Dusičnan stříbrný

Dusičnan stříbrný
	Prášková forma
	Detail
Obecné
Systematický název	Dusičnan stříbrný
Triviální název	Čertův kamínek, Lapis
Anglický název	Silver nitrate
Německý název	Silbernitrat
Sumární vzorec	AgNO3
Vzhled	bílé nebo průhledné krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	7761-88-8
PubChem	24470
ChEBI	32130
Vlastnosti
Molární hmotnost	169,873 g/mol
Molární koncentrace cM	3,471 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok)
Teplota tání	212 °C
Teplota rozkladu	444 °C
Hustota	4,352 g/cm3 (19 °C); 1,474 3 g/cm3 (20 °C, 40% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	3,77 cP (244 °C); 3,04 cP (275 °C); 2,29 cP (342 °C); 1,365 cP (20 °C, 40% roztok)
Kinematický viskozitní koeficient	0,926 cS (20 °C, 40% roztok)
Index lomu	nDa=1,729 ; nDb=1,744 ; nDc=1,788
Rozpustnost ve vodě	126,67 g/100 g (0 °C); 210,01 g/100 g (20 °C); 274,5 g/100 g (30 °C); 321,9 g/100 g (40 °C); 380,16 g/100 g (50 °C); 446,45 g/100 g (60 °C); 719,25 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	methanol ; 3,6 g/100 g (20 °C); ethanol ; 2,21 g/100 g (20 °C) ; aceton ; 0,44 g/100 g (18 °C)
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	pyridin ; 33,6 g/100 g (20 °C)
Relativní permitivita εr	9,0 (20 °C)
Součinitel tepelné vodivosti	0,502 Wm−1 K−1 (0 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−3,49×10−6 cm3g−1
Měrný elektrický odpor	1011 Ώm
Povrchové napětí	149 mN/m (220 °C); 144 mN/m (300 °C)
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná (α); klencová (β); šesterečná (γ)
Hrana krystalové mřížky	α-modifikace; a= 699,5 pm ; b= 733,0 pm ; c= 1 012,2 pm ; β-modifikace; a= 699,5 pm ; α= 48°32´ ; γ-modifikace; a= 516,6 pm ; c= 1 660,2 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−44,39 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	133,6 J/g
Standardní molární entropie S°	140,9 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−33,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,547 8 JK−1g−1
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS09; Nebezpečí
R-věty	R8, R34, R50/53
S-věty	(S1/2), S26, S45, S60, S61
NFPA 704	0 2 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan stříbrný, nazývaný též lapis infernalis neboli pekelný kamínek, je sloučenina s chemickým vzorcem Ag N O₃. Tato stříbrná sůl kyseliny dusičné je fotosenzitivní přísadou fotografických filmů. Má korozivní vlastnosti. Je jednou ze dvou solí stříbra (druhou je fluorid stříbrný), které se rozpouštějí ve vodě. Rozpustné stříbrné soli jsou vysoce toxické pro bakterie a jiné nižší formy života.

Důležité je jeho využití v klasické fotografii, kde slouží dusičnan stříbrný k přípravě světlocitlivých sloučenin. Stříbrné ionty projevují velkou ochotu se nechat redukovat na šedočerné koloidní stříbro, proto je-li dusičnanem stříbrným kontaminován oděv nebo pokožka, vznikají špatně odstranitelné skvrny.

Příprava

Dusičnan stříbrný lze připravit rozpuštěním kovového stříbra v kyselině dusičné za horka a následným odpařením roztoku. Reakce probíhá podle rovnice
3Ag (s) + 4HNO₃ (aq) → 3AgNO₃ (aq) + 2H₂O (l) + NO (g).

Využití

Fotografie

Při výrobě fotografického filmu dusičnan stříbrný reaguje s halogenidem sodným či draselným za vzniku nerozpustného halogenidu stříbrného in situ ve fotografické želatině, která je poté nanesena na pásy fólie acetátu celulózy nebo polyesteru. Fotony ze slunečního světla, rentgenového záření či jiných zdrojů jsou schopny iniciovat chemickou řetězovou reakci, při níž foton, který zasáhne krystal halogenidu stříbrného, uvolní elektrony z iontové mřížky. Tyto volné elektrony se pohybují krystalem a usadí se ve strukturních poruchách. Ty pak přitahují kladné stříbrné kationty, jež jsou následně neutralizovány za vzniku shluků elementárního stříbra. Jedná se o takzvaný latentní obraz. Ten je pak možno pomocí vývojky přeměnit na obraz fotografický (U chloridů vzniká viditelný obraz i bez vývojky)^[zdroj?].

Výbušniny

Dusičnan stříbrný slouží jako výchozí sloučenina pro přípravu některých třaskavin, např. fulminátu, azidu či acetylidu stříbrného.

Analytická chemie

Dusičnan stříbrný je používán jako titrační činidlo při argentometrii. AgNO₃ není základní látkou, a proto se musí standardizovat.

Elektrochemie

Dusičnan stříbrný lze použít jako zdroj stříbrných iontů při přípravě roztoků k pokovování.

Lékařství

Dusičnan stříbrný má antiseptické vlastnosti. Někde je dodnes jeho roztok kapán do očí novorozeňat k zábraně nákazy pohlavně přenosnými chorobami od infekční matky. Toto použití se však ukázalo jako nevhodné, protože může docházet ke vzniku toxické konjunktivitidy a navíc není dusičnan stříbrný v používané koncentraci dostatečně účinný proti chlamydiím a dalším mikrobům. Například jodovaný povidon je výrazně účinnější a současně je v očích lépe tolerován.^[2]

Bývá také používán jako prostředek k chemickému vypalování lézí a bradavic či k zástavě krvácení.^[zdroj?]

Biologie

V histologii a biochemii se dusičnan stříbrný používá jako prostředek k vybarvování stříbrem, sloužícímu k důkazu proteinů a nukleových kyselin.

Sklářství

Ve směsi s okrem se používá k výrobě stříbrné glazury. Při výpalu v peci (560 °C) dochází k difúzi iontů do povrchové vrstvy skla. Po smytí okru zůstává na skle průzračné teple žluté zbarvení; odstín závisí na složení lazurovací směsi, ale hlavně na chemickém složení skloviny.

Srážecí reakce

Pomocí dusičnanu stříbrného je možno zjistit přítomnost chloridových, bromidových či jodidových aniontů.

Nejprve je nutné okyselit AgNO₃ přidáním kyseliny dusičné, čímž dosáhneme odstranění rušivých iontů, např. uhličitanů nebo siřičitanů. Tímto zamezíme vylučování siřičitanu či uhličitanu stříbrného a máme tak jistotu, že vyloučená sraženina je s velkou pravděpodobností halogenid stříbrný.

2H⁺(aq)+SO₃²⁻→SO₂(g)+H₂O(l)
2H⁺(aq)+CO₃²⁻→CO₂(g)+H₂O(l)
Po přidání AgNO₃(aq) do roztoku halogenidu vzniká nerozpustná sraženina.
Její barva umožňuje zjistit, jedná-li se o chlorid, bromid či jodid.

Ag⁺(aq)+Cl⁻(aq)→AgCl(s) bílá
Ag⁺(aq)+Br⁻(aq)→AgBr(s) světle žlutá
Ag⁺(aq)+I⁻(aq)→Agl(s) žlutá
Je-li AgCl nebo AgBr vystaven silnému světlu, postupně zešedne v důsledku fotolýzy (tvoří se elementární stříbro.)

Toxicita

Stejně jako většina stříbrných solí, i dusičnan stříbrný je toxický.^[3] Jako první pomoc se často podává vaječný bílek či mléko, neboť obsahují velké množství bílkovin. Bílkoviny jsou schopné svými volnými karboxylovými či thioskupinami vázat stříbrné ionty a zabránit tak otravě.

Reference

↑ ^a ^b Silver nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Formulation and Clinical Evaluation of Povidone-Iodine Ophthalmic Drop. www.ijpr-online.com [online]. [cit. 2010-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-15.
↑ Bezpečnostní list [online]. Penta Chemicals Unlimited, 2016-08-17, rev. 2023-03-28 [cit. 2023-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-07.

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan stříbrný na Wikimedia Commons
International Chemical Safety Card 1116
NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards
Film Archivováno 5. 12. 2003 na Wayback Machine.

[pubchem_cid_24470-1] Silver nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Formulation and Clinical Evaluation of Povidone-Iodine Ophthalmic Drop. www.ijpr-online.com [online]. [cit. 2010-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-15.

[3] Bezpečnostní list [online]. Penta Chemicals Unlimited, 2016-08-17, rev. 2023-03-28 [cit. 2023-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-07.

[1]

[2]

[3]