Bazalka pravá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bazalka pravá

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: bazalka (Ocimum)
Binomické jméno
Ocimum basilicum
L.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých. Kvete od června do září. Je původem z Indie a z dalších vlhkých tropických regionů Asie, kde byla pěstována více než 5000 let. Do Evropy se dostala v 16. století a v současnosti se pěstuje většinou na zahradách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to nízká (20-40 cm) jednoletá bylina, s lysou lodyhou. Lodyha je větvená, se stopkatými, vstřícnými, vejčitými až podlouhlými listy, ve vyšších partiích zastřihovaně zubatými okraji. Horní listy přecházejí v malé, červenavé listeny. Má bílé květy, poměrně velké. Jsou opylovány hmyzem. Plody jsou čtyři černohnědé tvrdky.[1] Možnost záměny bazalky pravé je velmi malá, protože bazalka se od podobných rostlin stejné čeledi liší specifickou vůní.[2] Vyžaduje vlhkou, výživnou půdu a přímé slunce. Lze ji rozmnožit buď semeny nebo řízkováním nekvetoucích postranních výhonů.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linaloolem a přibližně 5 % tříslovin, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje s eugenolem a ocimem, bazalkový kafr, tanin, cinoel a jiné látky.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření. Pěstují se formy s listy zelené a červené barvy. Odlišné je také aroma - od typické vůně bazalky po skořicovou a citrónovou. Různé barevné formy působí v kontejnerech velmi dekorativně.

Okrasná rostlina[editovat | editovat zdroj]

Bazalka pravá, kultivar 'Purple Opaal'

Pěstována je jako okrasná rostlina do okenních truhlíků, kde je kromě vůně vítána i její schopnost odpuzovat mouchy. Protože je to teplomilná letnička, vyséváme ji v březnu až dubnu do truhlíku.

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

  • 'Blue Spice' - dekorativní a výrazně aromatická odrůda sladké kořenové vůně. Má drobnější zelené listy, purpurové lodyhy a růžové květy.
  • 'Purple Ruffles' - aromatická a dekorativní odrůda s tmavě purpurovými zkadeřenými listy se zubatým okrajem, kvete růžovými květy.
  • 'Queen' - kompaktní odrůda vhodná do truhlíků, tvar si udržuje i bez zaštipování. Rostlinu zdobí tmavě zelené listy, výrazné nahloučené květenství.
  • 'Purple Opaal' - růžově kvetoucí bazalka s listy tmavě purpurové barvy a jemně bublinatým povrchem.[4]

Význam v léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Bazalka je mimořádně univerzální bylina, tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltika, působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychogenně podmíněných závratích.

Sušená bazalka


Při použití inhalace snižuje krevní tlak a je vhodným prostředkem při těžkém nachlazení i při únavě. Bazalku samotnou podáváme práškovanou, jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benediktem, tymiánem, kořenem lopuchu nebo řepíkem.

Význam v potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme jí přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění.[5]

Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů jehož součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.).

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Slovo bazalka pochází z řeckého basileus, což znamená „král“. Někteří lidé prý věří, že rostla na místě, kde svatý Konstantin a Svatá Helena nalezli svatý kříž. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské „basiliscus“, bazilišek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basil na anglické Wikipedii.

  1. JANČA; ZENTRICH. Herbář. 1. vyd. Praha : EMINENT, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7.  
  2. http://byliny.vitalion.cz/bazalka-prava/
  3. http://botanika.wendys.cz/kytky/K60.php
  4. KOBZA; KOUDELA. Skleník. 1. vyd. Praha : GRADA, 2006. 110 s. ISBN 80-247-1318-7.  
  5. VLAŠÍNOVÁ. Zdravá zahrada. 1. vyd. Brno : ERA, 2006. 137 s. ISBN 80-7366-075-X.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOBZA; KOUDELA. Skleník. 1. vyd. Praha : GRADA, 2006. 110 s. ISBN 80-247-1318-7.  
  • JANČA; ZENTRICH. Herbář. 1. vyd. Praha : EMINENT, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7.  
  • VLAŠÍNOVÁ. Zdravá zahrada. 1. vyd. Brno : ERA, 2006. 137 s. ISBN 80-7366-075-X.  
  • MCWHIRTER. Jídlo jako jed, jídlo jako lék. 1. vyd. Praha : Reader´s Digest, 1998. 400 s. ISBN 80-902069-7-2.  
  • HEALD. Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek. 1. vyd. Praha : Reader´s Digest, 2001. 416 s. ISBN 80-86196-24-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]