Šiauliai

Šiauliai
	Vilniuská ulice
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	55°55′41″ s. š., 23°19′ v. d.
Nadmořská výška	151 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Litva
Kraj	Šiauliaiský
Okres	městský okres
	Šiauliai
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	81,13 km²
Počet obyvatel	100 575 (2018)
Hustota zalidnění	1 239,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Artūras Visockas
Vznik	1236 (první zmínka); 1589 (udělena městská práva)
Oficiální web	www.siauliai.lt
Telefonní předvolba	(+370) 41
PSČ	76xxx
Označení vozidel	S
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiauliai (IPA: /ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ/ ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ, česky zastarale Šavli^[2]) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.

Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno ve 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V roce 1254 je sídlo zapsáno latinsky jako Terra Saulis'. V roce 1589 obdržela dosavadní tržní ves městská práva. V 16. až 18. století bylo město centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 je poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala. Nejstarší stavební památkou je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.

Ve městě sídlí několik muzeí, většina je situována spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulice otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Město má dvě funerální památky: Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou světových válkách, a severně od města Horu křížů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1897 ve městě žilo 16 128 obyvatel:
Židé – 43,27% (6978);
Litevci – 27,75% (4475);
Poláci – 15,43% (2489);
Rusové – 9,56% (1542);
Němci – 2,36% (381);
Pobaltští Rusové – 0,58% (94);
Tataři – 0,43% (69);
Lotyši – 0,24% (39);
Ukrajinci – 0,14% (22);
ostatní – 0,24% (39).

V roce 2011 to byloː 109 328 obyvatel:^[3]
Litevci – 93,64% (102373);
Rusové – 4,13% (4512);
Ukrajinci – 0,5% (547);
Pobaltští Rusové – 0,3% (344);
Poláci – 0,15% (160);
Lotyši – 0,1% (107);
Židé – 0,09% (100);
Němci – 0,08% (85);
Romové – 0,07% (75);
ostatní – 0,94% (1025).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je napojeno na dálnice A 11, A 12, A 17, prochází jím trasy evropských silnic E 272 a E 77.
Z autobusového nádraží je zajištěno spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů.
Z železniční trati spojující Vilnius s Klaipedou ve městě odbočuje mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.

Ve městě sídlí letecká základna, využívaná leteckými silami Severoatlantické aliance ke střežení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové stíhací jednotky.

Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Město Šiauliai má (k roku 2024) 32 městských čtvrtí (za názvem uvedena vzdálenost od historického centra (Senamiestis) v km):

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla - z první poloviny 17. století, jednolodní chrám s postranními emporami, s osmibokou 70 metrovou věží a slunečními hodinami na jižní straně; vstupní brána s věncem válcových věží má charakter fortifikace; nejvýznamnější stavba renesančního manýrismu v Litvě, dominanta starého města; na sídelní katedrálu nového biskupství v Šiauliai byla povýšena roku 1997 papežem Janem Pavlem II., nyní součást poutní cesty Jana Pavla II. ^[4]
Chrám sv. Jiří - postaven roku 1909 jako pravoslavný, nyní katolický
Synagoga bývalé továrny Chaimase Frenkelise - cihlová stavba z období historismu z let 1907-1910^[5]
Radnice
Střelec – bronzová socha od S. Kuzmy, na sloupu 1986 metrů vysokém, jeden ze symbolů města
Hora křížů či Křížová hora - asi deset kilometrů severně od města, vrch se stovkami křížů vztyčených obětem válek, katastrof a politických represí
Větrný mlýn, asi 1,5 km od města

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Aušros s šesti budovami (Muzeum fotografie, Muzeum rádia a televize, secesní vila rodiny Chaimase Frenkelise)
Muzeum jízdních kol
Muzeum literatury
Železniční muzeum - v budově bývalého řelezničního nádraží
Požárnické muzeum a Muzeum rozvodů vody

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí dramatické divadlo, založené roku 1904, divadlo dětí a mládeže a komorní orchestr.
Vysoká škola Šiaulių universitetas vznikla roku 1997 sloučením pedagogické školy a Polytechnického institutu, jejím předchůdcem byla Lidová universita Jonase Basanavičiuse (založená roku 1928). Dále ve městě působí několik odborných škol středních.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město má dva stadionyː sportovní centrum Dubysa a Arénu.

FA Šiauliai fotbalový klub;
FC Gintra fotbalový klub;
KK Šiauliai basketbalový klub;

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Saulius Sondeckis (11. října 1928 - 3. února 2016), dirigent
Zigmas Vaišvila (* 20. prosince 1956), politik, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, fyzik, podnikatel
Siegfried Akkermann (* 19. února 1935), německý spisovatel
Regimantas Adomaitis (* 31. ledna 1937 - 20 června 2022), herec
Kęstutis Čilinskas (8. ledna 1946 – 20. května 2011), advokát, předseda Institutu pro sledování lidských práv, vedl rozmluvy o odchodu sovětských vojsk z Litvy po 13. lednu 1991, kancléř vlády
Viktorija Čmilytė (* 6. srpna 1983), šachistka, předsedkyně litevského sejmu
Rolandas Pavilionis (3. července 1944 – 10. května 2006), filosof a politik
Raimondas Šukys, (* 27. října 1966), právník, politik
Meyer Schapiro (23. září 1904 – 3. března 1996), historik umění
Virgilijus Noreika (22. září 1935 – 3. března 2018), litevský operní sólista
Alma Adamkienė, (10. února 2027 – 21. prosince 2023), manželka presidenta Valda Adamkuse
Vitalija Katunskytė, (1955 – 2023), litevská estrádní zpěvačka
Irena Degutienė, (* 1. června 1949), litevská politička
Virgis Stakėnas, (* 10. srpna 1953), litevský country zpěvák, skladatel a žurnalista
Robertas Javtokas (* 20. března 1980), litevský košíkář

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-05.
↑ mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska
↑ Litervská statistická ročenka 2011
↑ Webová stránka poutní cesty
↑ webová stránka synagogy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šiauliai na Wikimedia Commons

[1] Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-05.

[2] Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska

[3] Litervská statistická ročenka 2011

[4] Webová stránka poutní cesty

[5] webová stránka synagogy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Města v Litvě

Krajská města	Alytus • Kaunas • Klaipėda • Marijampolė • Panevėžys • Šiauliai • Tauragė • Telšiai • Utena • Vilnius

Okresní města	Anykščiai • Birštonas • Biržai • Druskininkai • Elektrėnai • Gargždai • Ignalina • Jonava • Joniškis • Jurbarkas • Kaišiadorys • Kalvarija • Kazlų Rūda • Kėdainiai • Kelmė • Kretinga • Kupiškis • Lazdijai • Mažeikiai • Molėtai • Naujoji Akmenė • Neringa • Pagėgiai • Pakruojis • Palanga • Pasvalys • Plungė • Prienai • Radviliškis • Raseiniai • Rietavas • Rokiškis • Skuodas • Šakiai • Šalčininkai • Šilalė • Šilutė • Širvintos • Švenčionys • Trakai • Ukmergė • Varėna • Vilkaviškis • Visaginas • Zarasai

Další města	Akmenė • Ariogala • Baltoji Vokė - Daugai • Dūkštas • Dusetos • Eišiškės • Ežerėlis • Garliava • Gelgaudiškis • Grigiškės • Jieznas • Joniškėlis • Kavarskas • Kybartai • Kudirkos Naumiestis • Kuršėnai • Lentvaris • Linkuva • Nemenčinė - Obeliai • Pabradė • Pandėlys • Panemunė • Priekulė • Ramygala • Rūdiškės • Salantai • Seda • Simnas • Skaudvilė • Smalininkai • Subačius • Šeduva • Švenčionėliai • Tytuvėnai • Troškūnai • Užventis • Vabalninkas • Varniai • Veisiejai • Venta • Viekšniai • Vievis • Vilkija • Virbalis • Žagarė • Žiežmariai

Šiauliaiský kraj

Okresy	Akmenė (sídlo v Naujoji Akmenė) • Joniškis • Kelmė • Pakruojis • Radviliškis • Šiauliai (městský) • Šiauliai

Města	Akmenė • Joniškis • Kelmė • Kuršėnai • Linkuva • Naujoji Akmenė • Pakruojis • Radviliškis • Šeduva • Šiauliai • Tytuvėnai • Užventis • Venta • Žagarė

Městečka	Baisogala • Bazilionai • Grinkiškis • Gruzdžiai • Kairiai • Karklėnai • Klovainiai • Kražiai • Kriukai • Kruopiai • Kurtuvėnai • Kužiai • Lioliai • Lygumai • Meškuičiai • Palonai • Papilė • Pašilė • Pašušvys • Pašvitinys • Pociūnėliai • Rozalimas • Sidabravas • Skaistgirys • Šakyna • Šaukėnai • Šaukotas • Šiaulėnai • Vadaktai • Žalpiai • Žeimelis

Vesnice	Alkiškiai • Burbiškis • Daubiškiai • Kivyliai • Pašiaušė • Raudėnai • Sablauskiai • Sereikiai • Šiupyliai • Vaiguva

Významné turistické objekty	Hora křížů

Litva – Lietuva – (LT)

Kraje (apskritis) a jejich hlavní města

Alytuský kraj (Alytus) • Kaunaský kraj (Kaunas) • Klaipėdský kraj (Klaipėda) • Marijampolský kraj (Marijampolė) • Panevėžyský kraj (Panevėžys) • Šiauliaiský kraj (Šiauliai) • Tauragėský kraj (Tauragė) • Telšiaiský kraj (Telšiai) • Utenský kraj (Utena) • Vilniuský kraj (Hlavní město Vilnius)