Bedřich z Fürstenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Eminence
Bedřich Egon kardinál z Fürstenberka
6. arcibiskup olomoucký
Litografie z roku 1854
Litografie z roku 1854
PředchůdceMaxmilián Josef Sommerau-Beckh
NástupceTheodor Kohn
Titulární kostelBasilica di San Crisogono in Trastevere
Osobní údaje
Datum narození8. října 1813
Místo narozeníVídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí20. srpna 1892 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíHukvaldy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Václava
PříbuzníArnošt Egon z Fürstenbergu a Josef Arnošt z Fürstenbergu (sourozenci)
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Egon lantkrabě[1] z Fürstenberka, křtěn Bedřich Jáchym Karel (8. října 1813 Vídeň[2]20. srpna 1892 Hukvaldy[3]) byl kardinálem a v letech 18531892 šestým arcibiskupem olomouckým.

Narodil se jako šestý syn Bedřicha Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Terezie ze Schwarzenbergu. Studoval teologii ve Vídni, a v říjnu 1836 byl vysvěcen na kněze.[4] Od roku 1839 působil jako farář v dolnorakouské vesnici Harbach (nedaleko českých Šejb)[4] a v červnu 1853 se stal arcibiskupem olomouckým.[4] V roce 1854 založil v Kroměříži konvikt, ze kterého postupně vzniklo Arcibiskupské gymnázium. Roku 1863 bděl nad oslavami tisíciletého výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a při této příležitosti vymohl na papeži Piu IX. přesun jejich svátku z 9. března na 5. července, což v Česku a na Slovensku platí dodnes.[5] Roku 1879 byl jmenován kardinálem.[4]

V letech 18831892 nechal provést neogotickou přestavbu katedrály svatého Václava v Olomouci podle projektu G. Meretty a R. Völkela.

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal i jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení). Byl děkanem bohoslovecké fakulty.[6] 6. listopadu 1868 byl jeruzalémským patriarchou Giuseppem Valergou jmenován rytířem velkého kříže Řádu Božího hrobu. [7]

náhrobek Bedřicha z Fürstenberka v katedrále svatého Václava v Olomouci.

Je pohřben v tzv. Fürstenberské kapli na severovýchodní straně katedrály svatého Václava v Olomouci. Své jmění odkázal chudým z Olomouce a Kroměříže.[4]

Reference

  1. http://books.google.cz/books?id=YppAAAAAcAAJ&pg=PA98&dq=L.+Friedrich+Egon,+geb.+8.+Oct.+1813&hl=cs&sa=X&ei=3xkkT-qBA4SHhQeIr9nNBA&ved=0CDsQ6AEwAQ#v=onepage&q=L.%20Friedrich%20Egon%2C%20geb.%208.%20Oct.%201813&f=false
  2. Matriční záznam o křtu farnosti Vídeň - Sv. Štěpán; s. 02-Taufe_0096
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. a b c d e Denní zprávy. Národní listy. 21. srpna 1892, čís. 230, s. 2. 
  5. VOTRUBA, Martin. Slovak Studies Program [online]. University of Pittsburg [cit. 2013-06-12]. Kapitola Holiday date. Dostupné online. 
  6. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. 
  7. Záznam v inventáři olomouckého arcibiskupského archivu
6. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
1853-1892
Bedřich z Fürstenberka
Nástupce:
Theodor Kohn