Alexej Fried

Alexej Fried
Narození	13. října 1922 ; Brno, Morava ; Československo
Úmrtí	19. června 2011 (ve věku 88 let) ; Praha; Česko
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze
Povolání	hudební skladatel, dirigent a rozhlasový redaktor
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Alexej Fried (13. října 1922 Brno – 19. června 2011 Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 1942–1944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty jako tzv. židovský míšenec uvězněn a zbytek války strávil v pracovním táboře pro židovské míšence a manžele židovek v Postoloprtech u Loun.

Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila.

Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový soubor pražské konzervatoře (1949–50), Orchestr Jaroslava Ježka (1950–51) a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor.

Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 1964–1967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma.

Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Muzikály[editovat | editovat zdroj]

Ďábel prošel městem (původně rozhlasová komedie Legenda o ďáblu, 1960);
Slavnost v Harlemu (1971);
Divoká řeka (1966);
Karneval v San Catarině (1974).

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

Akt pro trubku, flétnu a big band (1968);
Jazzový koncert pro klarinet a big band (1970);
Jazzové baletní etudy pro klarinet (střídá sopránsaxofon a altsaxofon) a big band (1970);
Souvenir pro big band (1970);
Sidonia pro trubku a big band (1971);
Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
Moravská svatba, jazzová symfonietta (1972);
Slunovrat, koncert pro dva big bandy (1973);
Dialog pro dva altsaxofony a big band (1974);
Koncertino pro klarinet a big band (1974);
Koncert pro symfonický orchestr (1974);
Parafráze na motivy Blue Skies pro sopránsaxofon nebo flétnu a big band (1975);
Koncert pro big band (1976);
Koncert č. 2 pro klarinet a symfonický orchestr (1976);
Polyfon pro big band (1978);
Hry pro sólo bicí, tenorsaxofon a big band (1980);
Panem et circenses (Chléb a hry), hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a symfonický orchestr (1982);
Pohlednice z Moravy pro barytonsaxofon a big band (1985);
Salut pro sopránsaxofon (střídá se s flétnou) a big band (1987);
Siluety pro sopránsaxofon a big band (1987).

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
Sonatina drammatica pro housle a klavír (1975);
Moravské trio pro flétnu, marimbu a harfu (1978);
Gotický (Freiburský) koncert pro komorní orchestr s klavírem (1977, revidovaná verze 1982);
Koncert pro lesní roh a komorní orchestr s klavírem (1977);
Quintetto per flauto, violino, viola, violoncello e pianoforte „Ze života hmyzu“ (1979);
Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, dva hráče bicích nástrojů a smyčce (1981);
Guernica, kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto (1981);
Concertino per flauto,chittara, quartetto d'archi ed 2 percossa (1982);
Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír (1982);
Sextet (původně Kvintet pro Barok jazz kvintet) pro flétnu, klarinet (sopránsaxofon), basklarinet, klavír, kontrabas a bicí nástroje (1984);
Kasace pro komorní orchestr (1985);
Koncertino pro sopránsaxofon, klavír, syntetizér, baskytaru a bicí nástroje (1987);
Smyčcové okteto se sólovou flétnou a s doprovodem syntezátoru, baskytary a bicích nástrojů (1987);
Sonáta pro saxofonové kvarteto (1987);
Hrátky pro čtyři saxofony, baskytaru nebo kontrabas a bicí nástroje (1990).

Dále komponoval hudbu pro film, scénickou hudbu, ale i hudbu ke spartakiádním cvičením, estrádní skladby a populární písně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Dorůžka, Lubomír: Jazzový skladatel – utopie nebo realita? (Melodie 10, 1972, č. 8, s. 245).
Zapletal, Petar: Friedův Trojkoncert (Melodie 10, 1972, s. 380).
Fiala, Jan: Moravská svatba (Gramorevue 11, 1975, č. 5, s. 8–9).
Čort, Antonín: Lákala mne dramatičnost jazzu (Mladá fronta 18. 12. 1976, s. 4).
Heřmanský, Miroslav: Slunovrat – Moravská svatba (Melodie 16, 1978, č. 6, s. 190).
Dorůžka, Lubomír: Náš jazz anglickýma očima (Melodie 17, 1979, č. 1, s. 10).
Dorůžka, Lubomír: Alexej Fried (Hudební rozhledy 17, 1979, č. 9, s. 419–420).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexej Fried
Alexej Fried v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Alexej Fried v Encyklopedii dějin města Brna