové súťaže. www.dobsinskykopec.com [online]. [cit. 2018-07-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ | 9. Wyścig Górski Limanowa | www.wysciggorski.pl |. www.wysciggorski.pl [online]. [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. (polsky) 
  20. ↑ 23a Luzzi - Sambucina 2018 - Informazioni e risultati | ACI Sport. www.acisport.it [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ FIA.com. www.fia.com [online]. [cit. 14.10.2018]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Christian_Merli&oldid=16530027“