Červoři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Červoři

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: obojživelníci (Amphibia)
Řád: červoři (Gymnophiona)
Müller, 1832
Rozšíření červorů zeleně.
Rozšíření červorů zeleně.
čeledi
Synonyma
  • Apoda
Možná hledáte: můru rodu slimákovec (Apoda).

Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jeden z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Řád červorů (recentních) se dělí na deset čeledí:[1][2]

  • Rhinatrematidae (pačervorovití) - 2 rody, 11 druhů; Jižní Amerika
  • Ichthyophiidae (červorovití) - 3 rody, 50 druhů; Jižní a Jihovýchodní Asie
  • Scolecomorphidae - 2 rody, 6 druhů; Afrika
  • Herpelidae - 2 rody, 9 druhů; Afrika
  • Caeciliidae (cecíliovití) - 2 rody, 42 druhů; Jižní a Střední Amerika
  • Typhlonectidae - 5 rodů, 13 druhů; Jižní Amerika
  • Indotyphlidae - 7 rodů, 21 druhů; Afrika, Indie, Seychely
  • Siphonopidae - 7 rodů, 19 druhů; Jižní Amerika
  • Dermophiidae - 4 rody, 13 druhů; Afrika, Jižní a Střední Amerika
  • Chikilidae - 1 rod, 3 druhy; Indie[2]

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Červoři zcela postrádají končetiny, čímž mohou připomínat červy nebo žížaly, případně hady. Mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Ocasní část je krátká, kloaka je umístěna u konce těla. Kůže červorů je hladká, většinou tmavá, ale některé druhy jsou i barevné. Po celém těle mívají páskovitý vzor. Mají i šupiny z uhličitanu vápenatého.

Jsou téměř slepí, protože žijí pod povrchem půdy ve tmě. Vnímají jen světlo a tmu. Na hlavě mají dvě drobná tykadla, která pravděpodobně slouží jako druhý orgán čichu, společně s nosem. Pro život pod zemí jsou opatřeni tvrdou špičkou čenichu [zdroj?], která funguje jako rýč.

Mimo jednu výjimku (Atretochoana eiselti) mají všichni červoři plíce, ale k dýchání používají rovněž kůži (kožní dýchání). Levá plíce bývá menší než pravá, čímž se přizpůsobují červoři svému úzkému tvaru těla (podobně je tomu např. u hadů)

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Červoři jsou jedinou skupinů obojživelníků s výhradně vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý orgán (phallodeum, vychlípitelný konec střeva), který při oplození vkládají do samičí kloaky na 2-3 hodiny.

Červoři mohou být vejcorodí (25% druhů) i živorodí (75%). Samice vejcorodých červorů kladou vejce do vlhkého prostředí a samice je hlídají (péče o potomstvo). Živorodé druhy se vyvíjí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice. Líhnou se larvy, které většinou žijí u vody či ve vlhku, někdy ale rovnou metamorfovaní dospělci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caecilian na anglické Wikipedii.

  1. WILKINSON, Marc; SAN MAURO, Diego; SHERRATT, Emma, GOWER, David J. A nine-family classification of caecilians (Amphibia: Gymnophiona). Zootaxa. 11. květen 2011, čís. 2874, s. 41-64. Dostupné online [PDF]. ISSN 1175-5326. (anglicky) 
  2. a b DAIGLE Katy: New family of legless amphibians found in India. PhysOrg, 22. února 2012 (anglicky)

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnophiona ve Wikimedia Commons