Siřem
| Siřem | |
|---|---|
 Kostel z roku 1750 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Blšany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′4″ s. š., 13°30′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 68 (2021)[1] |
| Katastrální území | Siřem (4,61 km²) |
| PSČ | 439 31 |
| Počet domů | 47 (2021)[2] |
  Siřem | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 82651 |
| Kód k. ú. | 682659 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Siřem (německy Zürau) je vesnice, část města Blšany v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Blšan. Siřem je také název katastrálního území o rozloze 4,61 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice byl odvozen z osobního jména Sirěmь (ze slovesa siřěti – osiřet) ve významu Siřemův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Zirem (1237), Sirem (1238), de Cyrem (1295), de Syrziemye (1318–1322), Czirsim (1325), in Syrsin (1326), Ziren (1356), Syrzim (1387), Syrenum (1369), na vsi Syrzemj (1556), Syrzem (1575), Zirow (1658), Zieraw (1682), Zyhrau (1787) a Siřem nebo Zürau (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prvně je v písemných pramenech uváděna v roce 1237, kdy se podle ní psal vladyka Bohuslav se synem Nevlasem. Roku 1325 vesnici král Jan Lucemburský prodal Vyšehradské kapitule. Ta zde nechala v polovině 14. století postavit farní kostel.
V letech 1410–1416 vesnice patřila Jindřichu Skopci z Dubé.[5] Po husitských válkách se Siřem dostala do šlechtických rukou. Postupně patřila k panstvím Petrohrad, Blšany, Libořice a Krásný Dvůr. V 17. století fara zanikla. V roce 1654 zde žilo 13 hospodářů s vesměs německými jmény. Už v té době se tu pěstoval chmel. Cholera, která zde vypukla v roce 1680, si vyžádala 13 obětí. V 17. století se pro Siřem, která se zcela poněmčila, začalo používat německého názvu Zürau. V roce 1875 zde byla otevřena škola, prvním učitelem byl Josef Urban. V roce 1892 byl postaven nový most přes Blšanku. Češi, kteří zde v roce 1930 tvořili čtyřprocentní menšinu, zde roku 1925 otevřeli jednotřídní školu. V 19. a 20. století byla Siřem významná svým chmelařstvím, ze žateckého poloraného červeňáku zde byla vyšlechtěna odrůda Siřem. Počátkem 20. století působilo v obci několik hrnčířských dílen.
Dne 17. září 1997 navštívil Siřem prezident České republiky Václav Havel.[6] Vesnici znal již z dřívějších návštěv. V šedesátých letech sem přijel společně s režisérem Milošem Formanem s myšlenkou natočení filmu Zámek.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel (z toho 177 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 344 Němců a pět cizinců. Kromě dvou evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 380 obyvatel: třináct Čechoslováků, 366 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala velká římskokatolická většina, ale žil zde také jeden evangelík, dva členové církve československé, šest židů a jeden člen jiných nezjišťovaných církví.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 321 | 372 | 385 | 416 | 358 | 350 | 380 | 158 | 167 | 179 | 109 | 90 | 91 | 82 | 68 |
| Domy | 45 | 50 | 62 | 65 | 69 | 68 | 78 | 65 | — | 56 | 42 | 47 | 50 | 51 | 47 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Liběšovice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítaní lidu v letech 1869–1950 Siřem byl samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1980 byl částí obce Liběšovice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je častí města Blšany v okrese Louny.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Původní gotický kostel byl v roce 1747 stržen a na jeho místě roku 1750 nákladem 12 000 zlatých postaven nový Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Je to barokní jednolodní stavba s pětiboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. V současné době je zdevastovaný. Na pilíři vstupní brány před kostelem dva barokní andělé. Na návsi na soklu z roku 1866 plastika svatého Rocha. V jižní části návsi se nachází zemědělská usedlost čp. 7 z 2. poloviny 19. století se sušárnou, chlévem a stodolou. Jižně za vsí stojí mohutná barokní kontribuční sýpka.
Ve vesnici se odehrává část románu Jáchyma Topola – Kloktat dehet.[14]
Franz Kafka v Siřemi
[editovat | editovat zdroj]Na počátku září 1917 byla u Franze Kafky diagnostikována tuberkulóza. Kafka odmítl návrhy přátel na léčbu v některém plicním sanatoriu a rozhodl se odjet za sestrou Ottlou Kafkovou do Siřemi, kde hospodařila na statku švagra Karla Hermanna.[15] V Siřemi Kafka pobýval s několika kratšími přestávkami od 12. září 1917 do 30. dubna 1918. Již v září 1917 za ním do Siřemi přijela z Berlína jeho snoubenka Felice Bauerová. Setkání však jen prohloubilo vzájemné odcizení. K definitivnímu rozchodu obou partnerů došlo během Vánoc 1918 v Praze. V lednu Kafku v Siřemi navštívil i přítel Oskar Baum, pražský židovský spisovatel.[16]
Mezi zájemci o Kafku se občas diskutuje otázka, kde Kafka v Siřemi bydlel. Podle pozemkových knih patřily do roku 1914 Leopoldu Hermannovi, otci Kafkova švagra Karla, hned čtyři usedlosti: čp. 2, 6, 11, 35[17] a na základě společné fotografie s Ottlou také dům čp. 15.[zdroj?!] Otázku pobytu sourozenců Kafkových vyřešila na pohlednici, odeslané Maxi Brodovi ze Siřemi 20. září 1917, samotná Ottla,[18] která na ní vyznačila jako dům, kde s Kafkou bydlela, čp. 35, jenž byl po druhé světové válce zbořen.[19] Aniž studoval siřemské pozemkové knihy, označil čp. 35 za místo také Klaus Wagenbach.[20] Dům sice v roce 1917 už Hermannům nepatřil, ale jeho majitel Karl Makusch byl nejbohatší sedlák ve vsi,[21] a Kafkovým jej mohl k dočasnému bydlení pronajmout.[zdroj?!]
Když Kafkovi vypršela zdravotní dovolená, odjel na konci dubna opět do Prahy. Během svého siřemského pobytu se Kafka věnoval hlavně procházkám a četbě. Průběžně zde pokračoval v psaní letmých poznámek, které byly později souhrnně vydány pod názvem Aforismy.[22] Barokní kontribuční sýpka nad vsí mohla Kafkovi sloužit jako inspirace k románu Zámek.[23][24]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bývalá dvoutřídní škola pod kostelem -
Plastika sv. Rocha z 18. století -
Památkově chráněná usedlost čp. 7 -
Věž kostela z roku 1750 -
Kontribuční sýpka nad vsí -
Barokní plastiky andělů před vchodem do kostela -
Václav Havel v kostele 17. září 1997
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Siřem, s. 63.
- ↑ PEKSA, Vojtěch. Znovunalezení kostela Všech svatých v Pšově u Podbořan. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2016. ISBN 978-80-7247-129-4. ISSN 1804-2953. Svazek 10. S. 174.
- ↑ Kafkova Siřem se rozpadá. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ POHANKA, Vít. Exkluzivní rozhovor: Miloš Forman o Václavu Havlovi. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-12-23 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 509. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Edgar de Bruin. Topol, Jáchym: Kloktat dehet. iLiteratura.cz [online]. 2006-01-09 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ BROD, Max. Franz Kafka. Praha: Odeon, 1966. 289 s. S. 174.
- ↑ KAFKA, Franz. Briefe. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1996. 527 s. ISBN 3-596-14300-4. S. 221.
- ↑ ROEDL, Bohumír. Ke Kafkovu pobytu v Siřemi. Die Verwandlung. Věstník Společnosti Franze Kafky. Roč. 1999, čís. 1–2, s. 7.
- ↑ ROEDL, Bohumír. Siřemské měsíce Franze Kafky. Dějiny a současnost. Roč. XXIV/2002, čís. 2, s. 38. ISSN 0418-5129.
- ↑ Na pohlednici reprodukované na webu Kafkovy společnosti v Siřemi se jedná o budovu za presbytářem kostela. www.sirem.cz [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ WAGENBACH, Klaus. Franz Kafka. Praha: Mladá fronta, 1967. 169 s. S. 129.
- ↑ MÜLEROVÁ, Radana. Franz Kafka a Siřem. Sborník okresního archivu v Lounech. Roč. X/2001, s. 218. ISSN 1210-3675.
- ↑ Ediční poznámka Rio Preisnera k jejich souhrnnému vydání.
- ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Kvůli Kafkovi a jeho Zámku jezdí do Siřemi výpravy z celého světa. iDnes.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ PEŇÁS, Jiří. PEŇÁS: Baroko v Siřemi aneb Šťastný Kafka. Lidovky.cz [online]. 2013-07-03 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JINDRA, Jan; MATYÁŠOVÁ, Judita. Na cestu s Francem Kafkou. Slavná i neznámá místa v Čechách a Evropě. Praha: Academia, 2009. 174 s. ISBN 978-80-200-1708-6. S. 122–127.
- MÜLLEROVÁ, Radana. Franz Kafka a Siřem. In: Sborník okresního archivu v Lounech 10. [s.l.]: Státní okresní archiv Louny, 2001. ISSN 1210-3675. S. 199–228.
- ROEDL, Bohumír. Siřemské měsíce Franze Kafky. Dějiny a současnost. 2002, roč. 24, čís. 2, s. 38–40.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siřem na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Siřem na webu ČÚZK
- ROEDL, Bohumír. Franz Kafka v Siřemi. Regiz [online]. 1998 [cit. 2019-04-06]. Čís. 1. Dostupné online.
