Brádlerovy boudy
| Brádlerovy boudy | |
|---|---|
 osada na staré fotografii | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Špindlerův Mlýn |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°46′4″ s. š., 15°35′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 (2021)[1] |
| Katastrální území | Špindlerův Mlýn |
| PSČ | 543 51 |
  Brádlerovy boudy | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 163082 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brádlerovy boudy (německy Bradlerbauden) je základní sídelní jednotka na katastrálním území Špindlerův Mlýn, která je tvořena skupinou horských bud. Nachází se v Krkonoších v nadmořské výšce 1156 m na louce mezi Dvorským potokem a Medvědím potokem pod Martinovou boudou.
Jednotlivé boudy[editovat | editovat zdroj]
Osadu tvoří čtyři budovy, z nichž dvě nabízí ubytování[2]:
- hlavní budova č.p. 87 zvaná Severka[3][4] na které je nápis Brádlerovy boudy a také se nazývá Brádlerova chata nebo Brádlerova bouda[5][6]
- budova č.p. 88[7]
- budova č.p. 85[8], která skrývá na stropním trámu letopočet 1637[9]
- Laura č.p. 147 — dříve Lauerova bouda podle Franze Lauera, který ji vlastnil v letech 1942–1944[3][4]
Již v 19. století zanikla Mléčná bouda (německy Molkenbaude), která byla nejvýše položenou a pravděpodobně také nejstarší z Brádlerových bud. Téměř u lesa ji postavil Franz Bradler z Volského dolu. V roce 1827 vyhořela a byla znovu obnovena. V roce 1882 ovšem vyhořela znovu a tentokrát už obnovena nebyla. Do 21. století se dochovaly pouze nepatrné zbytky základů.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o boudách pochází z roku 1637 a řadí se tak k nejstarším krkonošským boudám. V roce 1912 vyhořely, ovšem ještě ve stejném roce došlo k jejich opětovné výstavbě. Od roku 1914 je vlastnil Johann Hollman, v letech 1938–1945 pak Kamila Hollmannová. Dne 24. září 1938 byla na střeše vztyčena vlajka s hákovým křížem, což po druhé světové válce vedlo k odsunu rodiny Hollmannů. Poté ji vlastnil Československý svaz tělesné výchovy, poválečným správcem Brádlerových bud byl turistický činovník a sokol Josef Richter z Prahy. Na začátku 60. let 20. století byly přejmenovány na Fučíkovy boudy. Po revoluci v roce 1989 došlo k jejich přejmenování zpět na Brádlerovy boudy.[3][4][5]
Klub českých turistů na svém webu prezentuje Brádlerovy boudy jako svůj majetek a uvádí, že nájemce má nájemní smlouvu do 1. dubna 2035.[10]
Dostupnost[editovat | editovat zdroj]
Motorovým vozidlem jsou dostupné z údolí Labe po cestě, která v Medvědím kolenu odbočuje ze silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou a pokračuje dále k Martinovce.[2]
Pěší přístup je možný po turistických trasách:
- po
modré turistické značce od Petrovy boudy. - po modré turistické značce od Martinovky.
- po
žluté turistické značce od Medvědích bud.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ a b Horská chata Brádlerovy boudy
- ↑ a b c d Historie Brádlerových bud. www.bradlerovy-boudy.cz [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30.
- ↑ a b c Brádlerovy boudy - historie. www.kct.cz [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-29.
- ↑ a b STOLETÉ HOSPODY: U Brádlerovy boudy se dodnes bojuje o přežití
- ↑ Horská chata Brádlerova bouda (1.156 m), Špindlerův Mlýn - Brádlerovy boudy
- ↑ Budova č.p. 88 v katastru nemovitostí
- ↑ Budova č.p. 85 v katastru nemovitostí
- ↑ Historie krkonošských bud
- ↑ Brádlerovy boudy, Klub českých turistů, upraveno podle článku Jana Havelky, Turista 8-9/2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brádlerovy boudy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
