Kunov (Klášterec nad Ohří)
| Kunov | |
|---|---|
 Místo, kde vesnice stávala | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá osada |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′20″ s. š., 13°8′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Kunov (4,34 km²) |
| Nadmořská výška | 650 m n. m. |
  Kunov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 41 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunov (německy Kunau) je bývalá obec a zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi 3,5 km severozápadně od Klášterce nad Ohří, jehož částí se nakonec stal. Vesnice zanikla postupným vysídlením a úředně byla zrušena v roce 1970.[1] Dosud existuje katastrální území Kunov s rozlohou 4,34 km².[2] Ke Kunovu patřila i osada Vysoké.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice byl odvozen z osobního jména Kuno nebo Kuna ve významu Kunův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunow (1431), Kunow (1481), khunow (1559) a Kuna (1654, 1878).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy ji při dělení majetku získal Vilém ze Šumburka. Dalším majitelem se roku 1449 stal Vilém z Ilburka. V roce 1453 připadla jeho věřitelům, ke kterým patřili Fictumové. Kryštof z Fictumu roku 1592 vesnici připojil ke kláštereckému panství.[4]
V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši 24 krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm chalupníků a čtyři rodiny bez pozemků. Bezzemkům patřily tři krávy a dvě kozy, zatímco chalupníci obdělávali 67 strychů půdy a chovali 22 krav, 23 jalovic, dvě prasata a 21 koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4] Ve vesnici nebyl mlýn, a obyvatelé museli své obilí nechat mlít v Perštejně a od roku 1741 v Údolíčku.[5] Do devatenáctého století se vesnice značně rozrostla a počet jejích obyvatel přesáhl dvě stovky. V krátkém období let 1854–1856 v ní fungovala krajkářská škola.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 96 mužů), kteří byli kromě pěti cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 173 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 172 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 221 | 226 | 196 | 174 | 181 | 190 | 173 | 10 |
| Domy | 35 | 37 | 37 | 37 | 37 | 35 | 36 | 37 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Po zrušení patrimoniální správy se Kunov stal samostatnou obcí,[4] ale v letech 1869–1890 býval osadou Petler. Nejpozději roku 1890 se znovu osamostatnil a v období 1900–1930 patřil do přísečnického okresu.[9] Mezi lety 1890–1930 k němu patřila osada Vysoké.[10] Po druhé světové válce patřil do roku 1948 do správního okresu Vejprty.[11] Dne 1. ledna 1953 se Kunov stal částí Klášterecké Jeseně a roku 1970 již jako součást Klášterce nad Ohří zanikl vysídlením.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 447.
- ↑ a b c d e VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Kunov, s. 213–214.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 54.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 268. Dále jen Historický lexikon (2015). Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon (2015), s. 643.
- ↑ Seznam obcí v republice československé. Díl I. Seznam obcí v zemi české podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 148.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunov na Wikimedia Commons - Kunov na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945
