Přeskočit na obsah

Horst Mahler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horst Mahler
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálnědemokratická strana Německa (1957–1961)
Kommunistische Partei Deutschlands (Aufbauorganisation)
Die Heimat (2000–2003)

Narození23. ledna 1936 (88 let)
Chojnów
ChoťSylvia Stolz
Alma materSvobodná univerzita Berlín
Profesepublicista, politický aktivista, advokát a politik
CommonsHorst Mahler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horst Mahler (* 23. ledna 1936 Haynau) je německý právník a obhájce. V sedmdesátých letech minulého století byl mimo jiné jedním ze zakládajících členů ultralevicové teroristické organizace Rote Armee Fraktion, dnes patří mezi nejznámější pravicové aktivisty v Německu, vyznačuje se zejména popíráním holocaustu.

Horst Mahler studoval práva na západoberlínské Svobodné univerzitě, po studiích založil roku 1964 právnickou poradnu. V důsledku svých styků k levicovým organizacím patřily mezi jeho zákazníky prominentní osobnosti jako Rainer Langhans, Fritz Teufel, Gudrun Ensslinová, Beate Klarsfeldová, Andreas Baader a další. Roku 1969 založil spolu s pozdějším poslancem strany Zelených, Hans Christian Ströbelem, takzvaný Socialistický advokátský kolektiv (Sozialistisches Anwaltskollektiv).

Horst Mahler patří k rozporuplným osobnostem společenského a politického života v Německu. Během svého studia byl členem levicového, avšak ve srovnání s pozdějšími organizacemi nedogmatického svazu SDS. Za členství v tomto svazu byl roku 1960 vyloučen z SPD. V pozdních šedesátých letech se silně angažoval v takzvané mimoparlamentní opozici (APO), roku 1970 se stal členem teroristické organizace RAF.

Horst Mahler (vlevo) a Christian Worch v roce 2001Lipsku

Pro činnost v této organizaci byl 8. října 1970 zatčen a později odsouzen (přepadení banky, násilné osvobození vězně). K jeho obhájcům patřil i Otto Schilly, pozdější ministr vnitra SRN, a také Gerhard Schröder, pozdější kancléř SRN. Ještě během výkonu trestu byl Mahler pro členství v maoistické straně KPD (Aufbauorganisation) a v důsledku ideologických sporů z RAF vyloučen. Roku 1980 byl předčasně propuštěn po odpykání dvou třetin trestu, roku 1987 mu bylo povoleno vykonávat zaměstnání právního obhájce.

Během svého uvěznění se Mahler seznámil s dílem filosofa G. W. F. Hegela, četl i další literaturu a změnil své názory. Germánství se pomalu stávalo v jeho očích východiskem pro problémy německé společnosti. Roku 2000 vstoupil k velkému překvapení svých bývalých kolegů do Národně demokratické strany Německa (NPD) a posléze zastupoval tuto stranu i v různých procesech, při různých příležitostech se zasazoval o obnovení Velkoněmecké říše.

Roku 2003 z NPD vystoupil a založil Spolek pro rehabilitaci pronásledovaných za popírání holocaustu (Verein zur Rehabilitierung der wegen Bestreitens des Holocaust Verfolgten). Začátkem 2004 byl opět souzen, obviněn byl ze štvaní lidu (německy Volksverhetzung) – Mahler s několika stoupenci požadoval zákaz židovských obcí v Německu, vykázání všech nezaměstnaných přistěhovalců z Německa a další silné zásahy proti různým menšinám. Roku 2002 byl s jeho svolením rozdáván při jedné schůzi NPD leták, označující nenávist vůči Židům za něco zcela obvyklého.

Během procesu hrozil soudcům, prokurátorovi a přísedícím trestem smrti podle starého a neplatného říšského trestního kodexu (soudce si v důsledku toho vyžádal dobrozdání psychiatra). I vzhledem k dalším antisemitským vývodům byl Mahler 8. dubna 2004 odsouzen k trestu odnětí svobody a bylo mu zakázáno vykonávat povolání obhájce.

Jisté pozornosti se Horst Mahler dočkal až v listopadu 2005, kdy vystupoval jako asistent obhajoby v procesu proti Ernstu Zündelovi a byl této funkce soudcem zbaven.

V únoru 2009 byl Mahler opětovně odsouzen za popírání holocoustu a za tzv. Volksverhetzung ve více případech k šesti letům odnětí svobody[1]; při započítání dřívějších rozsudků byla dosažena hranice odnětí svobody na celkem dvanáct let. Mahler je vězněn ve věznici v městě Brandenburg an der Havel.

  1. Horst Mahler zu sechs Jahren Haft verurteilt, in: Süddeutsche Zeitung, 25.2.2009, online: www.sueddeutsche.de

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AUST, Stefan. Baader Meinhof komplex. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2826-6
  • PEŠTA, Mikuláš. O ozbrojeném boji v západní Evropě. Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. ISBN 978-80-7308-752-4

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]