Vysokorychlostní trať Brno–Vídeň
Vysokorychlostní trať Brno–Břeclav–Vídeň je plánovaná vysokorychlostní železniční trať, která je v Česku označována jako RS2.
Trasa[editovat | editovat zdroj]
Úsek Brno–Vranovice–Břeclav[editovat | editovat zdroj]
V úseku vysokorychlostní tratě Brno – Modřice se ke stávající trati přidělají další dvě koleje; v úseku Modřice–Vranovice je navrhována nová vysokorychlostní trať s návrhovou rychlostí 200–250 km/h; v úseku Vranovice–Břeclav se využije stávající trať bez úprav.[1] Trať mezi Brnem, Vranovicemi a Břeclaví by se mohla stavět mezi lety 2026–2030.[2] Náklady na výstavbu tratě by měly řádově mít několik desítek miliard.[1] Ale příprava bude zpožděna o půl roku, kvůli výstavbě solárních panelů v koridoru trasy.[3]
Úsek Břeclav–Vídeň[editovat | editovat zdroj]
V Rakousku nyní pracují na studii, která prověří zrychlení železniční tratě Břeclav–Vídeň nad 160 km/h; jde o reakci na snahu Česka vybudovat do Vídně vysokorychlostní trať.[4] Mělo by jít o modernizaci stávající železniční tratě. Traťová rychlost by opět mohla být nad 200 km/h.
Napojení na vysokorychlostní tratě ve Vídni[editovat | editovat zdroj]
Z Vídně zatím vede jen jedna vysokorychlostní trať na Linec a Salcburk.
Počet přepravených cestujících[editovat | editovat zdroj]
V roce 2030 by se počet přepravených cestujících za den na relaci Brno–Vídeň měl pohybovat v rozmezí 6 000 – 14 000 osob.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Vysokorychlostní trať Ústí n.L. - Praha - Brno – Břeclav | Vysokorychlostní železnice. Vysokorychlostní železnice. Dostupné online [cit. 2018-05-16].
- ↑ Harmonogram výstavby vrt.jpg [online]. [cit. 2018-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Brněnský šinkanzen narazil na soláry, SŽDC neuhlídala ochranu rychlostní trati. iDNES.cz [online]. 2018-12-18 [cit. 2018-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Může jet vlak Břeclav-Vídeň nad 160 km/h? zkoumá Rakousko. TÝDEN.cz. 2017-05-11. Dostupné online [cit. 2018-05-16].
