Krsov
| Krsov | |
|---|---|
.jpg) Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Ostrov u Bezdružic |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′31″ s. š., 13°3′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 48 (2021)[1] |
| Katastrální území | Krsov (4,02 km²) |
| Nadmořská výška | 530 m n. m. |
| PSČ | 330 37 |
| Počet domů | 23 (2021)[2] |
  Krsov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 116033 |
| Kód k. ú. | 716031 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krsov je malá vesnice, část obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Ostrova u Bezdružic. Krsov je také název katastrálního území o rozloze 4,02 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z příjmení Krs, a protože v němčině jméno vsi někdy splývalo s názvem nedalekých Krs, začal se pro Krsov používat přívlastek klein. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: „de Kurschawa“ (1242), „in villa Kyrssowie“ (1380), „de Kirssowa“ (1382), „de Kyrssiewa“ (1382), „de Kirssiewa“ (1383), „spraviti má Krssowem tvrzí“ (1545), Klein gürschowa (1694), Klein Girsch nebo Girschowa (1788) a Girschowa a také Klein-Girsch (1838).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242, kdy vesnici vlastnil rytíř Valtr z Krsova. Panským sídlem byla tvrz připomínaná poprvé roku 1380. K rytířskému rodu z Krsova patřili Buzek (1380), bratři Jaroš a Jaroslav (1380–1383) nebo Vlach (1420), který se podílel na obraně Švamberka proti husitům.[5] V roce 1455 Krsov vlastnil Jan Turně z Libětic, ale roku 1478 už byl mrtev on i jeho dcera Bonuše. Statek byl prohlášen za odúmrť, kterou získal Jindřich Bezdružický z Kolovrat a připojil ji k Bezdružicím.[6] Vesnice u Bezdružic zůstala až do zániku patrimoniální správy a nepotřebná tvrz zanikla. Naposledy byla zmíněna v roce 1545.[5]
Krsov patřil k farnosti v Krsech. Do roku 1850 docházely krsovské děti do školy v Krsech a poté začaly chodit do Ostrova u Bezdružic. Odtamtud byla koncem devatenáctého století do Krsova postavena první silnice a v roce 1920 byla prodloužena do Křelovic. Kvůli dlouhodobému nedostatku vody ve vsi se v lednu 1936 obecní zastupitelstvo rozhodlo na návsi vybudovat vodní nádrže. V období první republiky byla postavena místní kaple a hasičská zbrojnice, které navrhl J. Rubik, stavitel z Nové Sázavy u Bezvěrova.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 189 obyvatel (z toho 88 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 187 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou čtyř evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 160 | 188 | 201 | 193 | 199 | 189 | 187 | 90 | 86 | 84 | 72 | 55 | 52 | 51 | 48 |
| Počet domů | 25 | 29 | 29 | 31 | 30 | 28 | 32 | 31 | 31 | 24 | 19 | 18 | 21 | 23 | 23 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy byl Krsov od roku 1850 součástí obce Pláň v soudním okrese Bezdružice a politickém okrese Teplá. Roku 1902 byl převeden do politického okresu Planá u Mariánských Lázní.[7]
V roce 1874 se Krsov osamostatnil a vznikla nová obec, jejímž starostou byl v období 1932–1939 Josef Stingl. Po uzavření Mnichovské dohody se obec stala součástí říšské župy Sudety. Obecní úřad v Krsově ukončil činnost v květnu 1945 a jeho působnost převzala místní správní komise.[7]
Od 1. ledna 1960 do 31. prosince 1985 byl částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl částí obce Krsy v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Krsov, s. 418.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Krsov – tvrz, s. 171.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Bezdružic, s. 58.
- ↑ a b c NOVÁ, Kateřina; HUBKA, Petr; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Krsov 1924–1940 [PDF online]. Inventare.cz [cit. 2023-06-10]. S. 3–4. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 263.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 259. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krsov na Wikimedia Commons - Krsov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
