Přeskočit na obsah

Zahořany (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zahořany
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel141 (2021)[1]
Katastrální územíZahořany (7,48 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ39 801
Počet domů94 (2011)[2]
Zahořany
Zahořany
Další údaje
Kód části obce189901
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahořany (německy Sahorschan) je malá vesnice, která se nachází asi 5 km severně od Kovářova a 15 km severně od Milevska. V roce 2011 zde trvale žilo 145 obyvatel.[3]

Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu.[4] V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 17711772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.[5]

V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.[5]

  • Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za II. světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon.[6]
  • Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století.
  • Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká 5 metrů, v průměru měří 2 metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.[7] Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce.[4] Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.[8]
  • Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.[9] Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval.[4]
  • Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.[10]
  • Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba 4 metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.[11]
  • Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  4. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 121. 
  5. a b Kytka, str. 122.
  6. ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 239. [dále jen Šimečková]. 
  7. Šimečková, str. 242.
  8. Šimečková, str. 244.
  9. Šimečková, str. 246.
  10. Šimečková, str. 245.
  11. Šimečková, str. 247.
  12. Šimečková, str. 238.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice