Přeskočit na obsah

Četnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Četník)

Četnictvo (též archaicky žandarmerie) je součástí tradiční koncepce bezpečnosti státu. Příslušník četnictva se označuje jako četník (též archaicky žandár).

Slovo „četník“ a „četa“ bylo do češtiny přijato v 19. století ze srbochorvatštiny, v češtině pak byl odvozen druhý pojem četař jako vojenská hodnost.[1] Slovo „žandár“ a „žandarmerie“ pochází z francouzského gendarme, gendarmérie a vzniklo z les gens d'arm, doslova „lidé zbraně“.

Prvorepublikoví policisté ze Vsetína před zlínskou radnicí.

Jednotka mívá stejné pravomoci jako policie, obvykle ale také plní úkoly vojenské policie. U jednotlivých států spadá pod ministerstva obrany, či vnitra (Itálie).

V současné době ve státech, kde působí četnictvo, bývají pravomoci rozděleny tak, že policie má v kompetenci větší města a četnictvo venkov.

V Československu bylo četnictvo začleněno na základě zákona č. 149/1947 Sb., ze dne 23. srpna 1947, o národní bezpečnosti, do Sboru národní bezpečnosti.

Slavné četnické sbory světa

[editovat | editovat zdroj]

Četnické protiteroristické jednotky

[editovat | editovat zdroj]
Hlídka italských Carabinieri na motocyklu.
  • Rakousko – GEK – v Rakousku zrušeno četnictvo

Současné

[editovat | editovat zdroj]
  • Itálie – GIS (četnictvo)
  • Francie – GIGN

Například v Nizozemsku působí četnictvo dodnes, ale protiteroristické operace spadají pouze pod policii.

  1. VÁCLAV, Machek. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1971. Kapitola Četa a četník. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]