Arnošt Egon Fürstenberg

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnošt Egon Fürstenberg
Rodový erb Fürstenbergů
Rodový erb Fürstenbergů
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1889
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1864 – 1867
Ve funkci:
1878 – 1884
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Str. středního velkostatku
Narození6. listopadu 1816
Weitra
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. března 1889
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeBedřich Karel z Fürstenbergu
PříbuzníBedřich Egon z Fürstenbergu a Josef Arnošt z Fürstenbergu (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Egon z Fürstenbergu, někdy též počeštěně z Fürstenberka (německy Ernst Egon von Fürstenberg (6. listopadu 1816 Weitra[1] – 24. března 1889 Vídeň[1][2][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Fürstenbergů a politik z Moravy, ve 2. polovině 19. století byl poslancem rakouské Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Bedřicha Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Marie Terezie ze Schwarzenbergu. Jeho bratr Bedřich zastával úřad olomouckého arcibiskupa.

V roce 1867 se Arnošt Egon oženil s Karolinou Antonií Busekovou. Šlo o morganatické manželství, tedy s neurozenou ženou. Měli dvě děti, syna Josefa Bedřicha Arnošta a dceru Gabrielu Marii Karolinu).[1]

Vystudoval práva a nastoupil do státní služby. Pracoval na místodržitelství ve Štýrském Hradci, Innsbrucku a Brně. Počátkem 50. let 19. století přešel do správy otcových statků v Dolních Rakousích. Roku 1854 mu připadlo arcibiskupské léno Horní Moštěnice, později koupil i panství Přestavlky. Pak je prodal a roku 1870 zakoupil panství Kunín. Roku 1858 se stal čestným rytířem Maltézského řádu.[1]

Podporoval chudé studenty a přispíval na dobročinné účely. Byl znalcem přírody a lesnictví. V letních měsících sídlila jeho rodina na zámku v Kuníně, na zimu se od roku 1882 stěhovala vždy do vídeňského paláce bratra arcibiskupa Bedřicha.[1]

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Egon byl veřejně a politicky činný. V doplňovacích zemských volbách 1. března 1864 se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, I. sbor. Uvádí se jako konzervativní velkostatkář. Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1878.[4]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách roku 1885. V parlamentu zasedal do své smrti roku 1889.[5] Ve volebním období 1879–1885 byl zmiňován jako lankrabě Ernst Fürstenberg, statkář, bytem Kunín.[6]

Po volbách v roce 1879 se uvádí jako konzervativní šlechtic.[7] List Das Vaterland po volbách v roce 1879 napsal, že ze čtyř konzervativních velkostatkářů zvolených na Moravě jen Egbert Belcredi je zároveň státoprávně orientován (tedy podporuje český státoprávní program), zbylí tři (včetně Fürstenberga) nejsou státoprávně vyhranění.[8] Do Říšské rady usedl jako kompromisní kandidát Strany ústavověrného velkostatku (centralisticky a provídeňsky orientované) a Strany středního velkostatku.[1] Nenáležel žádnému poslaneckému klubu, ale hlasoval s pravicí (tzn. s konzervativní šlechtou).[2] Podle jiného zdroje patřil k Straně středního velkostatku.[3] V parlamentu byl členem komise pro kontrolu státního dluhu.[1]

V závěru života se už jen zřídka účastnil parlamentních schůzí a pokud ano, tak se dostavil s ovázanou hlavou.[2]

Arnošt Egon z Fürstenbergu zemřel ve Vídni 24. březn 1889.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g Arnošt Egon landkrabě z Fürstenberka [online]. muzeumnj.cz [cit. 2015-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ a b c Z Vídně. Národní listy. Březen 1889, roč. 29, čís. 84, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Sterbefälle. Prager Abendblatt. Březen 1889, čís. 70, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=138
  7. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  8. ↑ Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnošt_Egon_Fürstenberg&oldid=21973047“