Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vstupní brána do areálu záchranné stanice
Výjezd zásahového vozidla z brány záchranné stanice

Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy[P 1] je provozována hlavním městem Praha od roku 2012[2][3] a je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.[2][3][P 2]

Poslání stanice[editovat | editovat zdroj]

Posláním této záchranné stanice je pomoc zraněným nebo jinak handicapovaným volně žijícím živočichům na území Prahy[3] s cílem navrátit je (po jejich zotavení) zpět do pražské přírody.[2] Stanice v Jinonicích je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky.[2] Tato síť sdružuje záchranné stanice lokalizované na území České republiky a zároveň též garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy, kterým je v jednotlivých záchranných stanicích poskytována nezbytná pomoc.[2]

Statistika stanice[editovat | editovat zdroj]

Jinonická záchranná stanice je jednou z nejvytíženějších záchranných stanic na území ČR,[1] ročně přijímá kolem 4 až 5 tisíc[1] živočichů.[2][3]

  • V roce 2016 přijala záchranná stanice 3 707 pacientů;[3]
  • v kalendářním roce 2017 přijala stanice celkem 4 134 živočichů;[3]
  • v roce 2018 dokonce 4 712 zvířat;[2][3]
  • v roce 2019 to bylo 5 368 jedinců[4][3] (138 různých druhů)[1] a
  • v „pandemickém“ roce 2020 prošlo stanicí celkem 5 186 pacientů (a to 143 různých druhů).[4][3]

Záchranná stanice je schopna pečovat i o veverky:[4]

  • V roce 2018 bylo do stanice v Jinonicích přijato 92 veverek (z toho 69 nesamostatných mláďat);[3]
  • v roce 2019 stanicí prošlo 121 veverek (z toho 98 nesamostatných mláďat);[3]
  • v „pandemickém“ roce 2020 bylo přijato a ošetřeno celkem 143 veverek (z toho 124 nesamostatných mláďat);[4][3][P 3]

Rok 2020[editovat | editovat zdroj]

  • Z celkového množství 5 186 pacientů v roce 2020 ošetřila stanice (ve 41% všech řešených případů) zraněné živočichy[3] (po střetech s vozidly, po pokousání jiným živočichem nebo po nárazech do překážek, jimiž jsou většinou skleněné plochy či tramvajová vedení).[4] V dalších 33% (ze všech řešených případů) se jednalo o malá, nesamostatná mláďata.[3] Další zásahy si vyžádalo vyprošťování uvízlých zvířat (10%)[3] a záchrana vysílených jedinců (7%).[3] Ve zbylých 8% ostatních živočichů šlo o případy infekce, otravy nebo zranění např. při pokusech o únik ze zajetí apod.[3]
  • Z celkového množství 5 186 přijatých zvířecích pacientů v roce 2020 bylo 2 530 malých, nesamostatných mláďat (49% přijatých případů).[3][4] Dospělých zvířecích pacientů bylo 1 728 (tj. 33%).[4][3] Ve zbylých 18% (928 jedinců) se jednalo o živočichy (mláďata) s odhadovaným věkem maximálně do jednoho roku.[4][3]
  • Podle statistiky si nejvíce zásahů vyžádal měsíc červen 2020, kdy stanice v tzv. sezóně mláďat přijala a ošetřila 935 zvířecích pacientů.[4][3]
  • Podle území se do jinonické záchranné stanice dostalo nejvíce živočichů z území Prahy 4 (489 případů), na druhém místě pak z regionu Prahy 5 (482 jedinců) a na třetím místě pak z městské části Praha 6 (432 živočichů).[3]
  • Statistika důvodů, proč se veverka/veverky stala/staly v roce 2020 pacientem/pacienty záchranné stanice v Jinonicích byla následující:[3]
    • osiřelé mládě/mláďata (65%);[3]
    • zraněný jedinec (24%);[3]
    • zničené veverčí hnízdo (10%)[3] a
    • ostatní důvody (1%).[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jinonická záchranná stanice je součástí Střediska ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy.[2] Díky tomu se stanice zapojuje i do environmentálně zaměřených programů a aktivit určených pro Pražany, které toto středisko ekologické výchovy celoročně pořádá.[2] Širokou veřejnost tak mohou pracovníci záchranné stanice touto cestou seznamovat s aspekty života volně žijících živočichů v městském prostředí, s problémy souvisejícími s jejich ochranou a také s otázkami, jenž se týkají průběžné celoroční péče o ně.[2].

Rozsah péče[editovat | editovat zdroj]

Stanice může přijímat (s výjimkou rysů, medvědů a vlků) všechny druhy volně žijících živočichů.[2] Nejčastěji se ale jedná o ježky (ježek východní), poštolky, labutě, kachny, netopýry, rorýse, zajíce a kosi.[2] Asi pětina přijatých a ošetřovaných volně žijících živočichů patří mezi zvláště chráněné druhy (vydra říční, sova pálená, křeček polní, ledňáček říční, sokol stěhovavý, výr velký,[1] dudek chocholatý, bobr evropský, plch velký, ...).[2] Zranění živočichů jsou způsobena střety s lidmi nebo jako následek lidských činností či „konfliktu přírody s městskou civilizací“.[2] Samostatnou, leč velkou část pacientů jinonické záchranné stanice tvoří nesamostatná či opuštěná mláďata po ztrátě rodičů nebo hnízda, která by ve volné přírodě bez lidské pomoci nepřežila.[2][P 4]

Lesní zookoutky[editovat | editovat zdroj]

Klece se zvířaty a volný výběh v pozadí – lesní zookoutek v Malé Chuchli

Uzdravení a zotavení živočichové se po rekonvalescenci v záchranné stanici vracejí zpět do volné přírody s výjimkou těch, kteří zůstávají trvale postiženi nějakým handicapem.[2] Takoví jedinci jsou umísťováni do detašovaných pracovišť záchranné stanice – do tzv. lesních zookoutků (provozovaných příspěvkovou organizací Lesy hl. m. Prahy) v pražských lesoparcích.[2][3][P 5] Pražané si ve volně přístupných lesních zookoutcích mohou zvířata prohlédnout a tato místa slouží i pražským lesníkům pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí určených nejen dětem, ale i široké veřejnosti.[2] Jinonická záchranná stanice využívá zázemí lesního zookoutku v Malé Chuchli k organizování ekologicko–výchovných programů pro školy a pro pořádání víkendových akcí určených široké veřejnosti.[2]

V roce 2020 jinonická záchranná stanice zajistila celkem 312 akcí s tematikou záchrany volně žijících živočichů, kterých se zúčastnilo 8 291 návštěvníků.[4] V této statistice je zahrnuto 53 programů pro školy (celkem pro 920 účastníků); 1 osvětová akce pro veřejnost (200 lidí) a 1 exkurze (10 osob).[3]

Příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy spravuje celkem 4 lesní zookoutky, ve kterých žije 122 jedinců 35 druhů (stav ke konci roku 2020).[3]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Provoz jinonické záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy je finančně velmi náročný.[4] Prostředky od široké veřejnosti (drobných dárců a podporovatelů) jsou získávány buď formou sponzorování konkrétních živočichů[3] či formou adopce konkrétních trvale handicapovaných zvířat[3] nebo přímým bezhotovostním převodem peněz na transparentní bankovní účet.[4][3]

Sponzoring[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 podpořilo jinonickou záchrannou stanici 72 sponzorů,[3] kteří zaslali peníze na nákup vybavení (přepravky, klece, misky, podestýlka, apod.)[3] nebo dedikovali svoje finanční prostředky konkrétně na péči o jedince, jenž se na stanici nejčastěji dostávají (ježci, veverky, labutě, poštolky, kalousi či zajíce).[3]

Adopce[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 evidovala jinonická stanice 91 tzv. adoptivních rodičů, z nichž každý zaplatil předem stanovenou pevnou částku potřebnou k uhrazení části ročních nákladů na krmivo a péči o konkrétní trvale handicapované zvíře.[3] Tito jedinci nemohou být vypuštěni do volné přírody, žijí buď přímo v lokalitě stanice nebo v některém z výše zmíněných lesních zookoutků.[3]

Přítomnost a budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Fungování záchranné stanice se dlouhodobě (od roku 2012) odehrává v kapacitně poddimenzovaných[5] a navíc i nevyhovujících (jak pro zaměstnance, tak i pro zvířecí klienty) provizorních podmínkách.[1][6] Zvířecí záchranáři (11 zaměstnanců, dále brigádníci a dobrovolníci[7]) pracují v ošetřovnách tvořených jednoduchými obytnými buňkami; jejich svěřenci jsou umisťováni v dočasných voliérách apod.[5][1] Výstavbu nové záchranné stanice plánovalo hlavní město Praha již delší dobu.[5]

Letecký pohled na areál záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (2017)
Letecký pohled na areál záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (2017)

Provozovatel stanice – Lesy hlavního města Prahy – vědom si této skutečnosti, požádal v roce 2019 o územní rozhodnutí[6] a následně získal stavební povolení na komplexní rekonstrukci[6] (resp. výstavbu nového) objektu, jehož investiční rozpočet se předpokládá ve výši 173[6] milionů korun (bez DPH).[1][6] Realizace celého projektu by měla být zahájena v roce 2020 s tím, že areál by měl být dokončen v roce 2022.[6][P 6]

Projekt generální rekonstrukce zahrnuje výstavbu veterinární ordinace (s operačním sálem)[6] doplněnou několika jednotkami intenzivní péče pro zvýšení šancí těžce zraněných zvířat na přežití.[6] Architekti mysleli i na výstavbu komplexu specializovaných rehabilitačních voliér[5] a výběhů.[1][P 7] Areálu inovované záchranné stanice (s kapacitou dimenzovanou na 800 ošetřovaných jedinců[6][5])[P 8] má vévodit léčebné zařízení pro labutě a další vodní ptáky a dále pak tzv. „odchovna veverek“ (komplex voliér pro péči o mláďata veverek).[1] V areálu mají navíc vzniknout také rehabilitační výběhy pro kopytníky a vodní nádrž.[5] Nádrž má sloužit jako „vodní výběh“ pro vydry a bobry, protože i tyto druhy se začínají objevovat na některých lokalitách v pražské přírodě.[6]

Budování nového areálu má probíhat při současném provozu stávajícího zařízení, bude proto muset být nejen citlivě koordinováno ale i rozděleno do několika dílčích etap.[1][P 9] Areál nové záchranné stanice je navržen v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu a její provoz by měl být ekologičtější[5] (jímání dešťové vody, zelené střechy budov apod.).[1][6]

Předpokládá se, že po rekonstrukci bude nový areál záchranné stanice schopen přijmout a ošetřit jakékoliv zraněné volně žijící zvíře s výjimkou medvěda hnědého.[6]

Nově dokončený areál by měl umožnit (oproti stávajícímu stavu záchranné stanice před rekonstrukcí) i realizaci návštěv pražské veřejnosti a též poskytnout prostor k organizování vzdělávacích programů a aktivit určených pro zájemce z řad veřejnosti a pro školy.[7] Provoz nového areálu by měl též umožnit posílení početního stavu zvířecích záchranářů o další pracovníky (brigádníky).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Stanice sídlí v pražských Jinonicích na adrese: Mezi Rolemi, 152 00 Praha 5[1] (nebo 158 00 Praha 5 – Jinonice), Česko; funguje nonstop 365 dní v roce; ohlašovací a poradenská nonstop telefonní linka: 773 772 771; personál stanice disponuje dvěma zásahovými vozidly.[2]
  2. K provozování záchranné stanice na území hlavního města Prahy obdržela příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy povolení od Ministerstva životního prostředí České republiky.[2]
  3. Odchov nesamostatných veverčích mláďat je náročný a každý jedinec v průměru tráví v záchranné stanici v Jinonicích 65 dní.[4][3] Kojení si vyžadují veverčata do 8 týdnů stáří; další asi 4 týdny trvá následná péče; plně samostatný jedinec je až od věku 3 měsíců.[4][3] Další dovednosti (krom příjmu pevné stravy) jako je šplhání a skákání trénují veverky před vypuštěním do volné přírody v záchranné stanici v prostorných venkovních voliérách speciálně vybavených kmeny a větvemi.[4]
  4. Transportu mláďat do stanice by měla předcházet telefonická konzultace pro rozhodnutí, zda zvíře opravdu potřebuje lidskou pomoc nebo by takový zásah člověka byl spíše ke škodě.[2]
  5. Volně přístupný lesní zookoutek se nachází například u hájovny v Malé Chuchli, v Hostivaři („Divoká zahrada Hostivař“) či v Kunratickém lese.[3][2]
  6. V prvním roce stavby by mělo být investováno 120 milionů korun, ve druhém roce dalších (zbylých) 53 milionů korun.[7]
  7. Jednotlivé komplexy voliér jsou navrhovány tak, aby byly multifunkční a případně přizpůsobitelné i konkrétním potřebám jiných aktuálně ošetřovaných živočišných druhů.[6]
  8. Kapacitní možnosti záchranné stanice v Jinonicích před rekonstrukcí (rok 2019) byly jen 400 až maximálně 500 jedinců.[5]
  9. Během výstavby nového areálu záchranné stanice by měla být případně využívána kapacita detašovaných pracovišť – lesních zookoutků (především toho v Malé Chuchli).[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m DORŇÁKOVÁ, Monika. Konec provizoria. Volně žijící živočichové se dočkají nové záchranné stanice [online]. Deník cz, 2020-06-21 [cit. 2021-02-15]. Bohatá fotodokumentace. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Záchranná stanice [online]. Lesy hlavního města Prahy [cit. 2021-02-12]. Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (na webu Lesů hl. m. Prahy). Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy (výroční zpráva Lesů hl. m. Prahy za rok 2020). Praha: příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy, 2021 (2021 tisk). 16 s. Kapitola Záchranná stanice; Rok 2020 = rok veverek; Lesní zookoutky; Vaše podpora, s. 2–4; 10–13. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Provoz nepřerušila ani pandemie. Záchranná stanice přijala 5186 živočichů [online]. Lesy hlavního města Prahy, 2021-01-20 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i LIŠKOVÁ, Michaela. Záchranná stanice pro zvířata v Jinonicích v novém. Praha už má vizualizace, stavět začne příští rok [online]. ČT 24, ČTK, 2019-08-14 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m Záchranná stanice pro volně žijící živočichy dostane novou podobu [online]. Portál životního prostředí hlavního města Prahy, 2019-08-14 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  7. a b c d PRAHA (ČTK). Pražská záchranná stanice pro zvířata bude mít nový areál [online]. Ekolist.cz (zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii), 2020-06-17 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]