Švýcarské letectvo
Švýcarské letectvo (německy: Schweizer Luftwaffe, francouzsky: Forces aériennes suisses, italsky: Forze aeree svizzere) je vzdušnou silou švýcarských ozbrojených sil.
Obsah |
[editovat] Historie
Ač bylo Švýcarské letectvo zřízeno již 31. července 1914, z celku ozbrojených sil se vydělilo až v roce 1936.
[editovat] Druhá světová válka
Během 2. světové války Švýcarské letectvo bránilo vzdušný prostor země proti vniknutí letadel jak ze zemí Osy, tak Spojenců. Provozovalo k tomu účelu směs letounů zakoupených v zahraničí a domácích konstrukcí. Ve Francii se podařilo získat stíhací letouny Morane Saulnier MS.406 a z Německa stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Jelikož však bylo obtížné získat dostatek kvalitních letounů pro vlastní obranu, byly vyvinuty domácí stíhací letouny FFA D-3801, FFA D-3802 a FFA D-3803, jež byly odvozeny od francouzských MS.406. Pro ně dokonce vznikla zcela přepracovaná verze motoru Hispano HS12Y z původních MS.406, jejíž výkon byl zvýšen z 850 na 1 500 HP.[1] Vznikl také bombardovací letoun FFA C-3604. Ještě po válce vývoj vlastních konstrukcí pokračoval a vznikly proudové typy FFA N-20 a FFA P-16, které ale nebyly vyráběny sériově.
[editovat] Současnost
Podle článku švýcarského časopisu FACTS se švýcarské letectvo udržuje v pohotovosti jen během pracovních hodin mimo víkendy. Jeho činitelé totiž prohlásili, že kvůli finančním limitacím bude doba pohotovosti omezena.[2] Potíže s obranou leteckého prostoru Švýcarska naznačuje už malá rozloha státu. Maximální vzdálenost mezi jejími nejvzdálenějšími body totiž nepřesahuje 348 km, přičemž tuto vzdálenost lze překonat civilním letadlem za pouhých 20 minut. Dále je to také švýcarská neutralita, která minimalizuje možnost nasazení švýcarských leteckých sil mimo hranice Švýcarska.
Hlavní obranu švýcarského vzdušného prostoru zajišťují perutě číslo 11, 17 a 18 vyzbrojené 33 letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet (původně bylo zakoupeno 34 letadel, ale jedno havarovalo) a také 54 zbývajících Northrop F-5 Freedom Fighter (přičemž jich bylo původně zakoupeno 110). V roce 2010 by měla začít modernizace vzdušně obrany, počínaje vyřazením třech perutí letounů F-5 (Patrouille Suisse, 8., 19.) a jejich nahrazením novými letouny (NFK, „Neues Kampfflugzeug“).[3] Stejně jako při nákupu letadel F/A-18 koncem 90. let 20. století, i nyní se očekává nesouhlas ze strany švýcarských socialistů, protivojenských skupin a skupin zelených. Peruť Patrouille Suisse, akrobatický tým švýcarského letectva, bude nucena přejít buď na F/A-18 Hornet nebo na jiný model nového stíhacího letounu. Nejpravděpodobněji bude zvolen F/A-18E/F Super Hornet, i když v úvahu přicházejí i další 4,5generační bitevníky jako např. Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale a Saab Gripen. V roce 2010 dojde také k vyřazení 60 vrtulníků Aérospatiale Alouette III, které budou nahrazeny typem Eurocopter EC-635.
[editovat] Letecký park
[editovat] Bojové letouny
- Dassault Mirage III
- de Havilland Vampire
- de Havilland Venom
- Hawker Hunter
- McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
- Messerschmitt Bf 109
- Morane Saulnier MS.406
- North American P-51 Mustang
- Northrop F-5E Tiger II
[editovat] Cvičné a spojovací letouny
- BAE Hawk
- Fieseler Fi 156 Storch
- Messerschmitt Bf 108
- North American T-6 Texan
- Pilatus PC-6
- Pilatus PC-7
- Pilatus PC-9
[editovat] Vrtulníky
[editovat] Letecké základny
Švýcarské letectvo má k dispozici celkem devět základen, z nichž nejdůležitější je Payerne v kantonu Vaud. Dalšími pak jsou základna pro vrtulníky v Alpinachu, záložní základna v Buochsu, zbývající základny se nacházejí v Bernu, Dübendorfu, Emmenu, Meiringenu, Sionu a Locarnu. Základna v Mollis byla zavřena v lednu 2007, také v Alpinachu se plánuje početní redukce.
[editovat] Zdroje
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Swiss Air Force na anglické Wikipedii.
[editovat] Reference
- ↑ ROBERT CRAIG, Johnson. Swiss Guards: the Federal Aircraft Factory N-20 and the FFA P-16 [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FACTS No. 06/30 - strana 20
- ↑ Alpski Tigrovi pred izumiranjem, Aeronautika magazine, Dirk Jan de Ridder, July 2010.
[editovat] Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránky Švýcarského letectva