Amon Göth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Amon Göth

Amon Leopold Göth (11. prosince 1908, Vídeň, Rakousko-Uhersko - 13. září 1946, Krakov, Polsko) byl nacistický důstojník a velitel koncentračního tábora Kraków-Płaszów během druhé světové války. Přestože patřil k nevýrazným představitelům nacistické Třetí říše, vešel později do všeobecného povědomí coby historická postava známá především z filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni v rodině podnikající v polygrafickém průmyslu. Absolvoval průmyslovou školu a v roce 1932 byl již členem NSDAP s členským číslem 510764. Do SS vstoupil rovněž ještě před druhou světovou válkou, zde pod číslem 43673. Nejvyšší hodnost, které dosáhl, byl SS-Hauptsturmführer.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí druhé světové války byl aktivní coby velitel koncentračního tábora v Lublinu. V roce 1942 velel brutálnímu zásahu při vyklízení menšího židovského ghetta v téže části Polska. Zde organizoval selekce, při kterých bylo do KT Belzec deportováno na 700 Židů. Dalších asi 500 z nich nebylo posláno přímo na smrt, ale "směli" pracovat v táboře nucených prací v Budzynu. V tomto táboře spadaly pod jeho velení stavební práce. Kvůli podezření z korupce byl však v únoru 1943 SS-Sturmbannführerem Hermannem Höflem přeložen do Krakova. Zde ho SS-Führer Scherner jmenoval velitelem koncentračního tábora Kraków-Płaszów. V červenci toho roku byl povýšen na SS-Oberscharführera.

Pod vedením SS-Sturmbannführera Williho Haase organizoval likvidaci ghetta v Krakově, která začala 13. března 1943. Ta pod jeho velením probíhala podle zúčastněných s velkou brutalitou. Židé, kteří vyklízení ghetta přežili, byli z větší části převezeni právě do Płaszówa. Jeho velení zde trvalo od února 1943 do září 1944 kdy byl, opět kvůli korupci, zatčen gestapem.

Jeho velení v Płaszówě bylo velice brutální. I za zcela nepatrná provinění proti táborovému řádu následovaly tvrdé tresty. Nebylo výjimkou, že střílel vězně vlastnoručně, stejně tak veřejné popravy oběšením byly na denním pořádku. Představa z filmu Schindlerův seznam, kdy on sám střílí vězně z balkonu své vily, je filmovou fikcí. Vila ve skutečnosti stála pod kopcem, za kterým se nacházel hlavní tábor, střelba do vězňů z balkónu jeho vily tak nebyla prakticky vůbec možná. Jeho vinu to však ani v nejmenším neumenšuje.

Mezi zářím 1943 až únorem 1944 velel likvidaci tábora nucených prací Szebnie. Vyklízení tábora začalo 21. září 1943 zastřelením až 700 židovských vězňů. Jeho velení zde podléhaly prakticky všechny provedené akce. Při nich nevynechal jedinou příležitost se obohatit. Na černém trhu pak rozprodával zabavený nábytek, tabák, alkohol a šperky. Jiné věci nashromážděné z majetku zabavenému Židům pak byly odesílány do skladů v Brněnci v Československu.

Zde také byly nalezeny gestapem a on sám byl zatčen ve Vídni i se svou milenkou, Ruth Irene Kalderovou. Byl obžalován z krádeže židovského majetku (neboť ten po zabavení automaticky náležel Třetí Říši) a 13. září 1944 uvězněn. Po propuštění u něj byla diagnostikována cukrovka a na sklonku 2. světové války byl převezen do bývalého sanatoria SS v bavorském Bad Tölz.

Zde byl zatčen americkou armádou a na polskou žádost vydán zpět do Krakova. Obžaloba jej vinila z podílu na masových vraždách během války a ze zločinů proti lidskosti. 5. září 1946 byl odsouzen k smrti a 13. září v krakovském vězení Montelupich popraven oběšením.