Cecílie kroužkovaná: Porovnání verzí
m →Mezidruhové vztahy: typo |
dle ds značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| druh popsal = ([[Johann Christian Mikan|Mikan]], [[1820]]) |
| druh popsal = ([[Johann Christian Mikan|Mikan]], [[1820]]) |
||
}} |
}} |
||
'''Cecílie kroužkovaná''', známá také jako '''červor kroužkovaný''', '''červoř brazilský''' a '''červoř kroužkovaný''' (''Siphonops annulatus''), je [[červoři|červor]] náležící do [[čeleď|čeledi]] [[cecíliovití]] (Caeciliidae) a [[rod (biologie)|rodu]] ''[[Siphonops]]''. Vyskytuje se v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] na území o největší rozloze mezi všemi cecíliemi. Žije pod zemí, kde loví [[žížaly]] a další živočichy, na povrch vyleze zřídka. |
'''Cecílie kroužkovaná''', známá také jako '''červor kroužkovaný''', '''červoř brazilský''' a '''červoř kroužkovaný''' (''Siphonops annulatus''), je [[červoři|červor]] náležící do [[čeleď|čeledi]] [[cecíliovití]] (Caeciliidae) a [[rod (biologie)|rodu]] ''[[Siphonops]]''. Taxonomie druhu ale není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti považované za cecílie kroužkované, mohou být samostatnými druhy. Vyskytuje se v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] na území o největší rozloze mezi všemi cecíliemi. Žije pod zemí, kde loví [[žížaly]] a další živočichy, na povrch vyleze zřídka. |
||
Jedná se červora dosahujícího délky těla 28,6 až 45 cm. [[Hlava]] je širší než delší o podobné šířce jako konec těla. [[Ocas]] chybí, tělo končí rovnou [[kloaka|kloakou]]. Přes tělo se táhnou prstencovité drážky. Zbarvení je na rozdíl od jiných červorů výrazné. Tělo je modrošedé, okolo prstenců bílé, což vytváří proužkování. [[Žláza]]mi v kůži mohou jedinci tohoto druhu vylučovat toxický sekret, který je chrání před některými predátory, i tak se však mohou stát kořistí například hada [[vinejš červený|vinejše červeného]] (''Anilius scytale''). Samice klade mezi pěti až šestnácti [[vajíčko|vajíčky]], která ochraňuje, stejně jako vyklubaná mláďata. Mláďata se krmí tak, že pomocí svých hákovitých [[zub]]ů odtrhávají matce pokožku s [[lipidy]], která se do tří dnů zregeneruje |
Jedná se červora dosahujícího délky těla 28,6 až 45 cm. [[Hlava]] je širší než delší o podobné šířce jako konec těla. [[Ocas]] chybí, tělo končí rovnou [[kloaka|kloakou]]. Přes tělo se táhnou prstencovité drážky. Zbarvení je na rozdíl od jiných červorů výrazné. Tělo je modrošedé, okolo prstenců bílé, což vytváří proužkování. [[Žláza]]mi v kůži mohou jedinci tohoto druhu vylučovat toxický sekret, který je chrání před některými predátory, i tak se však mohou stát kořistí například hada [[vinejš červený|vinejše červeného]] (''Anilius scytale''). Samice klade mezi pěti až šestnácti [[vajíčko|vajíčky]], která ochraňuje, stejně jako vyklubaná mláďata. Mláďata se krmí tak, že pomocí svých hákovitých [[zub]]ů odtrhávají matce pokožku s [[lipidy]], která se do tří dnů zregeneruje. Mláďata požívají také tekutinu z matčiny kloaky, která může sloužit jako krmivo nebo mít i jiný účel. |
||
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotí cecílii kroužkovanou jako druh [[málo dotčený]]. |
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotí cecílii kroužkovanou jako druh [[málo dotčený]]. |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| datum přístupu = 27.6.2017 |
| datum přístupu = 27.6.2017 |
||
}}</ref> Taxonomie cecílie kroužkované nicméně ještě není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti (k lednu 2017) považované za cecílie kroužkované, ve skutečnosti náleží do samostatného druhu. V tomto směru bude třeba taxonomii cecílie kroužkované ještě přezkoumat, do té doby však budou všechny |
}}</ref> Taxonomie cecílie kroužkované nicméně ještě není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti (k lednu 2017) považované za cecílie kroužkované, ve skutečnosti náleží do samostatného druhu. V tomto směru bude třeba taxonomii cecílie kroužkované ještě přezkoumat, do té doby však budou všechny potenciálně odlišné druhy zařazeny pod tento druh.<ref name=":1"/> |
||
Cecílii kroužkovanou popsal [[česko]]-[[rakousko|rakouský]] vědec [[Johann Christian Mikan]] v roce [[1820]] a přiřadil jí jméno ''Siphonops annulatus''. Určil potom také vědecké synonymum ''Caecilia annulata''. Dalšími vědeckými synonymy jsou ''Caecilia interrupta'' od [[Georges Cuvier|Georgese Cuviera]], ''Dermophis crassus'', které určil [[Edward Drinker Cope]] nebo ''Siphonops annulatus marmoratus'' (určil Sawaya, 1937).<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
Cecílii kroužkovanou popsal [[česko]]-[[rakousko|rakouský]] vědec [[Johann Christian Mikan]] v roce [[1820]] a přiřadil jí jméno ''Siphonops annulatus''. Určil potom také vědecké synonymum ''Caecilia annulata''. Dalšími vědeckými synonymy jsou ''Caecilia interrupta'' od [[Georges Cuvier|Georgese Cuviera]], ''Dermophis crassus'', které určil [[Edward Drinker Cope]] nebo ''Siphonops annulatus marmoratus'' (určil Sawaya, 1937).<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
||
| Řádek 117: | Řádek 117: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
=== Vnější popis === |
=== Vnější popis === |
||
[[Soubor:Syphonops annulatus cropped.jpg|alt=Kresba cecílie kroužkované s anatomickými detaily, leží ve tvaru obráceného písmene U na bílém podkladu|left|náhled|Cecílie kroužkovaná, |
[[Soubor:Syphonops annulatus cropped.jpg|alt=Kresba cecílie kroužkované s anatomickými detaily, leží ve tvaru obráceného písmene U na bílém podkladu|left|náhled|Cecílie kroužkovaná, hlava vpravo]] |
||
Cecílie kroužkovaná je červor válcovitého těla s hladkou [[kůže|kůží]],<ref name=":6" /> který měří v dospělosti 28,6 až 45 cm. [[Hlava]] tohoto červora je úzká − šířka dosahuje menší velikosti než její délka.<ref name=":2" /> [[Oko|Oči]] červorů překrývá kůže a zakrněly,<ref name="attenborough">{{Citace elektronické monografie |
Cecílie kroužkovaná je červor válcovitého těla s hladkou [[kůže|kůží]],<ref name=":6" /> který měří v dospělosti 28,6 až 45 cm. [[Hlava]] tohoto červora je úzká − šířka dosahuje menší velikosti než její délka.<ref name=":2" /> [[Oko|Oči]] červorů překrývá kůže a zakrněly,<ref name="attenborough">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Attenborough |
| příjmení = Attenborough |
||
| Řádek 135: | Řádek 135: | ||
| datum přístupu = 10.7.2017 |
| datum přístupu = 10.7.2017 |
||
| jazyk = en |
| jazyk = en |
||
}}</ref> Zbarvení cecílie kroužkované je na rozdíl od řady ostatních druhů červorů výrazné.<ref name="Mattison" /> |
}}</ref> Zbarvení cecílie kroužkované je na rozdíl od řady ostatních druhů červorů výrazné.<ref name="Mattison" /> Samci i samice jsou si podobné.<ref name=":7">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Gomes |
|||
| jméno = Aline D. |
|||
| příjmení2 = Moreira |
|||
| jméno2 = Renata G. |
|||
| příjmení3 = Navas |
|||
| jméno3 = Carlos A. |
|||
| titul = Review of the Reproductive Biology of Caecilians (Amphibia, Gymnophiona) |
|||
| periodikum = South American Journal of Herpetology |
|||
| datum = 2012-12-01 |
|||
| ročník = 7 |
|||
| číslo = 3 |
|||
| strany = 191–202 |
|||
| issn = 1808-9798 |
|||
| doi = 10.2994/057.007.0301 |
|||
| url = http://www.bioone.org/doi/abs/10.2994/057.007.0301 |
|||
| datum přístupu = 2017-07-22 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Vnitřní popis === |
=== Vnitřní popis === |
||
Cecílie kroužkovaná může mít až 122 zubů,<ref name=":2" /> které jsou uloženy v jedné ([[dolní čelist]]) a dvou ([[horní čelist]]) řadách. [[Trávicí soustava|Trávicí soustavu]] tvoří [[jícen]] o průměrů 5 mm, který se v blízkosti srdce napojuje na [[žaludek]] větší šířky. Podél žaludku se táhnou [[játra]]. Žaludek následně pokračuje [[tenké střevo|tenkým střevem]] tvarovaným do smyček (u první z nich leží [[slezina]] společně se [[slinivka břišní|slinivkou břišní]]), které se napojuje na střevo [[tlusté střevo|tlusté]], jenž se u tohoto druhu vyvinulo do velké šířky. Vývod trávicí soustavy ústí do kloaky. [[Ledvina|Ledviny]] se u cecílií kroužkovaných vyvinuly ve formě dlouhých pásků.<ref name=":6">{{Citace periodika |
Cecílie kroužkovaná může mít až 122 zubů,<ref name=":2" /> které jsou uloženy v jedné ([[dolní čelist]], na kterou je poté pevně napojen krátký [[Jazyk (orgán)|jazyk]]) a dvou ([[horní čelist]]) řadách. [[Trávicí soustava|Trávicí soustavu]] tvoří [[jícen]] o průměrů 5 mm, který se v blízkosti srdce napojuje na [[žaludek]] větší šířky. Podél žaludku se táhnou [[játra]]. Žaludek následně pokračuje [[tenké střevo|tenkým střevem]] tvarovaným do smyček (u první z nich leží [[slezina]] společně se [[slinivka břišní|slinivkou břišní]]), které se napojuje na střevo [[tlusté střevo|tlusté]], jenž se u tohoto druhu vyvinulo do velké šířky. Vývod trávicí soustavy ústí do kloaky. [[Ledvina|Ledviny]] se u cecílií kroužkovaných vyvinuly ve formě dlouhých pásků.<ref name=":6">{{Citace periodika |
||
| titul = Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach |
| titul = Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach |
||
| periodikum = Acta Zoologica |
| periodikum = Acta Zoologica |
||
| Řádek 188: | Řádek 205: | ||
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.1051360308/abstract |
| url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.1051360308/abstract |
||
| datum přístupu = 2017-07-03 |
| datum přístupu = 2017-07-03 |
||
}}</ref> [[Dýchací soustava|Dýchací soustavu]] tvoří průdušnice o průměru 1 mm, která se rozvětvuje do dvou [[Plíce|plic]].<ref name=":6" /> U cecílie kroužkované je ovšem vyvinuta pouze pravá plíce, druhá je nefunkční.<ref name=":2" /> V těle červorů jsou potom hojně umístěny [[tuky|tukové]] útvary.<ref name=":5" /> |
}}</ref> [[Dýchací soustava|Dýchací soustavu]] tvoří průdušnice o průměru 1 mm, která se rozvětvuje do dvou [[Plíce|plic]]; dochází k tomu u srdce.<ref name=":6" /> U cecílie kroužkované je ovšem vyvinuta pouze pravá plíce, druhá je nefunkční.<ref name=":2" /> V těle červorů jsou potom hojně umístěny [[tuky|tukové]] útvary.<ref name=":5" /> |
||
=== Toxicita === |
=== Toxicita === |
||
[[Soubor:Cecilia noche.png|alt= Cecílie kroužkovaná na dřevěném prkně|náhled|Cecílie kroužkovaná]] |
|||
V kůži cecílie kroužkované jsou uloženy takzvané granulární [[žláza|žlázy]], pomocí nichž může červor produkovat [[jed]]ovatý sekret sloužící jako ochrana před nepřáteli. Tento toxin způsobuje [[ochrnutí]]; na druhou stranu, jeho některé složky lze využít při výrobě [[Antiparazitika|antiparazitik]].<ref name="eol" /> V roce 1940 byla provedena studie, při které byl [[injekce (medicína)|injekčně]] podán jed z granulárních žláz a i ze [[sliznice|sliznic]] cecílií kroužkovaných. Toxin účinkuje například na [[ropucha obrovská|ropuchy obrovské]] (''Rhinella marina''), které zahynuly do dvou hodin po podání jedu ze sliznic a 40 minut po jedu z granulárních žláz, [[hvízdalka bolívijská|hvízdalky bolivíjské]] (''Leptodactylus bolivianus''), které zemřely za 40 minut či [[potkan]]y (''Rattus norvegicus''), umírající 16 hodin po jedu ze sliznic a 3 hodiny po otravě jedem z granulárních žláz.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Sawaya |
| příjmení = Sawaya |
||
| jméno = Paulo |
| jméno = Paulo |
||
| Řádek 212: | Řádek 230: | ||
=== Rozmnožování === |
=== Rozmnožování === |
||
[[File:Ottův slovník naučný - obrázek č. 0966.jpg|left|thumb|alt=Černobílá kresba cecílie kroužkované z Ottova slovníku naučného. Červor se na obrázku plazí listovím a má hlavu orientovanou doleva. Na pravé straně kresby velký trs trávy.|Kresba cecílie kroužkované z [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]]]] |
[[File:Ottův slovník naučný - obrázek č. 0966.jpg|left|thumb|alt=Černobílá kresba cecílie kroužkované z Ottova slovníku naučného. Červor se na obrázku plazí listovím a má hlavu orientovanou doleva. Na pravé straně kresby velký trs trávy.|Kresba cecílie kroužkované z [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]], hlava vlevo]] |
||
Co se týče rozmnožování, tak je u cecílií krajně neprozkoumané; reprodukční biologie byla prozkoumána pouze u [[červorovec zploštělý|červorovce zploštělého]] (''Typhlonectes compressicauda'') a [[cecílie mexická|cecílie mexické]] (''Dermophis mexicanus''), a i u těchto druhů není prozkoumána plně.<ref>{{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Wake |
|||
| jméno = Marvalee H. |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Reproduction in Caecilians |
|||
| url = https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4612-2866-0_8 |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Springer, New York, NY |
|||
| místo = |
|||
| rok = |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = 112–120 |
|||
| isbn = |
|||
| doi = 10.1007/978-1-4612-2866-0_8 |
|||
| poznámka = |
|||
| jazyk = en |
|||
| ⚫ | }}</ref> Studium rozmnožování cecílie kroužkované navíc komplikuje fakt, že si jsou samci i samice velmi podobné.<ref name=":7" /> Ví se, že klade mezi pěti až šestnácti [[vejce|vajíčky]] a do vylíhnutí je chrání vlastním tělem. Zůstává následně i s vylíhnutými mláďaty.<ref name="Mattison" /> Malí červoři dosahují velikosti asi 4 cm a jejich tělo je úzké se širokou hlavou. Jsou bezbarví a s matkou mohou komunikovat pomocí chemických signálů. Rostou velice rychle, za jeden den přiberou 5 až 47 mg a vyrostou o 1 až 9 mm;<ref name="wilkinson">{{Citace periodika |
||
| příjmení = Wilkinson |
| příjmení = Wilkinson |
||
| jméno = Mark |
| jméno = Mark |
||
| Řádek 233: | Řádek 268: | ||
| url = http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/4/4/358 |
| url = http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/4/4/358 |
||
| datum přístupu = 2017-07-11 |
| datum přístupu = 2017-07-11 |
||
}}</ref> za týden se jejich velikost může i zdesetinásobit.<ref name="attenborough" /> Potravu mladých červorů tvoří kůže jejich matky. Po vylíhnutí z vajíček matčina pokožka oteče<ref name="Mattison" /> a začnou se v ní tvořit [[lipidy]]. Tyto samice lze od ostatních rozeznat podle světlejší barvy kůže.<ref name="wilkinson" /> Při krmení se všechna mláďata začnou dohromady svíjet na těle své matky a svými hákovitými zuby odtrhávají pokožku,<ref name="attenborough" /> přičemž se u toho otáčejí kolem své osy. Matka je během krmení mladých červorů tímto způsobem klidná.<ref name="wilkinson" /> Během tří dnů se její kůže zregeneruje.<ref name="attenborough" /> Stejná strategie, tedy krmení potomků kůží, se vyvinula také u [[cecílie horská|cecílie horské]] (''Boulengerula taitana''). Oba dva druhy se rozrůznily z jednoho společného předka před více než 100 miliony lety a byly následně odděleny rozpadem Jižní Ameriky a [[Afrika|Afriky]]. Navzájem jsou si od sebe příbuzensky dosti vzdálené. To přináší teorii, že podobnou vlastnost péče o mláďata využívají současně i jiné druhy červorů. Možností je také to, že se cecílie kroužkovaná a cecílie horská vyvinuly [[Konvergence (evoluce)|konvergentně]], tedy pod podobnými [[selekční tlak|selekčními tlaky]], kvůli čemuž jsou si podobné.<ref name="wilkinson" /> |
}}</ref> za týden se jejich velikost může i zdesetinásobit.<ref name="attenborough" /> Potravu mladých červorů tvoří kůže jejich matky. Po vylíhnutí z vajíček matčina pokožka oteče<ref name="Mattison" /> a začnou se v ní tvořit [[lipidy]]. Tyto samice lze od ostatních rozeznat podle světlejší barvy kůže.<ref name="wilkinson" /> Při krmení se všechna mláďata začnou dohromady svíjet na těle své matky a svými hákovitými zuby odtrhávají pokožku,<ref name="attenborough" /> přičemž se u toho otáčejí kolem své osy. Matka je během krmení mladých červorů tímto způsobem klidná.<ref name="wilkinson" /> Během tří dnů se její kůže zregeneruje.<ref name="attenborough" /> Stejná strategie, tedy krmení potomků kůží, se vyvinula také u [[cecílie horská|cecílie horské]] (''Boulengerula taitana'') žijící ve státu [[Keňa]]. Oba dva druhy se rozrůznily z jednoho společného předka před více než 100 miliony lety a byly následně odděleny rozpadem Jižní Ameriky a [[Afrika|Afriky]]. Navzájem jsou si od sebe příbuzensky dosti vzdálené. To přináší teorii, že podobnou vlastnost péče o mláďata využívají současně i jiné druhy červorů. Možností je také to, že se cecílie kroužkovaná a cecílie horská vyvinuly [[Konvergence (evoluce)|konvergentně]], tedy pod podobnými [[selekční tlak|selekčními tlaky]], kvůli čemuž jsou si podobné.<ref name="wilkinson" /> |
||
Mláďata také požívají tekutinu neznámého složení z matčiny kloaky (může být buď vodnatější nebo je spíše viskózní<ref name="wilkinson" />). Jedná se o jediného obojživelníka, u kterého bylo toto chování zaznamenáno.<ref name="eol" /> Samice u toho zvedne konec těla do svislé polohy, na který se mláďata přimáčknou a začnou hýbat tlamou. Možná se jedná o krmení, ale existuje možnost, že tekutina má některou jinou funkci a slouží například ke komunikaci.<ref name="wilkinson" /> |
Mláďata také požívají tekutinu neznámého složení z matčiny kloaky (může být buď vodnatější nebo je spíše viskózní<ref name="wilkinson" />). Jedná se o jediného obojživelníka, u kterého bylo toto chování zaznamenáno.<ref name="eol" /> Samice u toho zvedne konec těla do svislé polohy, na který se mláďata přimáčknou a začnou hýbat tlamou. Možná se jedná o krmení, ale existuje možnost, že tekutina má některou jinou funkci a slouží například ke komunikaci.<ref name="wilkinson" /> |
||
== Ohrožení == |
== Ohrožení == |
||
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] považuje cecílii kroužkovanou za [[málo dotčený]] druh. Důvodem je to, že červor obývá velký areál rozšíření včetně chráněných areálů ([[ |
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] považuje cecílii kroužkovanou za [[málo dotčený]] druh. Důvodem je to, že červor obývá velký areál rozšíření včetně chráněných areálů ([[Reserva Biológica de Duas Bocas]] a jiné<ref name=":2" />), přičemž může žít v řadě biotopů, a jeho populace je pravděpodobně velká a stabilní. Velké hrozby, které by tohoto červora potenciálně ohrožovaly, nebyly zaznamenány,<ref name=":1" /> avšak i přes to, že může žít i v narušených oblastech,<ref name=":2" /> je možným nebezpečím menší míra pěstování velkých kakaovníků, v jejichž blízkosti cecílie žijí.<ref name=":4" /> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
Verze z 22. 7. 2017, 09:08
 Cecílie kroužkovaná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | červoři (Gymnophiona) |
| Čeleď | cecíliovití (Caeciliidae) |
| Rod | cecílie (Siphonops) |
| Binomické jméno | |
| Siphonops annulatus (Mikan, 1820) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cecílie kroužkovaná, známá také jako červor kroužkovaný, červoř brazilský a červoř kroužkovaný (Siphonops annulatus), je červor náležící do čeledi cecíliovití (Caeciliidae) a rodu Siphonops. Taxonomie druhu ale není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti považované za cecílie kroužkované, mohou být samostatnými druhy. Vyskytuje se v Jižní Americe na území o největší rozloze mezi všemi cecíliemi. Žije pod zemí, kde loví žížaly a další živočichy, na povrch vyleze zřídka.
Jedná se červora dosahujícího délky těla 28,6 až 45 cm. Hlava je širší než delší o podobné šířce jako konec těla. Ocas chybí, tělo končí rovnou kloakou. Přes tělo se táhnou prstencovité drážky. Zbarvení je na rozdíl od jiných červorů výrazné. Tělo je modrošedé, okolo prstenců bílé, což vytváří proužkování. Žlázami v kůži mohou jedinci tohoto druhu vylučovat toxický sekret, který je chrání před některými predátory, i tak se však mohou stát kořistí například hada vinejše červeného (Anilius scytale). Samice klade mezi pěti až šestnácti vajíčky, která ochraňuje, stejně jako vyklubaná mláďata. Mláďata se krmí tak, že pomocí svých hákovitých zubů odtrhávají matce pokožku s lipidy, která se do tří dnů zregeneruje. Mláďata požívají také tekutinu z matčiny kloaky, která může sloužit jako krmivo nebo mít i jiný účel.
Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí cecílii kroužkovanou jako druh málo dotčený.
Taxonomie
Cecílie kroužkovaná je červor náležící do čeledi cecíliovití (Caeciliidae) a rodu Siphonops (nejbližším příbuzným tohoto rodu jsou rody Mimosiphonops a Lutkenotyphlus[2]).[3] Taxonomie cecílie kroužkované nicméně ještě není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti (k lednu 2017) považované za cecílie kroužkované, ve skutečnosti náleží do samostatného druhu. V tomto směru bude třeba taxonomii cecílie kroužkované ještě přezkoumat, do té doby však budou všechny potenciálně odlišné druhy zařazeny pod tento druh.[4]
Cecílii kroužkovanou popsal česko-rakouský vědec Johann Christian Mikan v roce 1820 a přiřadil jí jméno Siphonops annulatus. Určil potom také vědecké synonymum Caecilia annulata. Dalšími vědeckými synonymy jsou Caecilia interrupta od Georgese Cuviera, Dermophis crassus, které určil Edward Drinker Cope nebo Siphonops annulatus marmoratus (určil Sawaya, 1937).[4] Českými názvy jsou potom červor kroužkovaný, červoř brazilský a červoř kroužkovaný.[3]
Výskyt
Cecílie kroužkovaná obývá Jižní Ameriku,[5] obývá území o největším rozsahu mezi všemi cecíliemi.[6] Osídlila rozsáhlé území cis−andské oblasti,[7] a sice na severu státu Kolumbie (lze ji najít například ve Villavicenciu), dále ve Venezuele (kupříkladu ve státě Barinas), Peru a dalších zemích. Červor žije i v Bolívii (La Paz, Pando a jiné lokality) a severní Argentině, kde jej lze najít například v jedné ze zdejších provincií Misiones. Areál výskytu zahrnuje Brazílii, kterou osídlila téměř celou.[6] Roku 2013 zde potom byla cecílie znovuobjevena ve státě Pará, kde se naposledy vyskytla roku 1876.[7] Nepotvrzený výskyt je v Paraguayi, avšak cecílie kroužkovaná pravděpodobně osídlila i tuto zemi. Naopak možný výskyt v Surinamu byl vyvrácen expedicemi z roku 2011, které zde červora neobjevily.[4][6]
Druh žije pod zemí, na povrch vylézá málokdy, například pokud jej ze zemního úkrytu vypudí voda.[5] Může se přizpůsobit různým přirozeným prostředím, od amazonských lesů až po sušší oblasti. Hojně žije v humusu v hloubce okolo dvaceti centimetrů.[6] Výskyt byl potvrzen také v lidmi osídlených oblastech: cecílii lze najít na zahradách či plantážích;[4] preferuje kakaovníkové.[5] Způsob jejich pěstování nazývaný cabruca totiž spočívá ve vysazování velkých původních stromů a poskytuje dobré podmínky pro život červorů.[8] Cecílie kroužkovaná se vyskytuje do nadmořské výšky 800 metrů.[4]
Popis
Vnější popis
Cecílie kroužkovaná je červor válcovitého těla s hladkou kůží,[9] který měří v dospělosti 28,6 až 45 cm. Hlava tohoto červora je úzká − šířka dosahuje menší velikosti než její délka.[6] Oči červorů překrývá kůže a zakrněly,[10] tento druh s nimi rozpozná pouze světlo.[11] Ocas cecílie kroužkovaná nemá, tělo končí rovnou vývodem kloaky.[6] Šířka konce těla je zhruba stejná jako u hlavy.[9] Tělo je téměř celé pokryto prstencovitými drážkami, může jich být až 98, speciální prstence se vyvinuly u hlavy a konce těla.[6] Okolo prstenců je kůže zabarvena bíle, tělo je celkově modrošedé, tento vzorek vytváří kroužkování.[11] Zbarvení cecílie kroužkované je na rozdíl od řady ostatních druhů červorů výrazné.[5] Samci i samice jsou si podobné.[12]
Vnitřní popis
Cecílie kroužkovaná může mít až 122 zubů,[6] které jsou uloženy v jedné (dolní čelist, na kterou je poté pevně napojen krátký jazyk) a dvou (horní čelist) řadách. Trávicí soustavu tvoří jícen o průměrů 5 mm, který se v blízkosti srdce napojuje na žaludek větší šířky. Podél žaludku se táhnou játra. Žaludek následně pokračuje tenkým střevem tvarovaným do smyček (u první z nich leží slezina společně se slinivkou břišní), které se napojuje na střevo tlusté, jenž se u tohoto druhu vyvinulo do velké šířky. Vývod trávicí soustavy ústí do kloaky. Ledviny se u cecílií kroužkovaných vyvinuly ve formě dlouhých pásků.[9] U samců jsou na ně napojena varlata (vytvářejí je dva navzájem propojené laloky), u samic vaječníky, jejichž velikost se mění v závislosti na dozrávání vajíček.[13] Močový měchýř tvoří u červorů dva laloky, z nichž je jeden kratší než druhý. Může se široce roztáhnout a je také napojen na kloaku.[14] U obou pohlaví je její stavba jednoduchá. Kloaka je u samců tohoto druhu podobná jako u červorů náležících do rodů Gymnopis a Dermophis a nachází se v ní několik dvojic rýh. Slepé vaky chybějí. Samičky červorů mají podle studie Wakeho z roku 1972 kloaku o stavbě podobné samcově.[15] Dýchací soustavu tvoří průdušnice o průměru 1 mm, která se rozvětvuje do dvou plic; dochází k tomu u srdce.[9] U cecílie kroužkované je ovšem vyvinuta pouze pravá plíce, druhá je nefunkční.[6] V těle červorů jsou potom hojně umístěny tukové útvary.[13]
Toxicita
V kůži cecílie kroužkované jsou uloženy takzvané granulární žlázy, pomocí nichž může červor produkovat jedovatý sekret sloužící jako ochrana před nepřáteli. Tento toxin způsobuje ochrnutí; na druhou stranu, jeho některé složky lze využít při výrobě antiparazitik.[11] V roce 1940 byla provedena studie, při které byl injekčně podán jed z granulárních žláz a i ze sliznic cecílií kroužkovaných. Toxin účinkuje například na ropuchy obrovské (Rhinella marina), které zahynuly do dvou hodin po podání jedu ze sliznic a 40 minut po jedu z granulárních žláz, hvízdalky bolivíjské (Leptodactylus bolivianus), které zemřely za 40 minut či potkany (Rattus norvegicus), umírající 16 hodin po jedu ze sliznic a 3 hodiny po otravě jedem z granulárních žláz.[16]
Chování
Mezidruhové vztahy
Cecílie kroužkovaná konzumuje bezobratlé živočichy, přičemž jídelníček tvoří pouze ti, co žijí pod zemí (žížaly, které loví nejčastěji,[5] termiti nebo hlemýžďovití). V místech, kde žije, je jich velké množství. Cecílii kroužkovanou před některými predátory, jako například zmíněnými hvízdalkami, ochrání jedovaté látky, které vylučuje kůží.[6][11] I přes tuto obranu však bývají uloveny některými savci a hady náležící k druhům vinejš červený (Anilius scytale) a musarana černá (Clelia clelia). Hrozbu představují také mravencovití.[5][6]
Rozmnožování
Co se týče rozmnožování, tak je u cecílií krajně neprozkoumané; reprodukční biologie byla prozkoumána pouze u červorovce zploštělého (Typhlonectes compressicauda) a cecílie mexické (Dermophis mexicanus), a i u těchto druhů není prozkoumána plně.[17] Studium rozmnožování cecílie kroužkované navíc komplikuje fakt, že si jsou samci i samice velmi podobné.[12] Ví se, že klade mezi pěti až šestnácti vajíčky a do vylíhnutí je chrání vlastním tělem. Zůstává následně i s vylíhnutými mláďaty.[5] Malí červoři dosahují velikosti asi 4 cm a jejich tělo je úzké se širokou hlavou. Jsou bezbarví a s matkou mohou komunikovat pomocí chemických signálů. Rostou velice rychle, za jeden den přiberou 5 až 47 mg a vyrostou o 1 až 9 mm;[18] za týden se jejich velikost může i zdesetinásobit.[10] Potravu mladých červorů tvoří kůže jejich matky. Po vylíhnutí z vajíček matčina pokožka oteče[5] a začnou se v ní tvořit lipidy. Tyto samice lze od ostatních rozeznat podle světlejší barvy kůže.[18] Při krmení se všechna mláďata začnou dohromady svíjet na těle své matky a svými hákovitými zuby odtrhávají pokožku,[10] přičemž se u toho otáčejí kolem své osy. Matka je během krmení mladých červorů tímto způsobem klidná.[18] Během tří dnů se její kůže zregeneruje.[10] Stejná strategie, tedy krmení potomků kůží, se vyvinula také u cecílie horské (Boulengerula taitana) žijící ve státu Keňa. Oba dva druhy se rozrůznily z jednoho společného předka před více než 100 miliony lety a byly následně odděleny rozpadem Jižní Ameriky a Afriky. Navzájem jsou si od sebe příbuzensky dosti vzdálené. To přináší teorii, že podobnou vlastnost péče o mláďata využívají současně i jiné druhy červorů. Možností je také to, že se cecílie kroužkovaná a cecílie horská vyvinuly konvergentně, tedy pod podobnými selekčními tlaky, kvůli čemuž jsou si podobné.[18]
Mláďata také požívají tekutinu neznámého složení z matčiny kloaky (může být buď vodnatější nebo je spíše viskózní[18]). Jedná se o jediného obojživelníka, u kterého bylo toto chování zaznamenáno.[11] Samice u toho zvedne konec těla do svislé polohy, na který se mláďata přimáčknou a začnou hýbat tlamou. Možná se jedná o krmení, ale existuje možnost, že tekutina má některou jinou funkci a slouží například ke komunikaci.[18]
Ohrožení
Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje cecílii kroužkovanou za málo dotčený druh. Důvodem je to, že červor obývá velký areál rozšíření včetně chráněných areálů (Reserva Biológica de Duas Bocas a jiné[6]), přičemž může žít v řadě biotopů, a jeho populace je pravděpodobně velká a stabilní. Velké hrozby, které by tohoto červora potenciálně ohrožovaly, nebyly zaznamenány,[4] avšak i přes to, že může žít i v narušených oblastech,[6] je možným nebezpečím menší míra pěstování velkých kakaovníků, v jejichž blízkosti cecílie žijí.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ WILKINSON, M.; NUSSBAUM, R. A. Taxonomic status of Pseudosiphonops ptychodermis Taylor and Mimosiphonops vermiculatus Taylor (Amphibia: Gymnophiona: Caeciliaidae) with description of a new species. Journal of Natural History. 1992-06-01, roč. 26, čís. 3, s. 675–688. Dostupné online [cit. 2017-06-30]. ISSN 0022-2933. DOI 10.1080/00222939200770421.
- ↑ a b cecílie kroužkovaná [online]. Biolib.cz [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Siphonops annulatus (Ringed Caecilia, Ringed Caecilian). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 250. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m CHOW, N.; WHITTAKER, K. AmphibiaWeb - Siphonops annulatus. amphibiaweb.org [online]. University of Berkeley [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b MACIEL, Adriano Oliveira; COSTA, Henrique Caldeira; DRUMMOND, Leandro De Oliveira. Rediscovery of Siphonops annulatus (Mikan, 1820) (Amphibia: Gymnophiona: Siphonopidae) in the state of Pará, Brazil, with an updated geographic distribution map, and notes on size and variation. Check List. 2013-03-01, roč. 9, čís. 1. Dostupné online [cit. 2017-06-30]. ISSN 1809-127X. DOI 10.15560/9.1.106. (anglicky)
- ↑ a b JARED, Carlos; ANTONIAZZI, Marta Maria; WILKINSON, Mark. CONSERVATION OF THE CAECILIAN Siphonops annulatus (AMPHIBIA, GYMNOPHIONA) IN BRAZILIAN CACAO PLANTATIONS: A SUCCESSFUL RELATIONSHIP BETWEEN A FOSSORIAL ANIMAL AND AN AGROSYSTEM. Agrotrópica (Itabuna). Roč. 27, čís. 3, s. 233–238. Dostupné online. DOI 10.21757/0103-3816.2015v27n3p233-238.
- ↑ a b c d Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach. Acta Zoologica. 1999-01-01, roč. 80, čís. 1, s. 75–84. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 1463-6395. DOI 10.1046/j.1463-6395.1999.20009.x. (anglicky)
- ↑ a b c d ATTENBOROUGH, David. Life in Cold Blood [online]. BBC, 2008. Kapitola Land Invaders. (anglicky)
- ↑ a b c d e CAMPBELL, Dana. Siphonops annulatus [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GOMES, Aline D.; MOREIRA, Renata G.; NAVAS, Carlos A. Review of the Reproductive Biology of Caecilians (Amphibia, Gymnophiona). South American Journal of Herpetology. 2012-12-01, roč. 7, čís. 3, s. 191–202. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. ISSN 1808-9798. DOI 10.2994/057.007.0301.
- ↑ a b WAKE, Marvalee H. Evolutionary morphology of the caecilian urogenital system. I. The gonads and the fat bodies. Journal of Morphology. 1968-11-01, roč. 126, čís. 3, s. 291–331. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. ISSN 1097-4687. DOI 10.1002/jmor.1051260303. (anglicky)
- ↑ WAKE, Marvalee H. Evolutionary Morphology of the Caecilian Urogenital System. Part III. The Bladder. Herpetologica. 1970, roč. 26, čís. 1, s. 120–128. Dostupné online [cit. 2017-07-03].
- ↑ WAKE, Marvalee H. Evolutionary morphology of the caecilian urogenital system. IV. The cloaca. Journal of Morphology. 1972-03-01, roč. 136, čís. 3, s. 353–365. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. ISSN 1097-4687. DOI 10.1002/jmor.1051360308. (anglicky)
- ↑ SAWAYA, Paulo. Sobre o veneno das glandulas cutaneas, a secreção e o coração de Siphonops annulatus. Boletins da Faculdade de Philosophia, Sciencias e Letras, Universidade de São Paulo. Zoologia. 1940-12-19, roč. 4, čís. 4, s. 207–270. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 2526-4877. DOI 10.11606/issn.2526-4877.bsffclzoologia.1940.114105. (portugalsky)
- ↑ WAKE, Marvalee H. Reproduction in Caecilians. [s.l.]: Springer, New York, NY Dostupné online. DOI 10.1007/978-1-4612-2866-0_8. S. 112–120. (anglicky)
- ↑ a b c d e f WILKINSON, Mark; KUPFER, Alexander; MARQUES-PORTO, Rafael. One hundred million years of skin feeding? Extended parental care in a Neotropical caecilian (Amphibia: Gymnophiona). Biology Letters. 2008-08-23, roč. 4, čís. 4, s. 358–361. PMID: 18547909. Dostupné online [cit. 2017-07-11]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2008.0217. PMID 18547909. (anglicky)
Literatura
- MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 250. (anglicky)
- WILKINSON, Mark; KUPFER, Alexander; MARQUES-PORTO, Rafael. One hundred million years of skin feeding? Extended parental care in a Neotropical caecilian (Amphibia: Gymnophiona). Biology Letters. 2008-08-23, roč. 4, čís. 4, s. 358–361. PMID: 18547909. Dostupné online [cit. 2017-07-11]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2008.0217. PMID 18547909. (anglicky)
- Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach. Acta Zoologica. 1999-01-01, roč. 80, čís. 1, s. 75–84. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 1463-6395. DOI 10.1046/j.1463-6395.1999.20009.x. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu cecílie kroužkovaná na Wikimedia Commons 
Taxon Siphonops annulatus ve Wikidruzích- CHOW, N.; WHITTAKER, K. AmphibiaWeb - Siphonops annulatus. amphibiaweb.org [online]. University of Berkeley [cit. 2017-06-27]. Dostupné online.
Film
- ATTENBOROUGH, David. Life in Cold Blood [online]. BBC, 2008. Kapitola Land Invaders. (anglicky)