Chacor ha-Glilit
| Chacor ha-Glilit חצור הגלילית |
|
|---|---|
 Celkový pohled na Chacor ha-Glilit |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 32° 58′ 54″ s. š., 35° 32′ 31″ v. d. |
| nadmořská výška: | 340 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Severní |
 Chacor ha-Glilit
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 5,299[1] km² |
| počet obyvatel: | 8 700[2] (2011) |
| hustota zalidnění: | 1703,5 (r.2011) obyv. / km² |
| správa | |
| starosta: | Šimon Swisa (שמעון סוויסה) |
| vznik: | 1953 |
| oficiální web: | www.hatzorg.co.il |
Chacor ha-Glilit (hebrejsky: חָצוֹר הַגְּלִילִית, v oficiálním přepisu do angličtiny: Hazor HaGelilit[3], přepisováno též Hatzor HaGlilit) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.
Obsah |
Geografie[editovat]
Leží v nadmořské výšce 340 metrů na pomezí východního okraje svahů Horní Galileji a údolí horního toku řeky Jordán. Město se nachází cca 123 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 55 kilometrů severovýchodně od centra Haify.
Chacor ha-Glilit je situován v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je většinově židovské. Vlastní Chacor ha-Glilit obývají židé, stejně jako sousední město Roš Pina. Pouze cca 4 kilometry východním směrem leží arabská beduínská obec Tuba-Zangarija. Chacor ha-Glilit je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90.
Dějiny[editovat]
V okolí nynějšího města Chacor ha-Glilit se před rokem 1948 rozkládalo řídké arabské osídlení. V kopcích severozápadně od současného města to byla vesnice Mughr al-Chajt, která byla dobyta izraelskou armádou v rámci Operace Jiftach během války za nezávislost v květnu roku 1948. Vesnice pak byla vysídlena a její zástavba převážně zničena.[4]
Chacor ha-Glilit byl založen v roce 1953.[3] Jeho jméno odkazuje na biblické město Chasór, které zmiňuje například Kniha Jozue 11,10[5] Zbytky této biblické lokality byly odkryty na nedalekém Tel Chacor. Novověký Chacor ha-Glilit vznikl jako takzvané Rozvojové město (Ajarat Pituach), které mělo zajistit rychlé ubytování pro židovské přistěhovalce, kteří po vzniku státu Izrael dorazili do země, a posílit demograficky židovskou přítomnost v periferních částech státu. Vzniku města předcházely dva provizorní přistěhovalecké tábory, které na tomto místě vznikly: Chacor A (חצור א) a Chacor B ('חצור ב). Založení města přecházely spory ohledně toho, zda vznik nového městské centra nebude znamenat oslabení stávajících rostoucích měst Safed a Kirjat Šmona.[6] První obyvatelé se sem nastěhovali pravděpodobně už roku 1952.[7] Město bylo oficiálně založeno 25. prosince 1952.[8]
V roce 1956 byl Chacor ha-Glilit povýšen na místní radu (malé město).[1] V obci se nachází hrobka starověkého židovského učence Choni ha-M'agela, která je židovským poutním místem. V Chacor ha-Glilit funguje 24 mateřských škol, základní školy a střední školy.[6]
Během druhé libanonské války v roce 2006 dopadaly rakety odpálené hnutím Hizballáh.[9] V únoru 2009 ve městě probíhaly demonstrace propuštěných zaměstnanců místní potravinářské továrny Pri ha-Galil, která byla na pokraji bankrotu a na níž bylo závislých 400 rodin z Chacor ha-Glilit.[10] Do ekonomických problémů se zároveň v roce 2009 dostala i další místní firma - slévárenská společnost Mogdal, která poslala své zaměstnance na nucenou dovolenou.[11]
Demografie[editovat]
Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 96,9 % populace Chacor ha-Glilit a včetně "ostatních" tedy nearabských obyvatel židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 99,9 %.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 8 300 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 8 500 osob).[3] Ve městě žijí sekulární i nábožensky založení Židé. Počátkem 21. století byla v obci zřízena čtvrt pro ultraortodoxní Židy.[6]
Jde o menší sídlo městského typu s mírným populačním růstem. K 31. prosinci 2011 zde žilo 8 700 lidí.[2]
| Rok | 1955 | 1961 | 1972 | 1980 | 1983 | 1990 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 000 | 4 600 | 5 300 | 6 300 | 6 200 | 7 200 | 8 200 | 8 200 | 7 900 | 8 300 | 8 500 | 8 600 | 8 500 | 8 500 |
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 500 | 8 500 | 8 500 | 8 400 | 8 400 | 8 400 | 8 600 | 8 661 | 8 532 | 8 700 | 8 700 |
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2011 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2012, [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Welcome To Mughr al-Khayt [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joz 11, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c חצור הגלילית [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Hazor HaGelilit (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 307. (anglicky)
- ↑ Nazareth: 2 children killed in rocket barrage [online]. Y Net, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Factory Protest in the North Threatens to Escalate [online]. Arutz Sheva, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Modgal workers sent on paid leave [online]. Haaretz, [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat]
- (hebrejsky) Oficiální stránky obce
- (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
