Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav
Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav je plánovaná vysokorychlostní železniční trať, která by vedla z Prahy do Polska. Povede přes Hradec Králové (hlavní nádraží), Trutnov (terminál Poříčí) a Valbřich (jen Wałbrzych Szczawienko).[1] Tato trať je také označována jako RS5.
Trasa
[editovat | editovat zdroj]Přesná podoba vysokorychlostní tratě není potvrzená. Na základě územně-technické studie bylo rozhodnuto, že ze 2 hlavních variant (přes Hradec vs. Liberec) byla vybrána trasa přes Hradec Králové. Následně nechala Správa železnic vypracovat studii proveditelnosti. Její podrobné výstupy zatím (k 9/2024) nejsou zveřejněny, musí nejprve zapracovat připomínky oponentního posudku a od SFDI[2].
Podle aktuálních materiálů Správy železnic má dojít k novostavbě vysokorychlostní trati na 320 km/h, která bude začínat u Prahy a ústit na současnou trať mezi Chlumcem nad Cidlinou a Hradcem Králové. Před vyústěním na současnou železniční síť bude odbočka na sjezd do Pardubic, který se napojí na koridor před Pardubicemi. Severně od Hradce dojde k modernizaci a zdvoukolejnění současné tratě do Jaroměře, novostavbě tratě z Jaroměře do Trutnova pro rychlost 200 km/h a kompletní přestavbě (částečně v nové stopě) mezi Trutnovem a státní hranicí. V Polsku pak má dojít k výstavbě nové trati od hranic s Českem přes Valbřich do města Żarów a odtud k modernizaci současné tratě do Vratislavi[3].
Historie trasování
[editovat | editovat zdroj]2 základní varianty
[editovat | editovat zdroj]Varianta přes Hradec Králové
[editovat | editovat zdroj]První varianta vede přes Hradec Králové. Tahle varianta by znamenala vedení vysokorychlostní tratě kolem dálnice D11, následně by pokračovala do Hradce Králové a na sever do Vratislavi.[4][5] Znamenalo by to menší náklady (trať povede v koridoru pro dálnici) a menší odkup pozemků (pozemky u dálnice patří státu.) Trať by se u Chlumce nad Cidlinou rozpojila a odbočná trasa by vedla do Pardubic a hlavní trasa by vedla na Hradec Králové a na sever do Wroclawi. Z Pardubic by vedla nákladní trasa do Chrudimi; vedl by tudy i Východočeský diametr, který má zajistit bezúvraťové vysokorychlostní spojení mezi Hradcem a Pardubicemi.[6] Dosáhneme ho modernizací tratě. SŽDC se i v současnosti snaží zrychlit dopravu ve směru Praha–Hradec Králové pod hodinu; bude se jednat o optimalizaci tratě přes Mstětice až Čelákovice na 160 km/h.[7] Navíc variantě do Hradce přispívá i to že se spíše počítá s výjezdem VRT Praha–Brno na Poříčany. Tento výjezd může být využit i na variantě trati přes Hradec.[8] Tuto variantu preferuje i Polsko.[9]
Varianta přes Liberec
[editovat | editovat zdroj]Uvažuje se i o druhé variantě přes Liberec. Ta by vedla Přes Mladou Boleslav kolem Turnova (i s odbočkou na Turnov) a na liberecké nádraží. Ještě než bylo rozhodnuto, kudy vysokorychlostní trať povede, vypadalo to spíše na variantu přes Hradec Králové, protože premiér Andrej Babiš navrhl úspornější variantu nové trati do Liberce: nová železniční trať na 120 km/h; ta měla vést dvěma tunely o celkové délce 2,5 km a na velkých mostech 2,89 km z Liberce do Svijan.[10] Studie proveditelnosti ekonomicky podpořila variantu modernizace trati pouze do Mladé Boleslavi.[11] Do Mladé Boleslavi se mělo dojet za méně než tři čtvrtě hodiny.
Kraj však usiloval o modernizaci až do Liberce. Nakonec došlo ke zpracování další studie proveditelnosti na spojení Praha–Liberec (jednalo se již o 18. studii), a ta byla schválena ministerstvem dopravy. V současnosti se tak počítá s vedením VRT přes Hradec Králové a s rozsáhlejší modernizací tratě do Liberce, než je uvedená výše - trať má být až na 200 km/h. Do Liberce by měla zajistit dojezdovou dobu z Prahy 69 minut minut.[12]
Zpřesňování varianty kolem Hradce Králové
[editovat | editovat zdroj]Původně se počítalo s plnohodnotnou VRT na 320 km/h od Prahy až k hranícím s Polskem. Součástí stavby mělo být několik sjezdů (ve směru od Prahy na Poříčany, Pardubice, Hradec Králové, Trutnov a v opačném směru na Jaroměř). Této variantě však nevycházela ekonomická návratnost[13], a proto se prodlužovala smlouva se zpracovatelem studie proveditelnosti, došlo k prověření více variant a výsledkem je úspornější podoba.
Největšími změnami prošel úsek Hradec Králové - státní hranice (VRT Podkrkonoší), jehož součástí bude novostavba dvoukolejné tratě mezi Jaroměří a Polskem na rychlost maximálně 200 km/h (namísto 320 km/h už od Hradce Králové) a zdvoukolejnění a zrychlení současné tratě mezi Hradcem a Jaroměří.
Předcházející úsek VRT Východní Čechy (Poříčany - HK) prošel jen minimálními změnami, má být ukončen sjezdem do Hradce Králové po současné trati. Byl tak úplně vypuštěn "bypass" Hradce Králové podél dálnice, čímž došlo k výrazným úsporám.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Praha - Hradec Králové/Pardubice - Wroclav - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Úsek Podkrkonoší - www.spravazeleznic.cz. vrtky.cz [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Wyborcza.pl. walbrzych.wyborcza.pl [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Vysokorychlostní trať by mohla v roce 2050 vést i přes Hradec Králové. iDNES.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online.
- ↑ https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/hradec-ma-protnout-vysokorychlostni-trat-do-polska-stavet-by-se-mohlo-za-25-let.html
- ↑ ŠLEGR, Petr. Rychlá železnice i v České republice = High speed rail even in the Czech Republic. Praha: Skanska, 2012. 246 s. ISBN 978-80-905005-0-1. S. 190. Viz Mapa.
- ↑ Praha – Hradec Králové pod hodinu. SŽDC má plán na zrychlení za 25 miliard. Zdopravy.cz. 2017-10-10. Dostupné online [cit. 2018-06-18].
- ↑ Vysokorychlostní tratě v Česku se začnou stavět po roce 2023, očekává SŽDC. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-04-25 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Rychlodráha by mohla vést přes Hradec, vlak z Prahy by jel 20 minut. iDNES.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Rychlotrať do Liberce nepovede, prohlásil Babiš při návštěvě kraje. Liberecký deník. 2018-03-19. Dostupné online [cit. 2018-05-15].
- ↑ SŮRA, Jan. Trať z Prahy do Liberce může zrychlit, ale jen do půlky. Poprvé vyšla její ekonomika [online]. 20.12.2018 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Po osmnácti studiích stát rozhodl, kudy a za kolik postaví rychlejší železnici mezi Prahou a Libercem [online]. 2023-05-30 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Zádrhel pro vysokorychlostní železnici do Polska. Nevychází její ekonomická návratnost [online]. 2022-11-26 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.