Bohumír Strnadel-Četyna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumír Strnadel-Četyna
Rodné jménoBohumír Strnadel
Narození29. října 1906
Trojanovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. ledna 1974 (ve věku 67 let)
Čeladná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel a novinář
Témataliteratura, drama, dějiny, etnografie, žurnalistika a editace
Příbuzníbratr Antonín Strnadel
bratr Josef Strnadel
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír Strnadel-Četyna (29. října 1906, Trojanovice[1]11. ledna 1974, Čeladná) byl moravský spisovatel a novinář, autor historických románových kronik z Valašska.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bohumír Strnadel se narodil se v rodině pasekáře Filipa Strnadela (1876) a Anežky roz. Kneblové (1880). Měl dva bratry: Josefa a Antonína.

Měšťanskou školu absolvoval ve Frenštátě pod Radhoštěm, poté studoval v letech 1923–1924 na gymnáziu na Velehradě a na reálných gymnáziích v Olomouci v letech 1924–1926 a r. 1926 v Brně. Studium nedokončil a po vojenské službě v Brně a v Opavě (1929–1931) pracoval doma v hospodářství a sezonně jako lesní dělník. V roce 1936 navštěvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy externě přednášky profesorů Františka X. Šaldy, orientalisty Aloise Musila aj.

V letech 1939 až 1941 studoval historické prameny k dějinám hukvaldského panství, zvláště v brněnských a kroměřížských archivech. V roce 1941 a 1942 byl archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě pod Radhoštěm, potom pracoval na úřadě v Trojanovicích, po osvobození jako tajemník Místního národního výboru.

Od 1947 se věnoval pouze literární práci a také osvětové a kulturněpolitické činnosti. V 50. a 60. letech podnikl řadu cest do východní a jihovýchodní Evropy a na Blízký východ. Na začátku 70. let vedl ostravskou pobočku nově zřízeného SČS.

Dílo – výběr[editovat | editovat zdroj]

  • Hory a lidé. Tři úvahy o životě dávných salašníků. Nákladem obce, Trojanovice 1944
  • O lidových pověstech pod Radhoštěm. Český lid 2, 1947; č. 10, s. 194–196
  • Jednou za slunovratu. Družstevní práce, Praha 1950
  • Zbojníci. Československý spisovatel, Praha 1954
  • Sedmikvítek. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1957
  • Valašský vojvoda. Mladá fronta, Praha 1957
  • Valchař se směje. Devatenáct humoresek z pod Radhoště. Krajské nakladatelství, Ostrava 1958
  • Koliby v soumraku. Krajské nakladatelství, Ostrava 1959
  • Zahrádka trněná. Krajské nakladatelství, Ostrava 1961
  • Živly. Krajské nakladatelství, Ostrava 1962
  • Drvaři. Krajské nakladatelství, Ostrava 1963
  • Besedy na staré valše. Profil, Ostrava. 1969
  • Kdo byl rytíř Osmička. Nová svoboda 14. 2. 1970, s. 7
  • Stříbrný obušek. Profil, Ostrava 1972
  • Poselství zapomenutých. Profil, Ostrava 1973
  • Besedy na staré valše. Profil, Ostrava 1973

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pleskot, J.: Kořeny tvorby Bohumíra Četyny – in: Sborník prací PI v Ostravě; s. 23–46. Ostrava: 1960
  • Matějček, J.: Nedožité jubileum – Nová svoboda 30.10. 1976, příloha, s. 6
  • Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí – Praha: SPN, 1988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]