Anglosasové
Anglosasové je kolektivní označení obvykle užívané k popisu kulturně a jazykově spřízněných kmenů žijících na jihu a východě ostrova Velká Británie zhruba od poloviny 5. století až do doby normanského dobytí země v roce 1066. Anglosasové hovořili germánskými dialekty a podle Bedy Ctihodného byli potomky dvou mocných germánských kmenů, Anglů a Sasů původem ze současného severního Německa, a Jutů z dnešního Dánska.
Prosluli hlavně dobýváním Anglie od 5. století. Vztahuje se k nim legenda o Artušovi, který proti těmto uchvatitelům bojoval, avšak marně, jelikož Sasové si v Anglii udrželi výsadní postavení až do roku 1066, kdy byl zabit saský král Harold II. Godwinson Vilémem Dobyvatelem v bitvě u Hastingsu.
Dějiny
Sasové, Anglové a Jutové
Sasové přišli poprvé na území dnešní Anglie v roce 450 na žádost britského náčelníka Vortigerna, aby mu pomohli proti Piktům. Sasové byli skvělí válečníci, proto postupně dobyli území na jihu, východě a středu Británie, kde zakládali svá království. Bojovali hojně i mezi sebou, avšak jen dynastii Cerdikovců se podařilo posléze v 9. století sjednotit sedm území a vytvořit tak středověkou jednotnou Anglii.
Anglosaská království
Jedním z prvních známých saských králů na území Británie byl Hengest, který roku 455 založil království Kent. Ten lstí zneškodnil britské vyslance (Noc dlouhých nožů) u Stonehenge, kteří přišli vyjednávat o míru.
Další anglosaský král Cerdic připlul z kontinentu do Británie roku 494 a založil roku 519 království Wessex. Byl zakladatelem rodu Cerdikovců, který vládl v Anglii až do roku 1066 a jehož členem byl i Alfréd Veliký.
Sv. Gilda (zemřel 570) poprvé zavedl mezi Sasy křesťanství (oženil se s křesťankou). O této době pojednává dílo De Excidio Britonum (De Excidio Britanniae).
Saský král Northumbrie Ethelfrith chtěl dobýt roku 605 další území (bitva u Chesteru), vyvraždil královskou rodinu a hodlal se spojit s východoanglickým králem Raedwaldem. Ten však umožnil přeživšímu královskému synovi Edwinovi ujmout se trůnu. Spolu s Readwaldem pak porazili Ethelfritha (617) a spojili východní Anglii s Northumbrií a Walesem. Edwin byl zabit v bitvě roku 632, také on byl zastáncem křesťanství. Král východní Anglie Readwald je pohřben u Sutton Hoo v dřevěné lodi – nedávno to potvrdil archeologický průzkum – dle něj Sasové byli na stejné řemeslné úrovni jako Římané v době svého vrcholného rozvoje.
Středověkou Anglii tvořila tzv. heptarchie – sedm království situovaných na jihu, jihovýchodě a středu Anglie. Království byla vytvořena Sasy: Northumbrie, Mercie, Kent, Východní Anglie, Essex, Sussex a Wessex. Sasové v Anglii zavedli dnešní názvosloví Sussex (South Saxons), Essex (East Saxons), Middlessex (Middle Saxons) a Wessex (West Saxons). Např. Wales je odvozeno z germánského výrazu pro cizince.
Tato území pak vytvořila v 9. století království, sjednotil je král Wessexu Egbert (roku 827 jmenován anglickým králem) a pod vedením Alfréda Velikého (848–899) vzkvétalo. Sedm království se změnilo v hrabství a dodnes tento správní systém funguje, ovšem pro celou Anglii. Vytvořili na hranicích opevněná města a dovedli se tak účinně bránit proti nájezdům Keltů a hlavně Vikingů, kteří vytvořili své území na východě Anglie (Danelaw). Království padlo až vpádem Normanů roku 1066 – bitva u Hastingsu.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anglosasové na Wikimedia Commons - Anglosasové, Via Historia, viah.wargaming.cz
