Toxoplazmóza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Infekce u imunokompetentních jedinců: reference ke kontroverzní části, plus jeden extern. odkaz
Řádek 11: Řádek 11:
== Zdroje infekce a cesty šíření ==
== Zdroje infekce a cesty šíření ==
[[Soubor:Toxoplasma gondii Life cycle PHIL 3421 lores.png|right|thumb|200px|Životní cyklus ''T. gondii'']]
[[Soubor:Toxoplasma gondii Life cycle PHIL 3421 lores.png|right|thumb|200px|Životní cyklus ''T. gondii'']]
Člověk se může nakazit nejčastěji perorálně (ústy), a to pozřením vysporulovaných [[oocysta|oocyst]] (pocházejích z trusu [[kočka domácí|koček]]) nebo tkáňových cyst (z masa infikovaných zvířat). Vylučování oocyst ''T. gondii'' ve výkalech bylo prokázáno u všech [[Kočkovití|kočkovitých]] šelem. K vylučování oocyst dochází většinou při primární infekci mladých koček ve věku 3–8 měsíců. Mladé kočky vylučují výkaly oocysty pouze po dobu 1–3 týdnů, nicméně za tuto dobu může vyloučit až 150 miliónů oocyst. K opakovanému vylučování oocyst během dalšího života kočky dochází zcela výjimečně a probíhá ve velmi nízké intenzitě. Zdrojem oocyst v prostředí je trus koček a půda kontaminovaná oocystami. Oocysty se mohou dostat z půdy i do vody, nicméně voda je zanedbatelný zdroj. Jako pravděpodobný zdroj oocyst pro člověka je uváděno nemyté ovoce a zelenina kontaminovaná oocystami z půdy. Dalším hlavním zdrojem infekce pro člověka je tepelně neupravené maso infikovaných zvířat obsahujicí tkáňové cysty ''T. gondii'' – nejčastěji maso [[Vepřové maso|vepřové]], [[Skopové maso|skopové]] a [[Koza domácí|kozí]]. Dále mohou být tkáňové cysty obsaženy v mase domácích [[Králík domácí|králíků]], [[Holub domácí|holubů]], extenzivně chované [[Domácí drůbež|drůbeže]], [[Prase divoké|prasete divokého]] a další [[Zvěřina (maso)|zvěřiny]]. Výskyt cyst v mase [[Hovězí maso|hovězím]], koňském či komerčně chované drůbeže je minimální.<ref name="Tanter">{{Cite journal
Člověk se může nakazit nejčastěji perorálně (ústy), a to pozřením vysporulovaných [[oocysta|oocyst]] (pocházejích z trusu [[kočka domácí|koček]]) nebo tkáňových cyst (z masa infikovaných zvířat). Vylučování oocyst ''T. gondii'' ve výkalech bylo prokázáno u všech [[Kočkovití|kočkovitých]] šelem. K vylučování oocyst dochází většinou při primární infekci mladých koček ve věku 3–8 měsíců. Mladé kočky vylučují výkaly oocysty pouze po dobu 1–3 týdnů, nicméně za tuto dobu může vyloučit až 150 miliónů oocyst. K opakovanému vylučování oocyst během dalšího života kočky dochází zcela výjimečně a probíhá ve velmi nízké intenzitě. Zdrojem oocyst v prostředí je trus koček a půda kontaminovaná oocystami. Oocysty se mohou dostat z půdy i do vody, nicméně voda je zanedbatelný zdroj. Jako pravděpodobný zdroj oocyst pro člověka je uváděno nemyté ovoce a zelenina kontaminovaná oocystami z půdy. Dalším hlavním zdrojem infekce pro člověka je tepelně neupravené maso infikovaných zvířat obsahujicí tkáňové cysty ''T. gondii'' – nejčastěji maso [[Vepřové maso|vepřové]], [[Skopové maso|skopové]] a [[Koza domácí|kozí]]. Dále mohou být tkáňové cysty obsaženy v mase domácích [[Králík domácí|králíků]], [[Holub domácí|holubů]], extenzivně chované [[Domácí drůbež|drůbeže]], [[Prase divoké|prasete divokého]] a další [[Zvěřina (maso)|zvěřiny]]. Výskyt cyst v mase [[Hovězí maso|hovězím]], koňském či komerčně chované drůbeže je minimální.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tenter
| author = [[A. M. Tenter]], [[A. R. Heckeroth]] & [[L. M. Weiss]]
| jméno = Astrid M.
| title = Toxoplasma gondii: from animals to humans
| příjmení2 = Heckeroth
| journal = [[International journal for parasitology]]
| volume = 30
| jméno2 = Anja R.
| issue = 12-13
| příjmení3 = Weiss
| pages = 1217–1258
| jméno3 = Louis M.
| titul = Toxoplasma gondii: from animals to humans
| year = 2000
| periodikum = International journal for parasitology
| month = November
| pmid = 11113252
| datum = 2000-11
| ročník = 30
| číslo = 12-13
| strany = 1217–1258
| issn = 0020-7519
| pmid = 11113252
| poznámka = PMID: 11113252
PMCID: PMC3109627
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3109627/
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref>
}}</ref>
Tkáňové cysty byly pozorovány i u mořských savců (mořská [[Vydra mořská|vydra]], [[Tuleň obecný|tuleň]] a [[Delfín obecný|delfín]]).<ref>{{Cite journal|author=[[Ronald Fayer]], [[Jitender P. Dubey]] & [[David S. Lindsay]]|title=Zoonotic protozoa: from land to sea|journal=[[Trends in parasitology]]|volume=20|issue=11|pages=531–536|year=2004|month=November|doi=10.1016/j.pt.2004.08.008|pmid=15471705}}</ref> Přítomnost oocyst v pobřežních mořských vodách byla prokázána v mořských [[Měkkýši|měkkýších]].<ref>{{Citace periodika
Tkáňové cysty byly pozorovány i u mořských savců (mořská [[Vydra mořská|vydra]], [[Tuleň obecný|tuleň]] a [[Delfín obecný|delfín]]).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fayer
| jméno = Ronald
| příjmení2 = Dubey
| jméno2 = Jitender P.
| příjmení3 = Lindsay
| jméno3 = David S.
| titul = Zoonotic protozoa: from land to sea
| periodikum = Trends in Parasitology
| datum = November 2004
| ročník = 20
| číslo = 11
| strany = 531–536
| issn = 1471-4922
| pmid = 15471705
| doi = 10.1016/j.pt.2004.08.008
| poznámka = PMID: 15471705
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15471705
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref> Přítomnost oocyst v pobřežních mořských vodách byla prokázána v mořských [[Měkkýši|měkkýších]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| příjmení = Zhang
| jméno = Meng
| jméno = Meng
Řádek 109: Řádek 137:
}}</ref>
}}</ref>


V případě kongenitální toxoplazmózy dochází k přenosu tachyzoitů ''T. gondii'' z krve matky na plod. K tomuto přenosu tachyzoitů dojde pouze v případě akutní primoinfekce u žen během prvních dvou trimestrů gravidity. U žen s prodělanou toxoplazmózou ještě před otěhotněním a nebo u žen akutně infikovaných v třetím trimestru gravidity k přenosu na plod nedochází. Krom lidí je transplacentární přenos na plod s možností abortů popsán u ovcí a koz.<ref name="Tanter"/>
V případě kongenitální toxoplazmózy dochází k přenosu tachyzoitů ''T. gondii'' z krve matky na plod. K tomuto přenosu tachyzoitů dojde pouze v případě akutní primoinfekce u žen během prvních dvou trimestrů gravidity. U žen s prodělanou toxoplazmózou ještě před otěhotněním a nebo u žen akutně infikovaných v třetím trimestru gravidity k přenosu na plod nedochází. Krom lidí je transplacentární přenos na plod s možností abortů popsán u ovcí a koz.<ref name="Tanter">{{Cite journal|author=[[A. M. Tenter]], [[A. R. Heckeroth]] & [[L. M. Weiss]]|title=Toxoplasma gondii: from animals to humans|journal=[[International journal for parasitology]]|volume=30|issue=12-13|pages=1217–1258|year=2000|month=November|pmid=11113252}}</ref>


Jako extrémně vzácný nicméně možný byl popsán přenos tachyzoitů ''T. gondii'' [[Transplantace orgánů|transplantací orgánů]] či darováním krve od pacientů s akutní infekcí. Vzácný je i přenos parazita nepasterizovaným [[Kozí mléko|kozím mlékem]].<ref name="Tanter"/>
Jako extrémně vzácný nicméně možný byl popsán přenos tachyzoitů ''T. gondii'' [[Transplantace orgánů|transplantací orgánů]] či darováním krve od pacientů s akutní infekcí. Vzácný je i přenos parazita nepasterizovaným [[Kozí mléko|kozím mlékem]].<ref name="Tanter"/>
Řádek 117: Řádek 145:
Po perorální infekci pronikají [[sporozoit]]i (z oocyst) a [[bradyzoit]]i (z tkáňových cyst) do střevní sliznice, zde se mění v tachyzoity, intenzivně se množí a pronikají do ostatních tkání, kde mohou způsobit zánět. Většina zdravých jedinců (80–90%) překoná toto stádium [[symptom|asymptomaticky]] nebo jen s mírnými příznaky (mírné chřipkové příznaky) a infekce přejde do [[latence|latentní]] formy.<ref name=":0" /> Tachyzoiti mizí z [[krev|krve]] a přeměňují se v bradyzoity. Jejich skupiny (tkáňové [[cysta (lékařství)|cysty]]) jsou lokalizované nejčastěji v nervové tkáni (v mozku) a přežívají zde několik měsíců až celý život hostitele.
Po perorální infekci pronikají [[sporozoit]]i (z oocyst) a [[bradyzoit]]i (z tkáňových cyst) do střevní sliznice, zde se mění v tachyzoity, intenzivně se množí a pronikají do ostatních tkání, kde mohou způsobit zánět. Většina zdravých jedinců (80–90%) překoná toto stádium [[symptom|asymptomaticky]] nebo jen s mírnými příznaky (mírné chřipkové příznaky) a infekce přejde do [[latence|latentní]] formy.<ref name=":0" /> Tachyzoiti mizí z [[krev|krve]] a přeměňují se v bradyzoity. Jejich skupiny (tkáňové [[cysta (lékařství)|cysty]]) jsou lokalizované nejčastěji v nervové tkáni (v mozku) a přežívají zde několik měsíců až celý život hostitele.


Někteří autoři uvádějí souvislost mezi latentní toxoplasmózou a působením T. gondii na nervový systém člověka. Například:
Někteří autoři uvádějí souvislost mezi latentní toxoplasmózou a působením ''T. gondii'' na nervový systém člověka. Ve všech případech jde o nepřímé důkazy<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Flegr
| jméno = Jaroslav
| titul = How and why Toxoplasma makes us crazy
| periodikum = Trends in Parasitology
| ročník = 29
| číslo = 4
| strany = 156–163
| doi = 10.1016/j.pt.2013.01.007
| url = http://dx.doi.org/10.1016/j.pt.2013.01.007
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref> a většina těchto výsledků pochází ze studií provedených týmem [[Jaroslav Flegr|Jaroslava Flegra]]. Například jde o:
{{zpochybněno}}
{{zpochybněno}}
* zvýšení produkce dopaminu v mozku<ref>{{Citace periodika
* změny v produkci mozkových hormonů{{Fakt/dne|20160221170050|}}
| příjmení = Skallová
* prohloubení schizofrenie{{Fakt/dne|20160221170050|}}
| jméno = Anna
| příjmení2 = Novotná
| jméno2 = Martina
| příjmení3 = Kolbeková
| jméno3 = Petra
| titul = Decreased level of novelty seeking in blood donors infected with Toxoplasma
| periodikum = Neuro Endocrinology Letters
| datum = October 2005
| ročník = 26
| číslo = 5
| strany = 480–486
| issn = 0172-780X
| pmid = 16264415
| poznámka = PMID: 16264415
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16264415
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref>
* prohloubení schizofrenie<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Horacek
| jméno = Jiri
| příjmení2 = Flegr
| jméno2 = Jaroslav
| příjmení3 = Tintera
| jméno3 = Jaroslav
| titul = Latent toxoplasmosis reduces gray matter density in schizophrenia but not in controls: voxel-based-morphometry (VBM) study
| periodikum = The World Journal of Biological Psychiatry: The Official Journal of the World Federation of Societies of Biological Psychiatry
| datum = October 2012
| ročník = 13
| číslo = 7
| strany = 501–509
| issn = 1814-1412
| pmid = 21599563
| doi = 10.3109/15622975.2011.573809
| poznámka = PMID: 21599563
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21599563
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref>
* zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie{{Fakt/dne|20160221170050|}}
* zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie{{Fakt/dne|20160221170050|}}
* zvýšení sexuální aktivity při snížení sociální a emocionální hloubky vztahu (povrchní vztahy){{Fakt/dne|20160221170050|}}
* zvýšení sexuální aktivity při snížení sociální a emocionální hloubky vztahu (povrchní vztahy){{Fakt/dne|20160221170050|}}
Řádek 127: Řádek 203:
* snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu){{Fakt/dne|20160221170050|}}
* snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu){{Fakt/dne|20160221170050|}}
* snížení pudu sebezáchovy{{Fakt/dne|20160221170050|}}
* snížení pudu sebezáchovy{{Fakt/dne|20160221170050|}}
* zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody<ref>{{Citace periodika
* (zvýšení) fobie z objektivně či subjektivně nebezpečných míst a situací{{Fakt/dne|20160221170050|}}
| příjmení = Flegr
* zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody <ref>Jaroslav Flegr: Journal of Experimental Biology; prosinec 2012 </ref>
| jméno = Jaroslav
* Zvýšená hladina testosteronu, dopaminu, zánětlivých markerů a další reakce mozku na nákazu toxoplazmózou mohou také zvýšit agresivitu nakažených nebo u nich odstartovat [[schizofrenie|schizofrenii]], pokud k ní mají dispozice. <ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/schizofrenie-a-toxoplazmoza</ref>, http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/2580
| příjmení2 = Havlícek
* Jiné studie však souvislost s rizikem dopravní nehody, schizofrenií, násilným i nenásilným trestním chováním, sebevražedných pokusů, sníženým reakčním časem či krátkodobou pamětí a dalšími symptomy s toxoplazmozou neprokázaly, a to při [[Longitudinální výzkum|longitudinálním výzkumu]]<ref name="sugden1">{{Citace elektronického periodika
| jméno2 = Jan
| příjmení3 = Kodym
| jméno3 = Petr
| titul = Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study
| periodikum = BMC Infectious Diseases
| datum = 2002-07-02
| ročník = 2
| strany = 11
| issn = 1471-2334
| pmid = 12095427
| doi = 10.1186/1471-2334-2-11
| url = https://doi.org/10.1186/1471-2334-2-11
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Yereli
| jméno = Kor
| příjmení2 = Balcioğlu
| jméno2 = I. Cüneyt
| příjmení3 = Ozbilgin
| jméno3 = Ahmet
| titul = Is Toxoplasma gondii a potential risk for traffic accidents in Turkey?
| periodikum = Forensic Science International
| datum = 2006-11-10
| ročník = 163
| číslo = 1-2
| strany = 34–37
| issn = 0379-0738
| pmid = 16332418
| doi = 10.1016/j.forsciint.2005.11.002
| poznámka = PMID: 16332418
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16332418
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Flegr
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Klose
| jméno2 = Jirí
| příjmení3 = Novotná
| jméno3 = Martina
| titul = Increased incidence of traffic accidents in Toxoplasma-infected military drivers and protective effect RhD molecule revealed by a large-scale prospective cohort study
| periodikum = BMC infectious diseases
| datum = 2009-05-26
| ročník = 9
| strany = 72
| issn = 1471-2334
| pmid = 19470165
| doi = 10.1186/1471-2334-9-72
| poznámka = PMID: 19470165
PMCID: PMC2692860
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19470165
| datum přístupu = 2017-07-25
}}</ref>
* Zvýšená hladina testosteronu, dopaminu, zánětlivých markerů a další reakce mozku na nákazu toxoplazmózou mohou také zvýšit agresivitu nakažených nebo u nich odstartovat [[schizofrenie|schizofrenii]], pokud k ní mají dispozice.<ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/schizofrenie-a-toxoplazmoza</ref>
Jiné studie však souvislost s rizikem dopravní nehody, schizofrenií, násilným i nenásilným trestním chováním, sebevražedných pokusů, sníženým reakčním časem či krátkodobou pamětí a dalšími symptomy s toxoplazmozou neprokázaly, a to při [[Longitudinální výzkum|longitudinálním výzkumu]]<ref name="sugden1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sugden
| příjmení = Sugden
| jméno = Karen
| jméno = Karen
Řádek 160: Řádek 290:
}}</ref>
}}</ref>


Podle [[Jaroslav Flegr|Jaroslava Flegra]] ve většině současných studiích (2013), ve kterých byly nalezeny pozitivní korelace mezi ''T. gondii'' a určitými rysy chování nebo neurologickými poruchami, byly pozitivní testy na ''T. gondii'' prováděny na počátku zkoumaného onemocnění nebo pokud subjekt má již hledaný rys; to znamená, že často není jasné, zda infekce parazitem zvyšuje šance na hledaný znak nebo poruchu, nebo že nějaký znak nebo porucha zvyšuje šance na nakažení s parazitem. Skupiny jedinců s určitými behaviorálními znaky nebo neurologickými poruchy mohou sdílet určité tendence v chování, které zvyšují pravděpodobnost expozice a infekce ''T. gondii''; v důsledku toho je obtížné potvrdit příčinné vztahy mezi ''T. gondii'' a neurologické poruchy nebo znaky chování.<ref name="Flegr_2013">{{cite journal | author = Flegr J | title = Influence of latent Toxoplasma infection on human personality, physiology and morphology: pros and cons of the Toxoplasma-human model in studying the manipulation hypothesis | journal = The Journal of experimental biology | volume = 216 | issue = Pt 1 | pages = 127–33 | date = Jan 1, 2013 | pmid = 23225875 | doi = 10.1242/jeb.073635 }}</ref> Existují nicméně studie bez pozitivních výsledků, které byly prováděny na náhodném, místně reprezentativním vzorku respondentů v rámci longitudinálního výzkumu, na které se tedy výše uvedená kritika nevztahuje.<ref name="sugden1" />
Podle Jaroslava Flegra ve většině současných studiích (2013), ve kterých byly nalezeny pozitivní korelace mezi ''T. gondii'' a určitými rysy chování nebo neurologickými poruchami, byly pozitivní testy na ''T. gondii'' prováděny na počátku zkoumaného onemocnění nebo pokud subjekt má již hledaný rys; to znamená, že často není jasné, zda infekce parazitem zvyšuje šance na hledaný znak nebo poruchu, nebo že nějaký znak nebo porucha zvyšuje šance na nakažení s parazitem. Skupiny jedinců s určitými behaviorálními znaky nebo neurologickými poruchy mohou sdílet určité tendence v chování, které zvyšují pravděpodobnost expozice a infekce ''T. gondii''; v důsledku toho je obtížné potvrdit příčinné vztahy mezi ''T. gondii'' a neurologické poruchy nebo znaky chování.<ref name="Flegr_2013">{{cite journal | author = Flegr J | title = Influence of latent Toxoplasma infection on human personality, physiology and morphology: pros and cons of the Toxoplasma-human model in studying the manipulation hypothesis | journal = The Journal of experimental biology | volume = 216 | issue = Pt 1 | pages = 127–33 | date = Jan 1, 2013 | pmid = 23225875 | doi = 10.1242/jeb.073635 }}</ref> Existují nicméně studie bez pozitivních výsledků, které byly prováděny na náhodném, místně reprezentativním vzorku respondentů v rámci longitudinálního výzkumu, na které se tedy výše uvedená kritika nevztahuje.<ref name="sugden1" />


=== Infekce u imunokompromitovaných jedinců ===
=== Infekce u imunokompromitovaných jedinců ===
Řádek 203: Řádek 333:
}}</ref>
}}</ref>


=== [[Surveillance|Surveillence]] kongentitální toxoplasmózy ===
=== Surveillence kongentitální toxoplasmózy ===
Monitoring toxoplazmózy u těhotných žen a kongenitální toxoplamózy se výrazně liší v rámci zemí [[Evropská unie|Evropské Unie]]. Pouze v 18 zemích Evropy, včetně např. České republiky, Německa, Francie, se provádí povinné vyšetření na toxoplazmózu u těhotných žen. Ve Velké Británii a Španělsku je vyšetření dobrovolné. A naopak v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Itálii, Holandsku, Portugalsku, Švédsku, Norsku a Švýcarsku se toxoplazmóza u těhotných nesleduje vůbec. Pouze Česko, Slovensko a Francie mají zavedeny celonárodní systém hlášení kongenitální toxoplazmózy.<ref>{{Citace periodika
[[Surveillance|Monitoring]] toxoplazmózy u těhotných žen a kongenitální toxoplamózy se výrazně liší v rámci zemí [[Evropská unie|Evropské Unie]]. Pouze v 18 zemích Evropy, včetně např. České republiky, Německa, Francie, se provádí povinné vyšetření na toxoplazmózu u těhotných žen. Ve Velké Británii a Španělsku je vyšetření dobrovolné. A naopak v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Itálii, Holandsku, Portugalsku, Švédsku, Norsku a Švýcarsku se toxoplazmóza u těhotných nesleduje vůbec. Pouze Česko, Slovensko a Francie mají zavedeny celonárodní systém hlášení kongenitální toxoplazmózy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = European Food Safety Authority
| příjmení = European Food Safety Authority
| příjmení2 = European Centre for Disease Prevention and Control
| příjmení2 = European Centre for Disease Prevention and Control
Řádek 237: Řádek 367:
* [http://www.intechopen.com/books/toxoplasmosis-recent-advances Toxoplasmosa – poslední pokroky] (srpen 2012) {{en}}
* [http://www.intechopen.com/books/toxoplasmosis-recent-advances Toxoplasmosa – poslední pokroky] (srpen 2012) {{en}}
* [http://slideslive.com/w/38889291 Jak parazit Toxoplasma řídí naše osudy] (Záznam popularizační přednášky [[Jaroslav Flegr]])
* [http://slideslive.com/w/38889291 Jak parazit Toxoplasma řídí naše osudy] (Záznam popularizační přednášky [[Jaroslav Flegr]])
* Dokument ČT: [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10885737504-clovek-to-je-veda/214562260500002-toxoplasma-ridi-nas-parazit Člověk, to je věda: Toxoplasma: řídí nás parazit?]


{{Varování - Medicína}}
{{Varování - Medicína}}

Verze z 25. 7. 2017, 13:39

Tachyzoiti, aktivní stadia prvoka

Toxoplazmóza je parazitární onemocnění člověka a zvířat, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Infekce probíhá u zdravých lidí bez klinických příznaků nebo jen s mírnými příznaky (uzlinová forma). Infekce je však nebezpečná pro plody matek v prvním a druhém trimestru gravidity (kongenitální toxoplasmóza) a pro imunodeficientní pacienty (HIV pacienti, po transplantaci nebo ozáření).

Původce

Související informace naleznete také v článku Toxoplasma gondii.

Původce onemocnění T. gondii se řadí mezi fakultativně heteroxenní (podmíněně vícehostitelské) kokcidie. Prvok napadá všechny buňky kromě červených krvinek a má výraznou afinitu k nervové tkáni.[1]

Zdroje infekce a cesty šíření

Životní cyklus T. gondii

Člověk se může nakazit nejčastěji perorálně (ústy), a to pozřením vysporulovaných oocyst (pocházejích z trusu koček) nebo tkáňových cyst (z masa infikovaných zvířat). Vylučování oocyst T. gondii ve výkalech bylo prokázáno u všech kočkovitých šelem. K vylučování oocyst dochází většinou při primární infekci mladých koček ve věku 3–8 měsíců. Mladé kočky vylučují výkaly oocysty pouze po dobu 1–3 týdnů, nicméně za tuto dobu může vyloučit až 150 miliónů oocyst. K opakovanému vylučování oocyst během dalšího života kočky dochází zcela výjimečně a probíhá ve velmi nízké intenzitě. Zdrojem oocyst v prostředí je trus koček a půda kontaminovaná oocystami. Oocysty se mohou dostat z půdy i do vody, nicméně voda je zanedbatelný zdroj. Jako pravděpodobný zdroj oocyst pro člověka je uváděno nemyté ovoce a zelenina kontaminovaná oocystami z půdy. Dalším hlavním zdrojem infekce pro člověka je tepelně neupravené maso infikovaných zvířat obsahujicí tkáňové cysty T. gondii – nejčastěji maso vepřové, skopové a kozí. Dále mohou být tkáňové cysty obsaženy v mase domácích králíků, holubů, extenzivně chované drůbeže, prasete divokého a další zvěřiny. Výskyt cyst v mase hovězím, koňském či komerčně chované drůbeže je minimální.[2]

Tkáňové cysty byly pozorovány i u mořských savců (mořská vydra, tuleň a delfín).[3] Přítomnost oocyst v pobřežních mořských vodách byla prokázána v mořských měkkýších.[4][5][6] Bylo také potvrzeno, že oocysty jsou v mořské vodě schopné sporulace a jsou tudíž infekční pro mořské savce.[7] Například ústřice vychytávají oocysty T. gondii z mořské vody a jsou tak zdrojem toxoplazmózy pro mořské savce a potencionálně i pro člověka.[8]

V případě kongenitální toxoplazmózy dochází k přenosu tachyzoitů T. gondii z krve matky na plod. K tomuto přenosu tachyzoitů dojde pouze v případě akutní primoinfekce u žen během prvních dvou trimestrů gravidity. U žen s prodělanou toxoplazmózou ještě před otěhotněním a nebo u žen akutně infikovaných v třetím trimestru gravidity k přenosu na plod nedochází. Krom lidí je transplacentární přenos na plod s možností abortů popsán u ovcí a koz.[9]

Jako extrémně vzácný nicméně možný byl popsán přenos tachyzoitů T. gondii transplantací orgánů či darováním krve od pacientů s akutní infekcí. Vzácný je i přenos parazita nepasterizovaným kozím mlékem.[9]

Klinický průběh a příznaky infekce

Infekce u imunokompetentních jedinců

Po perorální infekci pronikají sporozoiti (z oocyst) a bradyzoiti (z tkáňových cyst) do střevní sliznice, zde se mění v tachyzoity, intenzivně se množí a pronikají do ostatních tkání, kde mohou způsobit zánět. Většina zdravých jedinců (80–90%) překoná toto stádium asymptomaticky nebo jen s mírnými příznaky (mírné chřipkové příznaky) a infekce přejde do latentní formy.[10] Tachyzoiti mizí z krve a přeměňují se v bradyzoity. Jejich skupiny (tkáňové cysty) jsou lokalizované nejčastěji v nervové tkáni (v mozku) a přežívají zde několik měsíců až celý život hostitele.

Někteří autoři uvádějí souvislost mezi latentní toxoplasmózou a působením T. gondii na nervový systém člověka. Ve všech případech jde o nepřímé důkazy[11] a většina těchto výsledků pochází ze studií provedených týmem Jaroslava Flegra. Například jde o:

ikona
Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
  • zvýšení produkce dopaminu v mozku[12]
  • prohloubení schizofrenie[13]
  • zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie[zdroj⁠?]
  • zvýšení sexuální aktivity při snížení sociální a emocionální hloubky vztahu (povrchní vztahy)[zdroj⁠?]
  • zpomalení reakcí[zdroj⁠?]
  • zvýšení egoismu a vztahovačnosti[zdroj⁠?]
  • snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu)[zdroj⁠?]
  • snížení pudu sebezáchovy[zdroj⁠?]
  • zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody[14][15][16]
  • Zvýšená hladina testosteronu, dopaminu, zánětlivých markerů a další reakce mozku na nákazu toxoplazmózou mohou také zvýšit agresivitu nakažených nebo u nich odstartovat schizofrenii, pokud k ní mají dispozice.[17]

Jiné studie však souvislost s rizikem dopravní nehody, schizofrenií, násilným i nenásilným trestním chováním, sebevražedných pokusů, sníženým reakčním časem či krátkodobou pamětí a dalšími symptomy s toxoplazmozou neprokázaly, a to při longitudinálním výzkumu[18], na který se nevztahují níže uvedené výhrady. Výsledky dalších studií pak byly negativní z větší části.[19]

Podle Jaroslava Flegra ve většině současných studiích (2013), ve kterých byly nalezeny pozitivní korelace mezi T. gondii a určitými rysy chování nebo neurologickými poruchami, byly pozitivní testy na T. gondii prováděny na počátku zkoumaného onemocnění nebo pokud subjekt má již hledaný rys; to znamená, že často není jasné, zda infekce parazitem zvyšuje šance na hledaný znak nebo poruchu, nebo že nějaký znak nebo porucha zvyšuje šance na nakažení s parazitem. Skupiny jedinců s určitými behaviorálními znaky nebo neurologickými poruchy mohou sdílet určité tendence v chování, které zvyšují pravděpodobnost expozice a infekce T. gondii; v důsledku toho je obtížné potvrdit příčinné vztahy mezi T. gondii a neurologické poruchy nebo znaky chování.[20] Existují nicméně studie bez pozitivních výsledků, které byly prováděny na náhodném, místně reprezentativním vzorku respondentů v rámci longitudinálního výzkumu, na které se tedy výše uvedená kritika nevztahuje.[18]

Infekce u imunokompromitovaných jedinců

U pacientů s oslabeným imunitním systémem (HIV, pacienti po ozáření, některé nádorové onemocnění, pacienti po transplantaci orgánů) může toxoplazmóza mít závažnější průběh. U HIV pozitivních jedinců je T. gondii hlavním infekčním původcem zánětu mozku a míchy s často fatálním průběhem.[9]

Kongenitální infekce

V případě vrozené infekce plodů může dojít k potratům, zvýšené úmrtnosti, slepotě, hydrocephalu či dalším vývojovým vadám novorozenců.[9] Nicméně pouze v polovině případů akutní primoinfekce u žen v prvním a druhém trimestru dochází k přenosu T. gondii na plod.[10] Proto ani primoinfekce u těhotných žen v ranném stádiu gravidity nemusí mít vždy nutně negativní dopad na plod.

Epidemiologie

V globálním měřítku se může počet Toxoplasma positivních lidí v jednotlivých zemích pohybovat od méně než 10 až do 90% populace.[21]

Surveillence kongentitální toxoplasmózy

Monitoring toxoplazmózy u těhotných žen a kongenitální toxoplamózy se výrazně liší v rámci zemí Evropské Unie. Pouze v 18 zemích Evropy, včetně např. České republiky, Německa, Francie, se provádí povinné vyšetření na toxoplazmózu u těhotných žen. Ve Velké Británii a Španělsku je vyšetření dobrovolné. A naopak v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Itálii, Holandsku, Portugalsku, Švédsku, Norsku a Švýcarsku se toxoplazmóza u těhotných nesleduje vůbec. Pouze Česko, Slovensko a Francie mají zavedeny celonárodní systém hlášení kongenitální toxoplazmózy.[22] Mezi lety 2007-2015 se celkový počet výskytu kongenitální toxoplazmózy v EU pohyboval mezi 21 až 288 případy za rok. Z toho na Českou republiku připadají pouze 1-2 případy vrozené toxoplazmózy ročně.[23]

Reference

  1. ↑ Chroust et al. 1998. Veterinární protozoologie. Ediční středisko VFU, Brno, 113 s
  2. ↑ TENTER, Astrid M.; HECKEROTH, Anja R.; WEISS, Louis M. Toxoplasma gondii: from animals to humans. International journal for parasitology. 2000-11, roč. 30, čís. 12-13, s. 1217–1258. PMID: 11113252 PMCID: PMC3109627. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 0020-7519. PMID 11113252. 
  3. ↑ FAYER, Ronald; DUBEY, Jitender P.; LINDSAY, David S. Zoonotic protozoa: from land to sea. Trends in Parasitology. November 2004, roč. 20, čís. 11, s. 531–536. PMID: 15471705. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 1471-4922. DOI 10.1016/j.pt.2004.08.008. PMID 15471705. 
  4. ↑ ZHANG, Meng; YANG, Zhen; WANG, Shuai. Detection of Toxoplasma gondii in shellfish and fish in parts of China. Veterinary Parasitology. 2014-02-24, roč. 200, čís. 1, s. 85–89. Dostupné online [cit. 2017-07-08]. DOI 10.1016/j.vetpar.2013.10.022. 
  5. ↑ PUTIGNANI, L.; MANCINELLI, L.; CHIERICO, F. Del. Investigation of Toxoplasma gondii presence in farmed shellfish by nested-PCR and real-time PCR fluorescent amplicon generation assay (FLAG). Experimental Parasitology. 2011-02-01, roč. 127, čís. 2, s. 409–417. Dostupné online [cit. 2017-07-08]. DOI 10.1016/j.exppara.2010.09.007. 
  6. ↑ ARKUSH, Kristen D.; MILLER, Melissa A.; LEUTENEGGER, Christian M. Molecular and bioassay-based detection of Toxoplasma gondii oocyst uptake by mussels (Mytilus galloprovincialis). International Journal for Parasitology. 2003-09-15, roč. 33, čís. 10, s. 1087–1097. PMID: 13129531. Dostupné online [cit. 2017-07-08]. ISSN 0020-7519. PMID 13129531. 
  7. ↑ LINDSAY, David S.; COLLINS, Marina V.; MITCHELL, Sheila M. Sporulation and survival of Toxoplasma gondii oocysts in seawater. The Journal of Eukaryotic Microbiology. 2003, roč. 50 Suppl, s. 687–688. PMID: 14736220. Dostupné online [cit. 2017-07-08]. ISSN 1066-5234. PMID 14736220. 
  8. ↑ LINDSAY, D. S.; PHELPS, K. K.; SMITH, S. A. Removal of Toxoplasma gondii oocysts from sea water by eastern oysters (Crassostrea virginica). The Journal of Eukaryotic Microbiology. 2001, roč. Suppl, s. 197S–198S. PMID: 11906061. Dostupné online [cit. 2017-07-08]. ISSN 1066-5234. PMID 11906061. 
  9. ↑ a b c d A. M. Tenter, A. R. Heckeroth & L. M. Weiss. Toxoplasma gondii: from animals to humans. International journal for parasitology. 2000, s. 1217–1258. PMID 11113252. 
  10. ↑ a b SINGH, Sarman. Congenital toxoplasmosis: Clinical features, outcomes, treatment, and prevention. Tropical Parasitology. 2016-07-01, roč. 6, čís. 2. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. DOI 10.4103/2229-5070.190813. PMID 27722099. (anglicky) 
  11. ↑ FLEGR, Jaroslav. How and why Toxoplasma makes us crazy. Trends in Parasitology. Roč. 29, čís. 4, s. 156–163. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. DOI 10.1016/j.pt.2013.01.007. 
  12. ↑ SKALLOVÁ, Anna; NOVOTNÁ, Martina; KOLBEKOVÁ, Petra. Decreased level of novelty seeking in blood donors infected with Toxoplasma. Neuro Endocrinology Letters. October 2005, roč. 26, čís. 5, s. 480–486. PMID: 16264415. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 0172-780X. PMID 16264415. 
  13. ↑ HORACEK, Jiri; FLEGR, Jaroslav; TINTERA, Jaroslav. Latent toxoplasmosis reduces gray matter density in schizophrenia but not in controls: voxel-based-morphometry (VBM) study. The World Journal of Biological Psychiatry: The Official Journal of the World Federation of Societies of Biological Psychiatry. October 2012, roč. 13, čís. 7, s. 501–509. PMID: 21599563. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 1814-1412. DOI 10.3109/15622975.2011.573809. PMID 21599563. 
  14. ↑ FLEGR, Jaroslav; HAVLÍCEK, Jan; KODYM, Petr. Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study. BMC Infectious Diseases. 2002-07-02, roč. 2, s. 11. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 1471-2334. DOI 10.1186/1471-2334-2-11. PMID 12095427. 
  15. ↑ YERELI, Kor; BALCIOĞLU, I. Cüneyt; OZBILGIN, Ahmet. Is Toxoplasma gondii a potential risk for traffic accidents in Turkey?. Forensic Science International. 2006-11-10, roč. 163, čís. 1-2, s. 34–37. PMID: 16332418. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 0379-0738. DOI 10.1016/j.forsciint.2005.11.002. PMID 16332418. 
  16. ↑ FLEGR, Jaroslav; KLOSE, Jirí; NOVOTNÁ, Martina. Increased incidence of traffic accidents in Toxoplasma-infected military drivers and protective effect RhD molecule revealed by a large-scale prospective cohort study. BMC infectious diseases. 2009-05-26, roč. 9, s. 72. PMID: 19470165 PMCID: PMC2692860. Dostupné online [cit. 2017-07-25]. ISSN 1471-2334. DOI 10.1186/1471-2334-9-72. PMID 19470165. 
  17. ↑ http://casopis.vesmir.cz/clanek/schizofrenie-a-toxoplazmoza
  18. ↑ a b SUGDEN, Karen; MOFFITT, Terrie E.; PINTO, Lauriane, a kol. Is Toxoplasma Gondii Infection Related to Brain and Behavior Impairments in Humans? Evidence from a Population-Representative Birth Cohort. PLOS one [online]. 2016. Dostupné online. DOI http://www.plosone.org/article/authors/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0148435. 
  19. ↑ PEARCE, BD; KRUSZON-MORAN, D; JONES, JL. The relationship between Toxoplasma gondii infection and mood disorders in the third National Health and Nutrition Survey. S. 290-295. Biological Psychiatry [online]. 2012. Roč. 72, čís. 4, s. 290-295. Dostupné online. DOI 10.1016/j.biopsych.2012.01.003. 
  20. ↑ Flegr J. Influence of latent Toxoplasma infection on human personality, physiology and morphology: pros and cons of the Toxoplasma-human model in studying the manipulation hypothesis. The Journal of experimental biology. Jan 1, 2013, s. 127–33. DOI 10.1242/jeb.073635. PMID 23225875. 
  21. ↑ PAPPAS, Georgios; ROUSSOS, Nikos; FALAGAS, Matthew E. Toxoplasmosis snapshots: global status of Toxoplasma gondii seroprevalence and implications for pregnancy and congenital toxoplasmosis. International Journal for Parasitology. October 2009, roč. 39, čís. 12, s. 1385–1394. PMID: 19433092. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. ISSN 1879-0135. DOI 10.1016/j.ijpara.2009.04.003. PMID 19433092. 
  22. ↑ EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY; EUROPEAN CENTRE FOR DISEASE PREVENTION AND CONTROL. The European Union summary report on trends and sources of zoonoses, zoonotic agents and food-borne outbreaks in 2015. EFSA Journal. 2016-12-01, roč. 14, čís. 12, s. n/a–n/a. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2016.4634. (anglicky) 
  23. ↑ Surveillance Atlas. atlas.ecdc.europa.eu [online]. [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Chroust et al. 1998. Veterinární protozoologie. Ediční středisko VFU, Brno, 113 s.
  • Sedlák K., Tomšíčková M. 2006. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. Scientia, Praha, 168 s.
  • FLEGR, Jaroslav. Pozor, Toxo!: Tajná učebnice praktické metodologie vědy. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 348 s. (Galileo; sv. 48). ISBN 978-80-200-2022-2. 

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Toxoplazmóza&oldid=15198071“