Zuberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zuberec
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška760 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresTvrdošín
Tradiční regionOrava
Zuberec
Zuberec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha72,33 km²
Počet obyvatel1 837 (31.12.2013[1])
Hustota zalidnění25,4 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. Vladimír Šiška[2]
Vznik1592 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.zuberec.sk
E-mailobec@zuberec.sk
Telefonní předvolba+421-43
PSČ027 32
Označení vozidel (do r. 2022)TS
NUTS510238
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuberec (polsky Zuberzec, maďarsky Bölényfalu) je obec na Slovensku v okrese Tvrdošín, v oravském regionu. Nachází se přibližně 30 km od polsko-slovenských hranic (ChochołówSuchá Hora). Rozkládá se v Zuberské brázdě, resp. ve Studené dolině v Západních Tatrách. Obec leží v nadmořské výšce 760 metrů, žije zde přibližně 1850 obyvatel.

Mezi zdejší významné objekty patří i slovenský skanzen lidové architektury Muzeum oravské dědiny. V katastrálním území obce je veřejnosti přístupná Brestovská jeskyně.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Zuberec pochází od slova zubr, tj. od pojmenování zvířete z čeledi turovitých, které kdysi žilo i na slovenském území.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1593, kdy byla obec uváděna pod názvem Zwberczyc. V roce 1604, po vyplenění během Bočkajova povstání, Zuberec zanikl. Opětovné osídlení obce se zmiňuje v roce 1609. V roce 1624 žilo v Zuberci 12 rodin a přibližně 60 lidí.

V neklidném období 17. století za kuruckých bojů byla obec opakovaně pustošena, největší škody však způsobili vojáci polského krále Jana Sobieskeho v roce 1683. Osadníci zničenou obec postupně obnovovali a v roce 1715 žilo v Zuberci již 30 hospodářů a dohromady asi 150 obyvatel. Často se však vyskytovaly neúrodné roky, které decimovaly obyvatelstvo a vyhánělo je do úrodnějších regionů. Mnozí chodili na sezónní zemědělské práce do jiných stolic. Vedle řemeslných prací místní obyvatelé pálili vápno a tkali sukno. Koncem 18. století zde žilo 129 poddanských rodin, v roce 1870 měla obec 182 domů a 1 007 obyvatel.

Památky a muzeum[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Vendelína zde byl postaven z důvodu nedostatku místa v obci Habovka podle návrhu významného architekta Milana Michala Harmince. Základní kámen byl položen v roce 1929. Kostel byl vysvěcen v roce 1933, kdy ho vysvětil Andrej Hlinka. Nacházejí se v něm relikvie sv. Vendelína. Kříž před kostelem pochází z roku 1834.

Muzeum oravské vesnice[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Muzeum oravské dědiny.

Muzeum bylo založeno v roce 1967, kdy byl 24. září položen základní kámen. Zpřístupněno veřejnosti bylo v roce 1975.

Jiné památky[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je postaveno 14 historických křížů.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Lyžařská střediska[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nalézají tři lyžařská střediska s devíti lyžařskými vleky:

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

  • červená turistická značka turistická trasa: Zuberec – Ťatliakova chata
  • modrá turistická značka turistická trasa: Habovka – Zuberec – sedlo Prieková (Skorušinské vrchy)
  • modrá turistická značka turistická trasa: chata Zverovka – vrch Brestová (1 902 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • modrá turistická značka turistická trasa: Adamcuľa – Roháčská plea
  • zelená turistická značka turistická trasa: Zuberec – horárna Biela skala
  • zelená turistická značka turistická trasa: Brestová – vrch Mikulovka (Skorušinské vrchy)
  • zelená turistická značka turistická trasa: Zverovka – sedlo pod Osobitou – vrch Lúčna
  • zelená turistická značka turistická trasa: rozc. v Smutné dolině – Roháčská plesa– Baníkovské sedlo (2 045 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Zuberec – sedlo Pálenica (1 570 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Brestová – Habovka
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Zverovka – vrch Rákoň

Kulturní a sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Podroháčské folklórní slavnosti (v roku 2008 - XXXIII. ročník)
  • Goralský klobúčik (Mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování)
  • Zuberský triatlon zdravia
  • Roháčsky triatlon
  • Cena Janoviek (závody v lyžování – v obřím slalomu)
  • Cena Milotína - (závody v lyžování - závody ve večerním paralelním slalomu)
  • Štefanský výstup na Ťatliakovú chatu – (v prosinci)
  • Výstup a sv. omša na Lúčnej – (v září)
  • Výstup na Osobitú
  • Výstup na Sivý vrch – (v červnu)
  • Sviatok Hôr – (na začátku července)
  • Deň sv. Huberta – (v srpnu)
  • Oživené oravské remeslá – (Muzeum oravské dědiny)
  • Od baču syra, od gazdinej koláča – (Muzeum oravské dědiny)
  • Prechod na bežkách okolo Zuberca – (v únoru)
  • WSA Eurocup Zuberec – (závody psích spřežení)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Andrej Bážik (1866 – 1934), kněz a lidový spisovatel
  • Alexius Demian, lesník[7]
  • Jozef Prč, horal
  • Anton Kocian st., horal, preparátor (jeho preparáty jsou vystaveny na Oravském hradu i v evropských muzeích)
  • Cyril Harmata-Milotínsky, (1922 – 1970), kněz a náboženský básník

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ignác Kuchtiak, Karol Maťkuliak: Zuberec – pod Roháčom žijem..., vydal Obecný úrad v Zuberci, Sign. 28.744-28.745

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuberec na slovenské Wikipedii.

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine. (ZIP 187 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Vladimír Šiška je v seznamu. Dostupné online. 
  3. Brestovská jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  4. Úvod. www.janovky.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  5. Ski areál Zuberec - Milotín. LYZOVANI.CZ [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  6. Zverovka – Spálená » Lyžování » Tatry.CZ. www.tatry.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  7. História turistiky v Roháčoch. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]