Přeskočit na obsah

Ryan Gosling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ryan Gosling
Gosling v roce 2023
Gosling v roce 2023
Rodné jménoRyan Thomas Gosling
Narození12. listopadu 1980 (44 let)
London, Ontario, KanadaKanada Kanada
Alma materLester B. Pearson High School
Aktivní roky1993–dosud
Partner(ka)Sandra Bullock (2001–2002)
Rachel McAdamsová (2004–2008)
Kat Denningsová (2009–2010)
Eva Mendes (2011–dosud)
Děti2
Český dabingFilip Jančík
Zlatý glóbus
Nejlepší herec v komedii či muzikálu
2016 – La La Land
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryan Thomas Gosling (* 12. listopadu 1980, London, Ontario) je kanadský herec. Je známý pro účinkování v nezávislých filmech i blockbusterech. Je držitelem několika ocenění, včetně Zlatého glóbu a tří nominací na Oscara, dvou nominací na cenu BAFTA, nominace na cenu Grammy a nominace na cenu Emmy.

Kariéru zahájil ve 13 letech, kdy se objevil v dětském seriálu The Mickey Mouse Club (1993–1995) stanice Disney Channel a poté se objevil v dalších rodinných pořadech Bojíte se tmy? (1995) a Husí kůže (1996). Jeho první větší filmovou rolí se stala role židovského neonacisty ve filmu Svatý boj (2001) a známým se stal díky hlavní roli v romantickém dramatu Zápisník jedné lásky (2004).

Gosling účinkoval v několika kritiky uznávaných nezávislých dramatech, včetně dramatu Half Nelson (2006), za nějž obdržel nominaci na Oscara za nejlepšího herce, Lars a jeho vážná známost (2007) a Blue Valentine (2010). V roce 2011 si zahrál ve třech mainstreamových filmech, v romantické komedii Bláznivá, zatracená láska, politickém dramatu Den zrady a akčním dramatu Drive, z nichž všechny zaznamenaly kritický i komerční úspěch. Po svém režijním debutu Lost River (2014) účinkoval v komediálním dramatu Sázka na nejistotu (2015) a romantickém muzikálu La La Land (2016), za který obdržel Zlatý glóbus za nejlepšího herce a druhou nominaci na Oscara. Od té doby ztvárnil role ve sci-fi thrilleru Blade Runner 2049 (2017), životopisném filmu První člověk (2018) a akčním thrilleru The Gray Man (2022). V roce 2023 ztvárnil roli Kena ve fantasy komedii Barbie, za kterou obdržel nominaci na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli a stala se jeho nejvýdělečnějším filmem.

Vlastní marockou restaurace s názvem Tangine v Beverly Hills v Kalifornii. Podporuje organizace PETA, Invisible Children a Enough Project a cestoval do Čadu, Ugandy a východního Konga, aby zvýšil povědomí o konfliktech v těchto regionech. Již více než deset let se podílí na podpoře míru v Africe. Je ve vztahu s herečkou Evou Mendes, s níž má dvě děti.

Život a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě London v kanadské provincii Ontario[1] jako syn obchodního cestujícího v papírně Thomase Raye Goslinga[2] a sekretářky Donny.[3] Oba jeho rodiče jsou částečně francouzsko-kanadského původu a někteří jeho předci mají německé, anglické, skotské a irské kořeny.[4] Jeho rodina byla členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů[5] a Gosling řekl, že náboženství ovlivnilo každý aspekt jejich života.[6] Kvůli práci jeho otce se „hodně stěhovali“.[2] Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo 13 let[7] a se svou starší sestrou Mandi žil se svou matkou, což popsal jako naprogramování „aby myslel jako dívka“.[8]

Navštěvoval školy Gladstone Public School, Cornwall Collegiate and Vocational School a Lester B. Pearson High School. Jako dítě sledoval film Dick Tracy a chtěl se stát hercem.[9] „Nenáviděl“ být dítětem,[6] na základní škole byl šikanován[10] a dle svých slov neměl žádné přátele, dokud mu nebylo 14 nebo 15.[11] V první třídě, protože byl silně ovlivněn akčním filmem Rambo: První krev, vzal do školy steakové nože a o přestávce je házel po jiných dětech. Kvůli tomuto incidentu byl vyhozen ze školy. Neuměl číst[12] a byl na vyšetření kvůli poruše pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale nebyla mu diagnostikována, a na rozdíl od falešných zpráv, nikdy nebral léky.[13] Jeho matka odešla z práce a rok ho učila doma.[14] Řekl, že domácí vzdělávání mu dalo „pocit nezávislosti, který jsem nikdy neztratil“.[6] Gosling vystupoval před publikem od útlého věku, byl povzbuzován svou sestrou, která je umělkyní.[15] Se sestrou společně zpívali na svatbách a byl součástí místního baletního souboru.[16] Vystupování zvýšilo jeho sebevědomí, protože to byla jediná věc, za kterou dostal pochvalu.[11] Vyvinul si osobitý přízvuk, protože jako dítě si myslel, že mít kanadský přízvuk nezní „tvrdě“. Začal si formovat svůj přízvuk podle přízvuku Marlona Branda. V 17 letech opustil střední školu, aby se mohl věnovat své herecké kariéře.[17]

Je také kytaristou a zpěvákem. Se Zachem Shieldsem založil kapelu Dead Man's Bones.

Herecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

1993–1999: Dětský herec

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 se ve 12 letech v Montréalu zúčastnil otevřeného konkurzu k pořadu The Mickey Mouse Club na stanici Disney Channel.[18] Dostal dvouletou smlouvu a přestěhoval se do Orlanda na Floridě.[19] Na obrazovce se objevoval zřídka, protože ostatní děti byly považovány za talentovanější.[20] Přesto tuto práci popsal jako největší dva roky svého života.[19] Vystupoval zde po boku Britney Spears, Christiny Aguilery a Justina Timberlakea. Spřátelil se obzvláště s Timberlakem, se kterým spolu žili šest měsíců. Timberlakeova matka se stala jeho zákonnou zástupkyní poté, co se jeho matka vrátila z pracovních důvodů do Kanady.[21] Gosling řekl, že i když spolu s Timberlakem mluví zřídka, stále se navzájem podporují.[22]

Po zrušení pořadu v roce 1995 se vrátil do Kanady, kde se nadále objevoval v televizních seriálech, včetně Bojíte se tmy? (1995)[23] a Husí kůže (1996)[23] a hrál ve filmu Zámořská střední (1997).[23] V osmnácti letech se přestěhoval na Nový Zéland, aby natočil dobrodružný seriál Mladý Herkules (1998–1999). Později řekl, že ho zpočátku práce na seriálu bavila, ale začal se o seriál příliš starat, takže ho to přestalo bavit. Chtěl strávit více času vymýšlení postav a také hraním různých rolí, a tak se rozhodl přejít k filmu a nepřijímat žádnou další televizní práci.[19]

2000–2003: Nezávislé filmy

[editovat | editovat zdroj]

Ve věku 19 let se Gosling rozhodl přejít k „serióznímu herectví“. Přestal být zastupován svým dosavadním agentem a zpočátku pro něj bylo obtížné zajistit si práci kvůli „stigmatu“ spojenému s účinkováním v dětských pořadech.[24] Po vedlejší roli ve fotbalovém dramatu Vzpomínka na Titány si zajistil hlavní roli mladého židovského neonacisty ve filmu Svatý boj z roku 2001. Režisér Henry Bean řekl, že Goslinga obsadil, protože mu jeho mormonská výchova pomohla pochopit izolaci judaismu.[25] Film získal Velkou cenu poroty na Sundance Film Festival a Gosling jej popsal jako „film, který mi jako dárek zabalil kariéru, kterou teď mám.“[26] Kevin Thomas z Los Angeles Times chválil „elektrizující a děsivě přesvědčivý“ výkon,[27] zatímco Todd McCarthy z Variety cítil, že jeho „dynamitový výkon“ by „stěží mohl být lepší“.[28] Kvůli kontroverzní povaze filmu bylo obtížné zajistit finanční podporu pro plné uvedení v kinech a film byl místo toho vysílán na stanici Showtime. Film byl komerčním neúspěchem a celosvětově vydělal 416 925 $ z rozpočtu 1,5 milionu $.[29]

V roce 2002 si zahrál v kriminálním thrilleru Vzorec pro vraždu se Sandrou Bullock a Michaelem Pittem,[30] kde Gosling s Pittem ztvárnili dvojici středoškoláků, kteří věří, že mohou spáchat dokonalou vraždu. Bullock hrála detektiva pověřeného vyšetřováním zločinu. Lisa Schwarzbaum z Entertainment Weekly ho popsala jako „fenomenální talent i ve snímku, jako je tento“.[31] Film se stal menším komerčním úspěchem a celosvětově vydělal 56 milionů dolarů z rozpočtu 50 milionů dolarů.[32] Druhý snímek, ve kterém v roce 2002 účinkoval, je drama The Slaughter Rule s Davidem Morsem, který zkoumá vztah mezi středoškolským fotbalistou a jeho problémovým trenérem na venkově v Montaně. Gosling řekl, že příležitost pracovat s Morsem z něj udělala „lepšího herce“.[33]

V roce 2003 účinkoval ve filmu Svět podle Lelanda, kde ztvárnil teenagera uvězněného za vraždu postiženého chlapce. Role ho zaujala, protože bylo neobvyklé najít postavu, která byla „po celý film emocionálně odpojená“.[34] Kritik Roger Ebert uvedl, že „nadaný herec dělá s Lelandem vše, co se dá dělat, ale postava pochází ze scenáristovy domýšlivosti, nikoli ze života.“ A. O. Scott z deníku The New York Times poznamenal, že „se snaží zachránit Lelanda ze spárů klišé“.[35]

2004–2009: Zápisník jedné lásky a Half Nelson

[editovat | editovat zdroj]

Gosling získal pozornost v roce 2004 poté, co si zahrál po boku Rachel McAdamsové v romantickém dramatickém filmu Zápisník jedné lásky, filmové adaptaci stejnojmenného románu Nicholase Sparkse, v režii Nicka Cassaveta.[36] Gosling ztvárnil Noaha Calhouna a k roli se vyjádřil: „Dalo mi to příležitost hrát postavu po určitou dobu – od roku 1940 do roku 1946 – což bylo docela hluboké a formující.“[37] Snažil se naplnit svou postavu „tichou silou“ a inspiroval se výkonem Sama Sheparda ve filmu Nebeské dny.[38] Natáčení probíhalo na konci roku 2002 a na začátku roku 2003 v Charlestonu v Jižní Karolíně.[39]

V jednu chvíli Gosling požádal Cassavetese, aby „přivedl někoho jiného“, protože měl pocit, že McAdamsová nespolupracuje.[40] Deník The New York Times ocenil „spontánní a vznětlivé“ výkony obou hlavních představitelů a poznamenal, že „proti svému lepšímu úsudku fandíte dvojici, aby porazila šance proti nim.“[41] Desson Thomson z deníku The Washington Post ocenil Goslingovu „okouzlující nedotknutelnost“ a poznamenal, že „je těžké tyto dva nemít rád nebo jim spolu nepřát velkou lásku“.[42]

V roce 2005 se objevil v psychologickém thrilleru Hranice života po boku Naomi Wattsové a Ewana McGregora, kde ztvárnil narušeného mladého studenta umění. V nelichotivé recenzi filmu Manohla Dargis z The New York Times uvedl, že Gosling „si stejně jako jeho fanoušci zaslouží lepší“.[43] Todd McCarthy poznamenal, že „schopní“ Gosling a McGregor „nepřinášejí nic nového z toho, co předvedli“.[44] Film celosvětově vydělal 8 milionů dolarů.[45] Goslinga negativní reakce nevyvedla z míry: „Na ulici za mnou přišlo dítě, kterému bylo 10 let, a řeklo: 'Ty jsi ten kluk z Hranice života? O čem sakra byl ten film?' Myslím, že je to skvělé. Jsem stejně hrdý, když někdo řekne: 'Hej, udělalo se mi z tebe v tom filmu špatně,' jako by řekli, že jsem je rozplakal.“[46]

Gosling dále hrál ve filmu Half Nelson z roku 2006 jako drogově závislý středoškolský učitel, který si vytvoří pouto s mladým studentem. Aby se Gosling připravil na roli, přestěhoval se před začátkem natáčení na měsíc do New Yorku. Žil v malém bytě v Brooklynu a trávil čas sledováním učitele osmé třídy.[47] Kenneth Turan z Los Angeles Times jeho výkon popsal jako „hypnotizující představení…, které ukazuje druh hlubokého porozumění postavě, které zvládá jen málo herců.“[48] Ruthe Steinová z deníku San Francisco Chronicle jej srovnala s Marlonem Brandem a tvrdila, že „nikdo, kdo se zajímá o skvělé herectví, si nebude chtít nechat ujít jeho výkon“.[49] Roger Ebert věřil, že jeho výkon „dokazuje, že je jedním z nejlepších herců pracujících v současných filmech.“[50] Za svůj výkon získal nominaci na Oscara za nejlepšího herce.[51] Film vydělal 4 miliony dolarů.[52] V roce 2007 byl pozván do Akademie filmového umění a věd.[53]

Ztvárnil introverta, který se zamiloval do sexuální panenky ve filmu Lars a jeho vážná známost z roku 2007. Inspiraci čerpal z výkonu Jamese Stewarta ve filmu Harvey.[54] Roger Ebert cítil, že „film o milostné panence v životní velikosti“ se proměnil v „život potvrzující prohlášení o naději“ kvůli „výkonu Ryana Goslinga, který říká věci, které nelze říci“.[55] Ann Hornadayová z The Washington Post popsala jeho výkon jako „malý zázrak… protože se před našima očima tak nepostřehnutelně mění a roste“.[56] Manohla Dargis z The New York Times se však domnívala, že „výkon je vzácnou chybnou kalkulací ve většinou brilantní kariéře.“[57] Za výkon byl nominován na cenu Zlatý glóbus za nejlepšího herce ve filmu (komedie nebo muzikál).[58] Film se však stal neúspěšným a nedokázal získat zpět svůj produkční rozpočet ve výši 12 milionů dolarů.[59]

V roce 2007 dále hrál po boku Anthonyho Hopkinse v soudním thrilleru Okamžik zlomu. Původně roli odmítl, ale změnil názor, když se k obsazení přidal Hopkins.[60] Gosling poznamenal, že ho přitahovala jeho postava Willieho, protože měl chyby a vypadal jako skutečný člověk.[61] V rámci přípravy na roli trávil čas sledováním právníků a sledováním soudních jednání.[62] Claudia Puigová z deníku USA Today prohlásila, že „sledovat veterána, jako je Hopkins, jak verbálně zápasí s jedním z nejlepších mladých herců v Hollywoodu, stojí za vstupné“.[63] Manohla Dargis z deníku The New York Times napsala, že je potěšením sledovat „podívanou na toho lstivého zloděje scén Anthonyho Hopkinse, jak to mísí s neméně mazaným okusovačem obrazovky Ryanem Goslingem… Každý herec hraje spíše pulpový typ než plně formovaného jednotlivce, ale oba vyplňují prázdná místa alchymistickou směsí profesionálního a osobního charisma.“[64] Film celosvětově vydělal přes 91 milionů dolarů.[65]

Gosling měl v roce 2007 začít natáčet film Pevné pouto. Dva dny před začátkem natáčení však opustil produkci kvůli „kreativním rozdílům“ a byl nahrazen Markem Wahlbergem.[66] Gosling byl obsazen jako otec zavražděné dospívající dívky a zpočátku měl pocit, že je na tuto roli příliš mladý. Režisér Peter Jackson a producentka Fran Walsh ho přesvědčili, že může zestárnout s úpravami vlasů a make-upem.[67] Před začtkem natáčení Gosling přibral 27 kilogramů a nechal si narůst vousy, aby vypadal starší. Walsh pak „začala mít pocit, že nemá pravdu. Byla to naše slepota, touha, aby to fungovalo bez ohledu na to.“[67] Gosling později řekl: „Během předprodukčního procesu jsme spolu moc nemluvili, což byl problém… Právě jsem se objevil na natáčení a špatně jsem to pochopil. Pak jsem byl tlustý a nezaměstnaný.“ Řekl, že tato zkušenost byla „pro mě důležitým zjištěním: nenechat do toho zapojit vaše ego. Je v pořádku být příliš mladý na roli.“[67]

2010–2012: Široké uznání

[editovat | editovat zdroj]
Gosling na Toronto International Film Festival 2010

Po tříleté pauze účinkoval v letech 2010 a 2011 v pěti filmech. Gosling k tomu řekl: „Nikdy jsem neměl více energie. Jsem nadšenější z natáčení filmů, než jsem býval. Dřív jsem se toho trochu bál. Bylo to tak emocionální a vyčerpávající, ale našel jsem způsob, jak se při tom bavit. A myslím, že se to promítá i do filmů.“[68] Mluvil také o pocitu deprese, když nepracuje.[69] V roce 2010 si zahrál po boku Michelle Williamsové v režijním debutu Dereka Cianfrance, manželském dramatu Blue Valentine. Nízkorozpočtový film byl převážně improvizovaný a Gosling řekl: „Museli jste si připomenout, že děláte film“.[70] Mick LaSalle z novin San Francisco Chronicle cítil, že Gosling „do své role přináší nadpřirozené porozumění lidem“,[71] zatímco A.O. Scott z The New York Times zjistil, že je „přesvědčivý jako sešlý, zoufalý, starší Dean a možná o něco méně jako mladší verze“.[72] Owen Gleiberman z Entertainment Weekly napsal, že „hraje Deana jako vzdorovitého hipstera z dělnické třídy, ale když jeho hněv vyjde na povrch, výkon se stane mocným“.[73] Nicméně Wesley Morris z The Boston Globe cítil, že výkon byl příkladem „špatně zaměřeného hipsterismu“.[74] Za svůj výkon byl nominován na Zlatý glóbus za nejlepšího herce v dramatu.[75] Film se stal úspěchem a celosvětově vydělal přes 12 milionů dolarů.[76]

Podruhé se na plátně v roce 2010 objevil v mysteriózním filmu V lepší společnosti s Kirsten Dunstovou, založeném na skutečném příběhu. Ztvárnil roli newyorského dědice nemovitostí Davida Markse, který byl vyšetřován kvůli zmizení své manželky (hraje Dunstová).[77] Gosling film označil jako „temný zážitek“ a film nepropagoval.[78] Když se ho zeptali, zda je na film hrdý, řekl: „Jsem hrdý na to, co Kirsten ve filmu dělá.“[78] Peter Travers z Rolling Stone napsal, že se Gosling „dostane tak hluboko do charakteru, že cítíte jeho nervová zakončení.“[79] Mick LaSalle ze San Francisco Chronicle zjistil, že „chameleonský Gosling je naprosto přesvědčivý jako tato prázdná skořápka muže“.[80] Betsy Sharkey z Los Angeles Times měla pocit, že film patřil Dunstové, ale chválila také Goslingův výkon.[81] Film celosvětově vydělal 644 535 $.[82] Téhož roku také daboval a produkoval ReGeneration, dokument, který zkoumá cynismus dnešní mládeže vůči sociálním a politickým příčinám.[83]

V roce 2011 se objevil ve třech různých, vysoce profilovaných rolích. Ztvárnil svou první komediální roli v romantickém komediálním dramatu Bláznivá, zatracená láska se Stevem Carellem a Emmou Stoneovou.[84] Gosling navštěvoval kurzy míchání koktejlů v baru v Los Angeles, aby se připravil na svou roli.[85] Ann Hornadayová z The Washington Post řekla, že jeho „svůdná přítomnost velení naznačuje, že jsme možná našli našeho dalšího George Clooneyho“.[86] Peter Travers ho prohlásil za „komického knockouta“,[87] zatímco Claudia Puig z USA Today měla pocit, že odhaluje „překvapivý“ „talent pro komedii“. Za svůj výkon byl nominován na Zlatý glóbus za nejlepšího herce v komedii nebo muzikálu.[88] Film se stal úspěšným a celosvětově vydělal přes 142 milionů dolarů.[89] Stal se tak dosud druhým nejúspěšnějším filmem v jeho kariéře.[90]

Goslingovou první akční role se stala role ve filmu Drive, založeném na románu Jamese Sallise.[91] Gosling si zahrál řidiče na útěku a film popsal jako „násilný film Johna Hughese“: „Vždy jsem si myslel, že když si Kráska v růžovém rozbije hlavu, bude to perfektní“.[92] Roger Ebert přirovnal Goslinga ke Steveu McQueenovi a prohlásil, že „ztělesňuje přítomnost a upřímnost…prokázal dar pro nalezení zatýkajících, mocných postav [a] může dosáhnout téměř čehokoli“.[93] Joe Morgenstern z The Wall Street Journal se zamyslel nad „pokračujícím tajemstvím, jak se mu daří mít tak velký vliv s tak malým zjevným úsilím. Je neodolatelné přirovnat jeho ekonomický styl k stylu Marlonu Brandovi.“[94] Film se stal podle tržeb úspěšným, celosvětově vydělal 81 milionů dolarů z produkčního rozpočtu 15 milionů dolarů.[95]

Ve své poslední roli v roce 2011 si Gosling zahrál spolu s Philipem Seymourem Hoffmanem v politickém dramatu Bláznivá, zatracená láska režiséra George Clooneyho, ve kterém ztvárnil ambiciózního tiskového tajemníka.[96] Gosling se částečně rozhodl natočit film, aby rozšířil své znalosti v politice: „Jsem Kanaďan, a tak americká politika ve skutečnosti není má silná stránka.“[97] Joe Morganstern uvedl, že Gosling a Hoffman „jsou mimořádně dobře vybaveni k tomu, aby mohli hrát své postavy. Přesto ani jeden herec nemá ve scénáři skvělý materiál, se kterým šlo vše hladce.“[98] Ve své recenzi Kenneth Turan z Los Angeles Times prohlásil, že „určitě stálo za to vidět charismatického Goslinga verbálně zápasit s vynikajícími herci jako Hoffman a [Paul] Giamatti“.[99] Mick LaSalle z deníku San Francisco Chronicle cítil, že v postavě je „jeden aspekt, který Gosling nedokáže tak docela vystihnout, který může být prostě mimo jeho sféru, což je idealismus“.[100] Za svůj výkon byl nominován na Zlatý glóbus za nejlepšího herce v dramatu.[88]

Gosling na Filmovém festivalu v Cannes 2014

2013–2014: Smíšené recenze kritiků a režijní debut

[editovat | editovat zdroj]

V kriminálním thrilleru Gangster Squad – Lovci mafie z roku 2013 ztvárnil Sgt. Jerryho Wooterse, důstojníka LAPD ze 40. let, který se pokouší přelstít mafiánského bosse Mickeyho Cohena (hraje Sean Penn). Po společném účinkování ve filmu Bláznivá, zatracená láska se znovu spojil s Emmou Stoneovou jako jeho láskou. Stoneová řekla, že doufá, že najdou více projektů, na kterých by mohli spolupracovat.[101] A.O. Scott z The New York Times popsal film jako záminku pro herce, „aby si vydělali nějaké peníze zkoušením legračních hlasů“.[102] Christy Lemire z The Boston Globe kritizovala Goslingův „divný, šeptavý hlas“ a jeho „sotva vyvinutý, jednotónový“ charakter.[103] Betsy Sharkeyová z Los Angeles Times však cítila, že ve scénách, které sdíleli Gosling a Stoneová, je „svůdná síla“: „Ale stejně jako mnoho jiného ve filmu je to scénář, který je odehrán jen z poloviny.“[104]

V kriminálním dramatu Za borovicovým hájem režiséra Dereka Cianfrance, se kterým již Gosling spolupracoval ve filmu Blue Valentine,[105] ztvárnil Lukea, kaskadéra, který vykrádá banky, aby uživil rodinu.[106] Gosling natáčení popsal jako „nejlepší zážitek, jaký jsem kdy měl při natáčení filmu.“[107] A. O. Scott z The New York Times ocenil jeho výkon a napsal: „Chladné sebeovládání pana Goslinga – jediná věc, kterou mu bylo povoleno zobrazovat v „Drive“ – je komplikované a zajímavé díky náznakům dětské nevinnosti a zranitelnosti.“[108] David Denby z The New Yorker poznamenal, že Gosling „opakuje svou rutinu neúprosného samotáře“.[109] Film celosvětově vydělal 35 milionů dolarů z produkčního rozpočtu 15 milionů dolarů.[110]

V roce 2013 si zahrál v násilném dramatu Jen Bůh odpouští, které režíroval režisér filmu Drive, kde Gosling účinkoval, Nicolas Winding Refn. Gosling v rámci přípravy na roli absolvoval školení bojového umění Muay Thai a scénář popsal jako „nejpodivnější věc, jakou jsem kdy četl“.[111] Film i jeho výkon získaly negativní recenze.[112][113][114] David Edelstein z magazínu New York uvedl: „Gosling vypadal jako hlavní herec jako skinhead ve filmu Svatý boj a jako hvězda ve filmu Half Nelson. Pak přestal hrát a začal pózovat. Jeho výkon ve filmu Jen Bůh odpouští (odpustil by Bůh tomuto názvu?) je jeden dlouhý, vlhký pohled“.[115] Stephen Holden z New York Times kritizoval Goslingovu neschopnost „poskytnout svému automatu jakýkoli náznak vnitřního života“.[116] Peter Travers z Rolling Stone poznamenal, že Gosling, ačkoli „má být prázdnou stránkou, na kterou můžeme psát, často vypadá pouze prázdně“.[117]

Začátkem roku 2013 Gosling oznámil, že si dává pauzu od herectví a uvedl: „Ztratil jsem nadhled nad tím, co dělám. Myslím, že je dobré, abych si dal pauzu a přehodnotil, proč to dělám a jak to dělám. A myslím, že tohle je pravděpodobně dobrý způsob, jak se to dozvědět.“[118] Goslingův režijní debut Lost River soutěžil v sekci Un Certain Regard na filmovém festivalu v Cannes 2014.[119] Ve fantasy filmu, ke kterému Gosling také napsal scénář, účinkovali Christina Hendricks, Ben Mendelsohn a Matt Smith.[120] Film získal převážně nepříznivé recenze.[121] Peter Bradshaw z The Guardian film považoval za „nesnesitelně domýšlivý“ a poznamenal, že Gosling ztratil „jakýkoli smysl pro proporce nebo pokoru.“[122] Robbie Collin z The Daily Telegraph popsal Lost River jako „nesmírně spokojený sám se sebou“.[123]

2015–dosud: Úspěšný herec

[editovat | editovat zdroj]
Gosling na San Diego Comic-Con v roce 2017

V roce 2015 si zahrál prodavače dluhopisů v komediálním dramatu Sázka na nejistotu, který obdržel nominaci na Oscara za nejlepší film v roce 2016. Peter Travers z časopisu Rolling Stone napsal: „Gosling, virtuos verbální špinavosti, mluví přímo do kamery a je vulkanicky divoký a zábavný.“[124]

V roce 2016 ztvárnil hlavní role ve dvou filmech. Prvním z nich je detektivní komedie Správní chlapi, kde účinkoval spolu s Russellem Crowem.[125] Druhým je romantický muzikál La La Land režiséra Damiena Chazelle, za nějž získal Zlatý glóbus za nejlepšího herce (komedie / muzikál) a druhou nominaci na Oscara za nejlepšího herce.[126][127] Robbie Collin z deníku The Daily Telegraph chválil jeho chemii s kolegyní Emmou Stoneovou a napsal: „Obě hvězdy jsou v souladu s tempem toho druhého, že se zdá, že se jejich kolega prostě vyvalil dokonale zformovaný.“[128] Film se stal jedním z jeho nejvýdělečnějších filmů s výdělkem přes 440 milionů dolarů při rozpočtu 30 milionů dolarů.[129]

Objevil se v romantickém dramatu Od písně k písni (2017) režiséra Terrence Malicka, kde si dále zahráli Michael Fassbender, Rooney Mara a Cate Blanchett.[130] Téhož roku si zahrál ve filmu Blade Runner 2049, pokračování sci-fi filmu Blade Runner z roku 1982, režiséra Denis Villeneuve a hrál v něm také Harrison Ford, který si zopakoval roli Ricka Deckarda. Goslingova role byla důstojník K, „blade runner“ pracující pro LAPD, jehož úkolem je zabíjet darebné bioinženýry známé jako replikanti.[131] A. O. Scott napsal, že je Gosling do role perfektně obsazený.[132]

V roce 2018 ztvárnil Neila Armstronga, astronauta, který se v roce 1969 stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce, v životopisném filmu První člověk režiséra Damiena Chazelle, založeném na knize First Man: The Life of Neil A. Armstrong.[133] Michael Nordine z IndieWire ho pochválil za to, že do své role vnesl „tiché charisma“ a „ladnost“, zatímco Nicholas Barber z BBC ho označil jako „nejlepšího nevýrazného herce v oboru“.[134][135] Za roli získal nominaci na Critics' Choice Movie Award za nejlepšího herce.[136]

Po čtyřleté pauze od natáčení se vrátil v hlavní roli ve špionážním akčním thrilleru The Gray Man z roku 2022, kde účinkoval po boku Chrise Evanse a Any de Armas.[137] Film byl limitovaně uveden v kinech a byl distribuován společností Netflix. Navzdory negativním recenzím od kritiků, kteří film označili za „průměrný“ a plný klišé, bylo oznámeno pokračování.[138][139]

V roce 2023 ztvárnil hlavní roli Kena ve fantasy komedii Barbie režisérky Grety Gerwig, po boku Margot Robbie v titulní roli.[140] K filmu také nazpíval píseň „I'm Just Ken“ pro doprovodný soundtrack k filmu a cover písně „Push“ od Matchbox Twenty.[141][142] Jeho výkon získal velmi pozitivní recenze, přičemž Anthony Lane z magazínu The New Yorker chválil jeho komediální výkon a označil jej jako „Gosling na vrcholu“[143] a Alison Willmore z Vulture napsala, že „se [výkonem] blíží k tomu, aby si ukradl pro sebe“.[144] Za svůj výkon obdržel nominace na Zlatý glóbus, Critics' Choice Award, Cenu Sdružení filmových a televizních herců, cenu BAFTA a Oscara.[145][146][147][148][149] S písní „I'm Just Ken“ také vystoupil na 96. ročníku udílení Oscarů, kde píseň obdržela nominaci za nejlepší filmovou píseň.[150]

Dále ztvárnil hlavní roli v akčním filmu Kaskadér po boku Emily Bluntové a bude znovu hrát s Robbie v prequelu k filmu Dannyho parťáci.[151][152][153]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Gosling na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2011

Gosling dříve bydlel v New Yorku.[9][154] Je spoluvlastníkem marocké restaurace Tagine v Beverly Hills v Kalifornii.[155] Restauraci koupil impulzivně; řekl, že za ni utratil „všechny [své] peníze“,[156] strávil rok renovací restaurace a dohlíží na jídelníčky.[156][157]

Mezi lety 2002 a 2003 byla jeho partnerkou Sandra Bullock, herecká kolegyní z filmu Vzorec pro vraždu.[158] Poté byl v letech 2005 až 2007 ve vztahu s Rachel McAdamsovou, svou kolegyní z filmu Zápisník jedné lásky.[159]

Od září 2011 je ve vztahu s herečkou Evou Mendes, kterou poznal na natáčení filmu Za borovicovým hájem.[160] Mají spolu dvě dcery, Esmeraldu a Amadu, které se narodily v září 2014 a v dubnu 2016.[161]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Rok Film Role Poznámky
1993–1995 The Mickey Mouse Club Ryan Gosling
1997 Zámořská střední Sean Hanlon
1998 Mladý Herkules Hercules
2000 Vzpomínka na Titány Alan Bosley
2001 Svatý boj Danny Balint
2002 The Slaughter Rule Roy Chutney
Vzorec pro vraždu Richard Haywood
2003 Svět podle Lelanda Leland P. Fitzgerald
2004 Zápisník jedné lásky Noah Calhoun
2005 Hranice života Henry Letham
2006 Half Nelson Dan Dunnen
2007 Okamžik zlomu Willy Beachum
Lars a jeho vážná známost Lars Lindstrom
2009 V lepší společnosti David Marks
2010 Blue Valentine Dean také výkonný producent
Regeneration vypravěč dokument, také producent
2011 Bláznivá, zatracená láska Jacob Palmer
Drive Driver
Den zrady Stephen Myers
2012 Za borovicovým hájem Luke Glanton
2013 Gangster Squad – Lovci mafie Seržant Jerry Wooters
Jen Bůh odpouští Julian také výkonný producent
2014 Lost River — režisér, producent, scenárista
2015 Sázka na nejistotu Jared Vennett
2016 Správní chlapi Holland March
La La Land Sebastian Wilder
2017 Song to Song BV
Blade Runner 2049 důstojník K
2018 První člověk Neil Armstrong
2022 The Gray Man Sierra Six (Šestka)
2023 Barbie Ken
2024 Kaskadér Colt Seavers postprodukce

Ocenění a nominace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ocenění a nominací Ryana Goslinga.

Mezi mnoha dalšími ocenění získal tři nominace na Oscara, dvě nominace na Filmovou cenu Britské akademie, jeden Zlatý glóbus ze šesti nominací a šest nominací na Cenu Sdružení filmových a televizních herců.

V roce 2006 mu role problémového učitele dějepisu v dramatickém filmu Half Nelson vynesla nominace na Oscara[162] a Cenu Sdružení filmových a televizních herců[163] za nejlepšího herce. Za své výkony ve filmech La La Land (2016) a Barbie (2023) obdržel nominace na Oscara,[164] cenu BAFTA,[165] Zlatý glóbus a Cenu Sdružení filmových a televizních herců[166] za nejlepšího herce a nejlepšího herce ve vedlejší roli respektive, přičemž za první zmíněný film získal Zlatý glóbus.

O deset let později ztvárnil hlavní roli v muzikálovém dramatu La La Land (2016), za nějž získal Zlatý glóbus a byl nominován na Oscara, cenu BAFTA a Cenu Sdružení filmových a televizních herců za nejlepšího herce. Jeho výkony ve filmech Lars a jeho vážná známost (2007), Blue Valentine (2010), Den zrady (2011) a Bláznivá, zatracená láska (2011) mu také vynesly nominace na Zlatý glóbus.[167]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Gosling na anglické Wikipedii.

  1. ↑ V dětství zpíval s Timberlakem a Spears. Gosling se pro showbyznys narodil. iDNES.cz [online]. 2020-06-29 [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b From Mouse to big cheese. The Star [online]. 2013-01-15 [cit. 2024-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-15. 
  3. ↑ The Oddball. Time [online]. 2012-01-25 [cit. 2024-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-25. 
  4. ↑ Bieber, Lavigne, Gosling related: Report. Canoe [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-19. 
  5. ↑ In Love with a Real Doll. Beliefnet [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c WOOD, Gaby. 'I live on Skid Row. You can't filter out reality there'. The Guardian. 2007-02-18. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky) 
  7. ↑ LEIGH, Danny. Ryan Gosling: 'If I had to shake it like a showgirl, I was going to do it'. The Guardian. 2015-04-09. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky) 
  8. ↑ In the driving seat: interview with Ryan Gosling. The Telegraph [online]. 2011-09-11 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Ryan Gosling tells all about the love of his life (his dog, George). The Independent [online]. 2013-01-11 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Celebrity Spider - Ryan Gosling. web.archive.org [online]. 2012-01-28 [cit. 2024-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-28. 
  11. ↑ a b For Ryan Gosling, celebrity is the drug. The Times. 2024-02-09. Dostupné online [cit. 2024-02-09]. (anglicky) 
  12. ↑ Spotlight on Ryan Gosling. Entertainment Weekly [online]. 2012-10-13 [cit. 2024-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-13. 
  13. ↑ RAFANELLI, Stephanie. Ryan Gosling: Women are better than men. Evening Standard [online]. 2016-06-03 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Ryan Gosling: The children's champion. The Independent [online]. 2009-11-25 [cit. 2024-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-25. 
  15. ↑ Best Seller Reviews. ThoughtCo [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Ryan Gosling : 'I think like a girl'. The Independent [online]. 2011-10-25 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Ryan Gosling. People [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Ryan Gosling Interview – The Notebook Movie. About.com [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Ryan Gosling. People [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ Ryan Gosling reveals his wedding singer past. CNN [online]. 2010-11-29 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-29. 
  21. ↑ Justin Timberlake: I Stole a Golf Cart With Ryan Gosling!. US Weekly [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ Who the Hell is This?. Angelfire [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c Film features: The Evolution of Ryan Gosling. Total Film [online]. 2011-01-17 [cit. 2023-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-17. 
  24. ↑ A Heartthrob Finds His Tough-Guy Side. The New York Times [online]. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  25. ↑ Twist of Faith: An Interview with The Believer Director Henry Bean. web.archive.org [online]. 2012-03-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-20. 
  26. ↑ Ryan Gosling. web.archive.org [online]. 2010-11-23 [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-23. 
  27. ↑ 'Believer' Doesn't Tell the Whole Story. Los Angeles Times [online]. 2002-05-17 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ The Believer. Variety [online]. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ The Believer. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Festival de Cannes. web.archive.org [online]. 2012-06-12 [cit. 2023-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-12. 
  31. ↑ Murder by Numbers Review. Entertainment Weekly [online]. 2013-03-23 [cit. 2023-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-23. 
  32. ↑ Murder by Numbers. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  33. ↑ Q/A: Ryan Gosling. The Independent [online]. [cit. 2023-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-01. (anglicky) 
  34. ↑ Movie Reviews, Trailers, Interviews, Wikis & Posters for Movies. IGN [online]. [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ On or Off the Field, Rough, Raw and Twangy. The New York Times [online]. [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  36. ↑ Ryan Gosling Biography. People [online]. 2011-12-20 [cit. 2023-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-20. 
  37. ↑ The Notebook. Movies Central [online]. 2012-01-26 [cit. 2023-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-26. 
  38. ↑ Ryan Gosling Talks About The Notebook and Buffing Up. About [online]. 2013-03-30 [cit. 2023-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-30. 
  39. ↑ 'Notebook' Pivotal for McAdams. The Post and Courier [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-23. 
  40. ↑ Director Baffled By Gosling/McAdams Romance. Contactmusic [online]. 2006-12-16 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ HOLDEN, Stephen. FILM REVIEW; When Love Is Madness And Life a Straitjacket. The New York Times. 2004-06-25. Dostupné online [cit. 2023-11-11]. (anglicky) 
  42. ↑ Young Love, Old Story. The Washington Post [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. 
  43. ↑ Something Is Happening, But Who Knows What It Is?. The New York Times [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-29. 
  44. ↑ Stay. Variety [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ Stay. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ Ryan Gosling: Celebrities. W [online]. 2011-12-25 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-25. 
  47. ↑ Interview: Ryan Gosling. InContention [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  48. ↑ 'Half Nelson' has a firm grip on life's drama. Los Angeles Times [online]. 2006-08-25 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ STEIN, Ruthe. The kids are all right. As for the teacher …. SFGATE [online]. 2006-08-25 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Half Nelson. rogerebert.com [online]. 2012-06-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-12. 
  51. ↑ Spotlight on Ryan Gosling. EW [online]. 2012-10-13 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-13. 
  52. ↑ Half Nelson. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  53. ↑ Academy Press Office. press.oscars.org [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  54. ↑ Guy and Doll. EW [online]. 2013-03-23 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-23. 
  55. ↑ Lars and the Real Girl. Chicago Sun-Times [online]. 2012-06-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-12. 
  56. ↑ HORNADAY, Ann. 'Lars and the Real Girl' Break a Wooden Heart. The Washington Post. 2007-10-19. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky) 
  57. ↑ DARGIS, Manohla. A Lonely Guy Plays House With a Mail-Order Sex Doll. The New York Times. 2007-10-12. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky) 
  58. ↑ Ryan Gosling. Golden Globes [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  59. ↑ Lars and the Real Girl. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  60. ↑ Just too cool for school. Los Angeles Times [online]. 2007-04-22 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Ryan Gosling Interview. web.archive.org [online]. 2013-10-21 [cit. 2023-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-21. 
  62. ↑ Ryan Gosling Interviewed. web.archive.org [online]. 2011-10-12 [cit. 2023-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-12. 
  63. ↑ 'Fracture' puts it all together. USA Today [online]. 2011-01-17 [cit. 2023-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-17. 
  64. ↑ DARGIS, Manohla. Playing a Game of Cat and Mouse Without Breaking a Sweat. The New York Times. 2007-04-20. Dostupné online [cit. 2023-12-22]. (anglicky) 
  65. ↑ Fracture. Box Office Mojo [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  66. ↑ Wahlberg steps into 'Bones'. Variety [online]. 2012-05-19 [cit. 2023-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-19. 
  67. ↑ a b c Ryan Gosling: Why Peter Jackson Fired Me From ‘Lovely Bones’. The Hollywood Reporter [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  68. ↑ LIM, Dennis. A Heartthrob Finds His Tough-Guy Side. The New York Times. 2011-09-14. Dostupné online [cit. 2024-01-13]. (anglicky) 
  69. ↑ For Ryan Gosling, celebrity is the drug. The Times. 2024-01-13. Dostupné online [cit. 2024-01-13]. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  70. ↑ FISHER, Alice. The life of Ryan. The Observer. 2011-01-09. Dostupné online [cit. 2024-01-13]. (anglicky) 
  71. ↑ 'Blue Valentine' review: Sad, but among the best. SFG [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  72. ↑ SCOTT, A. O. Chronicling Love’s Fade to Black. The New York Times. 2010-12-28. Dostupné online [cit. 2024-01-13]. (anglicky) 
  73. ↑ Blue Valentine Review. Entertainment Weekly [online]. 2012-01-20 [cit. 2024-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-20. 
  74. ↑ Blue Valentine. The Boston Globe [online]. 2012-03-14 [cit. 2024-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14. 
  75. ↑ Canadian Ryan Gosling among Golden Globe nominees. The Globe and Mail [online]. 2011-09-28 [cit. 2024-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-28. 
  76. ↑ Blue Valentine. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  77. ↑ SHONE, Tom. Kirsten Dunst on Her Next Film, 'All Good Things'. New York Magazine [online]. 2010-11-24 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ a b Ryan Gosling again takes the plunge in 'Blue Valentine'. Los Angeles Times [online]. 2012-06-12 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-12. 
  79. ↑ All Good Things. Rolling Stone [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  80. ↑ 'All Good Things' review: Good acting isn't enough. San Francisco Chronicle [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  81. ↑ Movie review: 'All Good Things'. Los Angeles Times [online]. 2010-12-10 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ All Good Things 2010 Re-release. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  83. ↑ Ryan Gosling to Narrate ReGeneration. ComingSoon [online]. 2012-03-27 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-27. 
  84. ↑ The Playlist: Steve Carell's 'Crazy, Stupid, Love' Hits Theaters April 22, 2011. The Playlist [online]. 2012-01-26 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-26. 
  85. ↑ Ryan Gosling Interview CRAZY, STUPID, LOVE.. web.archive.org [online]. 2012-01-15 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-15. 
  86. ↑ Critic Review for Crazy, Stupid, Love. Washington Post [online]. 2011-08-05 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-05. 
  87. ↑ Crazy Stupid Love. Rolling Stone [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  88. ↑ a b HONG, Cindy Y. Golden Globes Salute Gosling. Slate. 2011-12-15. Dostupné online [cit. 2024-01-14]. (anglicky) 
  89. ↑ Crazy, Stupid, Love.. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  90. ↑ Ryan Gosling Movie Box Office Results. web.archive.org [online]. 2013-09-21 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-21. 
  91. ↑ Production Starts on Nicolas Winding Refn’s DRIVE Starring Ryan Gosling and Carey Mulligan. web.archive.org [online]. 2010-12-02 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-02. 
  92. ↑ Best Seller Reviews. ThoughtCo [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Drive. rogerebert.com [online]. 2012-02-06 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-06. 
  94. ↑ MORGENSTERN, Joe. 'Drive': A Rolls of an Action Film Noir. Wall Street Journal. 2011-09-15. Dostupné online [cit. 2024-01-16]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  95. ↑ Drive. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  96. ↑ George Clooney and Ryan Gosling Set for Ides of March. web.archive.org [online]. 2012-10-06 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-06. 
  97. ↑ PUBLISHED, Eric Eisenberg. Interview: The Ides Of March's Ryan Gosling. CINEMABLEND [online]. 2011-10-06 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ MORGENSTERN, Joe. The Ides of March; The Women on the 6th Floor | Film Reviews by Joe Morgenstern. Wall Street Journal. 2011-10-06. Dostupné online [cit. 2024-01-16]. (anglicky) 
  99. ↑ 'The Ides of March' info. Los Angeles Times [online]. 2011-10-07 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ 'The Ides of March' review: The political animals. San Francisco Chronicle [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  101. ↑ Josh Brolin, Ryan Gosling, Emma Stone, and Director Ruben Fleischer Talk GANGSTER SQUAD. web.archive.org [online]. 2015-06-22 [cit. 2024-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-22. 
  102. ↑ ‘Gangster Squad’ With Sean Penn, Ryan Gosling and Emma Stone. The New York Times [online]. 2020-12-27 [cit. 2024-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-27. 
  103. ↑ Review: 'Gangster Squad' is a numbing barrage. web.archive.org [online]. 2013-12-11 [cit. 2024-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-11. 
  104. ↑ Review: 'Gangster Squad' runs through its ammo to no avail. web.archive.org [online]. 2013-01-12 [cit. 2024-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-12. 
  105. ↑ THE PLACE BEYOND THE PINES, Starring Ryan Gosling and Bradley Cooper, Set for Release on March 29, 2013. web.archive.org [online]. 2012-10-19 [cit. 2024-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-19. 
  106. ↑ YUAN, Jada. Ryan Gosling Talks Drive, Ides of March, and The Place Beyond the Pines in His Oddball, Ryan Gosling Way. Vulture [online]. 2011-09-15 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Ryan Gosling : 'I think like a girl'. The Independent [online]. 2011-10-25 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ SCOTT, A. O. Good Intentions, Paving the Usual. The New York Times. 2013-03-28. Dostupné online [cit. 2024-01-27]. (anglicky) 
  109. ↑ DENBY, David. Rough Rides. The New Yorker. 2013-03-25. Dostupné online [cit. 2024-01-27]. (anglicky) 
  110. ↑ The Place Beyond the Pines. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  111. ↑ Ryan Gosling Calls Upcoming Project ‘Only God Forgives’ The “Strangest Thing” He’s Ever Read > The Playlist. web.archive.org [online]. 2011-10-31 [cit. 2024-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-31. 
  112. ↑ Only God Forgives. Metacritic [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ Review: ‘Only God Forgives’. Variety [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  114. ↑ 'Only God Forgives' roughed up in reviews. Los Angeles Times [online]. 2013-07-19 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Edelstein on Only God Forgives: An Awful, Stylized Exercise in Stylish Style. Vulture [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  116. ↑ HOLDEN, Stephen. Mom Is a Drug Lord, and Gore Is a Narcotic. The New York Times. 2013-07-18. Dostupné online [cit. 2024-01-30]. (anglicky) 
  117. ↑ Only God Forgives. Rolling Stone [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  118. ↑ Ryan Gosling: I'm Taking Break from Acting. web.archive.org [online]. 2013-03-23 [cit. 2024-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-23. 
  119. ↑ Cannes Festival to Premiere Films by Jean-Luc Godard, Ryan Gosling. The Wall Street Journal [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  120. ↑ BARTON, Steve. Ben Mendelsohn Illustrates How to Catch a Monster. Dread Central [online]. 2012-12-13 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. ↑ Lost River. Rotten Tomatoes [online]. 2015-04-10 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ BRADSHAW, Peter. Cannes review: Lost River - Ryan Gosling flounders with directorial debut. The Guardian. 2014-05-20. Dostupné online [cit. 2024-01-30]. (anglicky) 
  123. ↑ Ryan Gosling's Lost River, review: 'mouth-dryingly lousy'. The Telegraph [online]. 2014-05-20 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ The Big Short. Rolling Stone [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  125. ↑ Russell Crowe, Ryan Gosling Joining Shane Black’s Cop Drama ‘Nice Guys’. Variety [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  126. ↑ WEATHERBY, Taylor. Here Is the 2017 Golden Globes Winners List [online]. 2017-01-08 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Muzikál La La Land rekordně ovládl Globy, filmem roku je i drama Moonlight. iDNES.cz [online]. 2017-01-09 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  128. ↑ COLLIN, Robbie. La La Land review: you'll leave with a tear in your eye and a song in your heart. The Telegraph. 2017-01-12. Dostupné online [cit. 2024-02-04]. (anglicky) 
  129. ↑ La La Land. Box Office Mojo [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  130. ↑ AFM 2011: Terrence Malick Announces Next Two Films, ‘Lawless’ and ‘Knight of Cups’. The Hollywood Reporter [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  131. ↑ BRADSHAW, Peter. Blade Runner 2049 review – a gigantic spectacle of pure hallucinatory craziness. The Guardian. 2017-09-29. Dostupné online [cit. 2024-02-04]. (anglicky) 
  132. ↑ SCOTT, A. O. Review: In ‘Blade Runner 2049,’ Hunting Replicants Amid Strangeness. The New York Times. 2017-10-02. Dostupné online [cit. 2024-02-04]. (anglicky) 
  133. ↑ Ryan Gosling, Damien Chazelle’s Neil Armstrong Biopic Gets Awards Season Release Date. Variety [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  134. ↑ ‘First Man’ Review: Damien Chazelle and Ryan Gosling’s Thrilling Neil Armstrong Biopic Has the Right Stuff — Venice. IndieWire [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  135. ↑ Film review: Five stars for First Man. BBC [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  136. ↑ See the full list of Critics' Choice Award winners. Entertainment Weekly [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ SNEIDER, Jeff. Ryan Gosling, Chris Evans, Russos Team for Netflix Movie The Gray Man. Collider [online]. 2020-07-17 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ MENDELSON, Scott. Review: ‘The Gray Man’ Is Another Mediocre Netflix Mockbuster. Forbes [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ The Gray Man 2 gets an exciting update. Digital Spy [online]. 2023-04-22 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ Ryan Gosling To Play Ken Opposite Margot Robbie In ‘Barbie’ Movie From Warner Bros, LuckyChap & Mattel. Deadline [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  141. ↑ How Greta Gerwig landed on that memorable alt-rock song for the Kens in 'Barbie'. Entertainment Weekly [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ Singing “I’m Just Ken” in 'Barbie' Was Ryan Gosling’s Idea. Vanity Fair [online]. 2023-07-11 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ LANE, Anthony. How “Oppenheimer” and “Barbie” Bring Monumental Figures to Life. The New Yorker. 2023-07-20. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. (anglicky) 
  144. ↑ WILLMORE, Alison. We Shouldn’t Have to Grade Barbie on a Curve. Vulture [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ Golden Globe Nominations: ‘Barbie’, ‘Oppenheimer’ Top Movie List; ‘Succession’ Leads Way In TV. Deadline [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  146. ↑ The Critics Choice Is ‘Barbie’ With 18 CCA Nominations; ‘Oppenheimer’, ‘Poor Things’ Follow With 13 Each. Deadline [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  147. ↑ 'Barbie,' 'Oppenheimer' lead 2024 SAG Awards nominations: Full list. Los Angeles Times [online]. 2024-01-10 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ ‘Oppenheimer’ & ‘Poor Things’ Lead 2024 BAFTA Nominations — The Complete List. Deadline [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  149. ↑ Oscar Nominations 2024: ‘Oppenheimer’ Dominates With 13 Nods, ‘Poor Things’ Follows With 11. Variety [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  150. ↑ How Choreographer Mandy Moore Harnessed the Kenergy of Ryan Gosling and 62 Kens for “I’m Just Ken” Oscars Performance. The Hollywood Reporter [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. 
  151. ↑ Netflix Backs Away From Will Smith Film ‘Fast and Loose’ (Exclusive). The Hollywood Reporter [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  152. ↑ MUROI, Millie. Harbour Bridge closes as Ryan Gosling shoots new film. The Sydney Morning Herald [online]. 2023-01-21 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. ↑ PERALTA, Diego. 'Ocean's Eleven' Prequel Is Finally Getting Ready to Film. Collider [online]. 2023-06-07 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ Ryan Gosling and His Dog George (Photos). People [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  155. ↑ Los Angeles: Top 10 Celebrity-Owned Hotspots. BlackBook [online]. 2011-04-27 [cit. 2024-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-27. 
  156. ↑ a b Calamari fan Ryan Gosling. STV Entertainment [online]. 2012-01-21 [cit. 2024-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-21. 
  157. ↑ Ryan Gosling believes in hard work. web.archive.org [online]. 2012-01-13 [cit. 2024-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-13. 
  158. ↑ FINLAYSON, Ariana. Ryan Gosling: Exes Sandra Bullock, Rachel Were the Best Girlfriends Ever!. Us Weekly [online]. 2011-09-17 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. ↑ Source: Ryan Gosling Still Loves Rachel McAdams. People [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ Ryan Gosling and Eva Mendes Visit Paris Together. People [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. ↑ LEOPOLD, Todd. Surprise! Eva Mendes, Ryan Gosling have baby. CNN [online]. 2014-09-17 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ↑ The 79th Academy Awards (2007) Nominees and Winners. Academy of Motion Picture Arts and Sciences [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ SAG Awards Search | Screen Actors Guild Awards. www.sagawards.org [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  164. ↑ The 89th Academy Awards (2017) Nominees and Winners. Academy of Motion Picture Arts and Sciences [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. ↑ Film in 2017 | BAFTA Awards. awards.bafta.org [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  166. ↑ SAG Awards Winners: Complete List. Variety [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. 
  167. ↑ Ryan Gosling. Golden Globes [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon (komedie / muzikál)
1950–1975

Fred Astaire (1950) • Danny Kaye (1951) • Donald O'Connor (1952) • David Niven (1953) • James Mason (1954) • Tom Ewell (1955) • Mario Moreno (1956) • Frank Sinatra (1957) • Danny Kaye (1958) • Jack Lemmon (1959) • Jack Lemmon (1960) • Glenn Ford (1961) • Marcello Mastroianni (1962) • Alberto Sordi (1963) • Rex Harrison (1964) • Lee Marvin (1965) • Alan Arkin (1966) • Richard Harris (1967) • Ron Moody (1968) • Peter O'Toole (1969) • Albert Finney (1970) • Chaim Topol (1971) • Jack Lemmon (1972) • George Segal (1973) • Art Carney (1974) • Walter Matthau / George Burns (1975)

1976–2000

Kris Kristofferson (1976) • Richard Dreyfuss (1977) • Warren Beatty (1978) • Peter Sellers (1979) • Ray Sharkey (1980) • Dudley Moore (1981) • Dustin Hoffman (1982) • Michael Caine (1983) • Dudley Moore (1984) • Jack Nicholson (1985) • Paul Hogan (1986) • Robin Williams (1987) • Tom Hanks (1988) • Morgan Freeman (1989) • Gérard Depardieu (1990) • Robin Williams (1991) • Tim Robbins (1992) • Robin Williams (1993) • Hugh Grant (1994) • John Travolta (1995) • Tom Cruise (1996) • Jack Nicholson (1997) • Michael Caine (1998) • Jim Carrey (1999) • George Clooney (2000)

2001–2025

Gene Hackman (2001) • Richard Gere (2002) • Bill Murray (2003) • Jamie Foxx (2004) • Joaquin Phoenix (2005) • Sacha Baron Cohen (2006) • Johnny Depp (2007) • Colin Farrell (2008) • Robert Downey Jr. (2009) • Paul Giamatti (2010) • Jean Dujardin (2011) • Hugh Jackman (2012) • Leonardo DiCaprio (2013) • Michael Keaton (2014) • Matt Damon (2015) • Ryan Gosling (2016) • James Franco (2017) • Christian Bale (2018) • Taron Egerton (2019) • Sacha Baron Cohen (2020) • Andrew Garfield (2021) • Colin Farrell (2022) • Paul Giamatti (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ryan_Gosling&oldid=24369029“