Výhon
Výhon je letorost rostliny, mladá, dřevnatá nebo teprve vyzrávající, obvykle jednoletá větev. Výhony se na rostlině tvoří z pupenů. Výhony lze nalézt na keřích i stromech. Rašící stonky bylin jsou obvykle nazývány výhonky.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Vedoucím výhonem nazýváme každé jednoroční prodloužení hlavní i vedlejší větve.
Soutěžící výhon vzniká z nejblíže postaveného pupenu, a to v těsné blízkosti pupenu vrcholového na hlavních i postranních větvích.[L 1]
Podle funkce rozeznáváme výhony dřevní a plodné.
Výhony dřevní[editovat | editovat zdroj]
Jsou ukončeny dřevním pupenem. Tvoří se při přehnojení dusíkem nebo po silném řezu. Čistě dřevní výhony tvoří květní pupeny jen obtížně, často po mnoha letech. Abychom je přiměli k plodnosti, je třeba upravit jejich výživu řez i polohu.[L 1] K výhonům dřevním patří:
Vlky[editovat | editovat zdroj]
Jsou dřevní výhony vyrůstající na víceletém dřevě (na větvích i kmenech), jsou vždy jalové. Mohutně se vyvíjejí zejména při poruše výživy (při přehnojování dusíkem), při porušení koruny (polomy), po krátkém řezu (zmlazení, přeroubování), holožíru atd.[L 1]
Výhony vrcholové[editovat | editovat zdroj]
Vyrůstají z terminálních pupenů a prodlužují matečné větve ve směru jejich osy. Zkrátíme-li je, přejímá jejich funkci pupen nejvýše postavený.[L 1]
Trnové výhony[editovat | editovat zdroj]
Jsou to vlastně předčasné výhony bez vrcholového pupenu a bývají zpravidla zakončeny ostrou trnovou špičkou. Většinou se jejich dřevní pupeny přeměňují v listové.[L 1]
Výhony plodné[editovat | editovat zdroj]
Liší se od výhonů dřevních tím, že jsou slabší a kratší. Tvoří se všude tam, kde je menší transpirační proud, tedy v poloze větví rostoucích do vodorovné polohy.[L 1]