Wikipedista:Kaadner/Pískoviště

JOSEF HVOZDENSKÝ

Josef Hvozdenský (7. března 1932 Hvozdná u Zlína – 19. května 2009 Praha) byl český malíř a medailér, zakládající člen Asociace umělců medailérů (AUM). Signatura na medailích i dalších artefaktech je ligatura JH se dvěma posledními číslicemi letopočtu. Obrazy podepisoval zpravidla celým jménem.

Život

Přípravu na uměleckou dráhu započal v thunské porcelánce v Klášterci nad Ohří, kde se na základní odborné škole pod pedagogickým vedením ak. mal. Václava Křížka vyučil malířem porcelánu. Klášterecká zkušenost vedla k jeho celoživotnímu přesvědčení, že řemeslná bravura je nezbytná pro uměleckou tvorbu a významně utváří hodnotu uměleckého díla.

Po absolvování dělnické přípravky v letech 1950–1951 zahájil studia na pražské Akademii výtvarných umění, kde navštěvoval ateliéry profesorů Jána Želibského (1907–1997) a Karla Mináře (1901–1973). Akademii absolvoval roku 1956 jako malíř monumentalista, jehož hlavním posláním byla tvorba velkých freskových, mozaikových a reliéfních výzdob veřejných a reprezentativních budov. Později skutečně realizoval několik výzdob. Tu první v divadelním a tanečním sále v rodné Hvozdné, další v Ostravě-Kunčicích, v Klášterci nad Ohří (Kulturní dům) a v Praze (Pamětní deska k 50. výročí Československa - podchod Václavského náměstí), vstupní hala budovy Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Komořanech). Poslední větší realizací je tepaný reliéf obětem náletu v Kralupech nad Vltavou odhalený v březnu 2000.

Coby umělec na volné noze začal působit jako reklamní grafik výtvarník a tvůrce filmových plakátů. Z počátku 60. let 20. století je známo 5 Hvozdenského plakátů k filmům Bílý medvěd, Nabídka k svatbě, Nikdo mne nemá rád, Očekávejte dopisy a Pruhovaná plavba. V oblasti užitého umění později vytvořil několik obalů gramofonových desek, sérií zápalkových nálepek, řadu odznaků pro podniky, společenské organizace a armádu, ale i drobných dekorací do interiérů.

Od poloviny 60 let se J. Hvozdenský věnoval medailérské tvorbě. Jeho nový zájem a umělecká orientace byly stimulovány překvapivým vítězstvím v celostátní soutěži na pamětní medaili. To neznamená, že by se nevěnoval i dalším uměleckým disciplínám. Dokládají to desítky obrazů, grafik, monotypů, řada mozaik a tepaných reliéfů.

Josef Hvozdenský patřil k čelným představitelům malířů – medailérů (Miloš Slezák, Lumír Šindelář a Karel Zeman), kteří díky svému odlišnému školení na Akademii výtvarných umění dospěli ke specifické koncepci reliéfní miniatury. Josef Hvozdenský je v kontextu českého výtvarného umění především vnímán jako medailér s výrazně originálním rukopisem. Objevná symbolická metaforika a doprovodné texty realizované propracovaným klasickým využitím písma jsou prostředky, jimiž Josef Hvozdenský ve svém medailérském díle dosahoval vysokého estetického účinku.

Medailérská tvorba

Josef Hvozdenský na řadě medailích vyobrazil významné osobnosti české a světové historie a kultury.

V šedesátých letech se světově proslavil pamětními medailemi k sedmistému výročí narození Danta Alighieriho (1965). Velký ohlas v zahraničí měl i triptych jednostranných medailí s dantovskou tematikou Peklo (Inferno), Očistec (Purgatorio) a Ráj (Paradiso) (1973).

Pro Památník národního písemnictví realizoval návrhy portrétních medailí básníků a spisovatelů – Josef Čapek, A. P. Čechov, Anatole France, Jaroslav Hašek, Eliška Krásnohorská, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Karel Poláček, Alexandr Sergejevič Puškin, Jaroslav Seifert, Rudolf Těsnohlídek, Vladislav Vančura, Fráňa Šrámek…

Osobnosti české historie Karel IV., Jan Hus, Tycho de Brahe, Jan Kepler, Jan Amos Komenský, Josef Holub, Bedřich Bernau, Josef František a českoslovenští letci v Anglii, Věra Čáslavská, Jarmila Hásková…

Hudebníci a výtvarní umělci Stanislav Apolín, Antonín Dvořák, Karel Havlíček, Jiří Jirmal, Jiří Kars, Karel Mráz, Karel Plicka, Václav Vavřinec Reiner, Alois Sopr, Jiří Trnka…

Řada medailí je věnována pražské architektuře, ale i dalších měst (Dobříš, Chomutov, Kadaň, Kralupy nad Vltavou, Všeň…) Vytvořil sérii plaket na téma českých přísloví a pořekadel, (V škaredém sudě může také býti dobré víno, Když kočku pohladí ihned ocas zdvihne, Neříkej hop, dokud nepřeskočíš…)

Navrhl některá vyznamenání pro Československou lidovou armádu (Za upevňování přátelství ve zbrani), rozmanité organizace a pro státní podniky.

Byl „dvorním“ medailérem a designérem Svazu československo-sovětského přátelství. Pro tuto organizaci vytvořil několik pamětních medailí, vyznamenání a odznaků.

Ocenění

• 1966 cena UNO A. ERRE (Arezzo)
• 1971, 1972, 1976, 1977 Medaile Ravena
• 1984 cena SČVU a ČFVU
• 1986 Zasloužilý umělec (24. 4.)

Roku 1999 u příležitosti 550. výročí založení obce Hvozdná byla otevřena na obecním úřadě Valašská galerie Josefa Hvozdenského mapující dílo slavného rodáka.

Zastoupení

• Alšova jihočeská galerie Hluboká – medaile

• Český zastupitelský úřad v Berlíně – obrazy

• Dantovo muzeum Ravena – medaile

• Galerie domu tvorby – Dzintari – medaile, monotypy

• Galerie Gori a Zuchi v Arezzu – medaile

• Galerie hl. města Prahy – monotypy

• Galerie Cheb – medaile

• Galerie a muzeum Olomouc

• Galerie Slováckého muzea Uherský Brod – medaile

• Národní galerie Praha

• Městské muzeum Kralupy nad Vltavou – medaile

• Městský úřad Kadaň – obrazy

• Městský úřad Klášterec nad Ohří – obrazy

• Ministerstvo kultury ČR – monotypy, medaile

• Ministerstvo národní obrany – plakety

• Muzeum hl. města Prahy – medaile

• Muzeum J. A. Komenského Uherský Brod – medaile

• Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou – medaile

• Muzeum mincí a medailí Kremnice – medaile

• Národní muzeum v Kodani

• Národní muzeum v Praze – medaile

• Okresní úřad Chomutov – obrazy

• Okresní muzeum Rakovník – monotypy

• Památník národního písemnictví – medaile

• Památník Terezín – medaile

• Pařížská mincovna – medaile

• Středočeská galerie

• Valašská galerie Josefa Hvozdenského Hvozdná – medaile, obrazy, grafika

• Zemské muzeum v Brně – medaile

Výstavy (výběr)

• 1958, 1959, 1960, 2000 Kadaň
• 1959, 1965, 1975 Klášterec nad Ohří
• 1961, 1965, 1975, 1982, 2002 Praha
• 1961 Zlín
• 1961 Vizovice
• 1962 Havířov
• 1971 Rakovník
• 1975 Uherské Hradiště
• 1980 Sofie
• 1980 Blagojevgrad
• 1980 Ruse
• 1983 Berlin
• 1983 Suhl
• 1984 Kutná Hora
• 1985 Český Brod
• 1988, 2004 Kralupy nad Vltavou

Odkazy

Reference

• Josef Hvozdenský Kaadner/Pískoviště v informačním systému abART

Literatura

• CAJTHAML, Marek – 2009: Medailér Josef Hvozdenský, jeden z nejvýznamnějších tvůrců moderní české plastiky. Numismatické listy 64, 124–125. Praha.
• BOUBLÍKOVÁ JAHNOVÁ, Juliana – NĚMEČKOVÁ, Věra – 2008: Současné české medailérské umění 1907–2007. Praha. ISBN 978-80-7036-226-6.
• HAIMANN, Petr – 2006: Slovník autorů a zhotovitelů mincí, medailí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505–2005). Praha. ISBN 80-7277-324-0.
• HERBER, Otto – 1973: Una medaglia per Tycho de Brahe. SOLDI NUMISMATICA VIII, n. 68, 29–34. Roma.
• HERBER, Otto – 1992: JOSEF HVOZDENSKÝ medaile a plakety vzniklé v letech 1964–1989. Praha, vlastním nákladem.
• HVOZDENSKÝ, Josef – 2005: JOSEF HVOZDENSKÝ Obrazy – grafika. Praha. ISBN 80-7272-073-2.
• MALÝ, Zbyšek (ed.) – 1999: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–. 3. 1950–1999. H. Ostrava. ISBN 978-80-86171-35-7.
• PROCHÁZKA, Václav – 1987: Medailérská tvorba Josefa Hvozdenského. Numismatické listy XLII, 46–55 + 1., 2. a 4. str. obálky. Praha.
• VALEŠ, Vladimír – 2002: Josef Hvozdenský, in.: Kadaňsko výtvarné 1900–2000. Chomutov.

Externí odkazy

• Josef Hvozdenský v pořadu české televize [1]