Přeskočit na obsah

Karel Dvořáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Dvořáček
Karel Dvořáček
Karel Dvořáček
Rodné jménoKarel Leopold Dvořáček
Narození31. října 1911
Ivanovice na Hané
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. srpna 1945 (ve věku 33 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
NárodnostČeši
Povoláníspisovatel, etnograf, učitel, hudebník, TV/radio personnel, prozaik, kulturní pracovník, sběratel lidové slovesnosti, folklorista a autor dětské literatury
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Dvořáček (31. října 1911, Ivanovice na Hané[1] – 20. srpna 1945, Brno[2]) byl moravský učitel, etnograf a spisovatel.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině rolníka Josefa Dvořáčka (1883–1920) a Marie roz. Ševčíkové (1882–1932). Měl bratry Josefa (1909–1912) a Stanislava (1913). R. 1942 se oženil s Evženií Krejčovou.[1]

Po maturitě, kterou absolvoval roku 1931 s vyznamenáním na učitelském ústavu v Kroměříži, nastoupil do Karviné do III. české státní školy dne 1. září 1931 na místo pomocného učitele a působil tam až do 30. září 1935. Vojenskou službu nastoupil v říjnu 1935 na důstojnické škole v Olomouci, pak sloužil u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži a skončil v hodnosti podporučíka. Během své vojenské služby se oženil (7. prosince 1935)[4]. V srpnu 1937 se vrátil z vojny a učil na obecné škole v Porubě u Orlové.

Po roce 1938 se vrátil zpět na Hanou. V Ivanovicích na Hané založil dětský pěvecký sbor a hudební kvarteto. Také působil v ochotnickém spolku, pro který psal i divadelní hry. V letech 1944–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů. Byl členem ilegální odbojové organizace Obrana národa. Dvakrát byl zatčen (listopad 1941 a květen 1944[5]), byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a ve Vratislavi (do 24. ledna 1945) a pak do dubna 1945 pobýval v německém vězení ve Zwickau v Sasku.

Po válce se vrátil (18. května 1945) těžce nemocen domů a 20. srpna téhož roku zemřel v nemocnici u sv. Anny v Brně. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

V roce 1946 vydal nakladatel Václav Petr vzpomínkový a literární sborník "Cesta Karla Dvořáčka", uspořádaný Jaroslavem Červinkou a věnovaný životu a dílu Karla Dvořáčka.[6]

Dne 31. října 1992 byla okresní knihovna ve Vyškově přejmenována na Knihovnu Karla Dvořáčka. V Orlové nese spisovatelovo jméno Základní škola Karla Dvořáčka.

Citát

[editovat | editovat zdroj]
Stále ho vidím před sebou: vážný, klidný mladý muž, hloubavý, s hlubokým smyslem, porozuměním a láskou k českému člověku a národu vůbec. Muž v duši pevný a statečné mysli, který reálně hleděl a předvídal do budoucnosti, vždy připraven pro pravdu a spravedlnost se bít a třeba-li, i zemřít!

Ludvík Svoboda[7]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Olza (1937)[8]
  • Jaro u Olzy – rozhlasové pásmo písní a říkanek pro děti (1937) [9]
  • František chce být spravedlivý
  • Pole kráčí do hor – tento román byl v roce 1942 oceněn Národní cenou za literaturu[10]
  • Pohádky z hor
  • Stará píseň – lidové pověsti a zkazky
  • Boží země – lašské pohádky (1941)
  • Cesta k tichému domu (1941)[11]
  • Advent Jakuba Kříže (1944)[12]
  • Hle, čas příjemný (1944)
  • Živ buď, neumírej (1945)
  • Mrtvá řeka (1946)[13]
  • Otec dobré rady, Černý kocour, Nejlepší povídka – tři divadelní hry (1943)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Ivanovice na Hané
  2. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s., S. 159
  4. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s., S. 18
  5. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s., S. 20, 51
  6. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s.
  7. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s., S. 9
  8. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s., S. 123
  10. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ DVOŘÁČEK, Karel. Cesta k tichému domu [online]. Praha: Václav Petr, 1941 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ DVOŘÁČEK, Karel. Advent Jakuba Kříže [online]. Praha: Václav Petr, 1944 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ DVOŘÁČEK, Karel. Mrtvá řeka [online]. Praha: Václav Petr, 1946 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s.
  • DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1987. S. 129–130
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 273. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 14. sešit: Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 464. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Dvořáček&oldid=24112584“