Vojtěch III. Salcburský
Jeho biskupská Milost Vojtěch III. Salcburský | |
---|---|
salcburský arcibiskup | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | salcburská |
Jmenování | 1168 |
Zasvěcený život | |
Institut | premonstráti |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Vojtěch/Adalbert (něm. Adalbert III. von Böhmen) |
Datum narození | 1145 |
Datum úmrtí | 8. dubna 1200 (ve věku 54–55 let) |
Místo úmrtí | Salcburk |
Rodiče | Vladislav II. Český a Gertruda Babenberská |
Příbuzní | Anežka Přemyslovna, Richsa Česká, Bedřich I. Český, Přemysl Otakar I., Vladislav Jindřich a Svatopluk (sourozenci) |
Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch III. Salcburský, jinak též Adalbert (německy Adalbert III. von Böhmen; 1145 – 8. duben 1200) byl třetí syn českého knížete a krále Vladislava II. a jeho první manželky Gertrudy Babenberské, salcburský arcibiskup v letech 1168–1177 a 1183–1200 z dynastie Přemyslovců.
Arcibiskup
[editovat | editovat zdroj]Jako u mnoha Přemyslovců se o Vojtěchově vládě příliš mnoho neví.[ujasnit] V mládí vyrůstal ve Strahovském klášteře a vstoupil do premonstrátského řádu. V roce 1168 se stal proboštem mělnické kapituly a poté byl v témže roce 1168 zvolen salcburským arcibiskupem. Jeho předchůdcem v tomto úřadě byl Konrád Babenberský, jeho strýc z matčiny strany. Vojtěch ovšem musel respektovat vůli salcburské kapituly, která byla nakloněna papeži Alexandrovi III., nikoli Kalixtovi III., který byl zvolen z vůle císaře Fridricha I. Barbarossy. Vladislav II. sice Barbarossovi nabídl finanční částku na respektování Vojtěcha v úřadu arcibiskupa, ale ten Vojtěcha na sněmu v Bamberku v roce 1169 odmítl uznat.[1]
Císaři se nakonec přece jen podařilo Vojtěcha/Adalberta sesadit v roce 1177 a na jeho místo se dostal Konrád II. z Wittelsbachu. Vojtěch odjel do Čech, kde ho přijal kníže Soběslav II. Na tehdejší dobu to bylo velice ušlechtilé gesto, protože mezi sebou právě v tu dobu soupeřili potomci Vladislava I. (Vojtěch) a Soběslava I. (tedy Soběslav II.)
V roce 1183 se mohl Vojtěch vrátit do salcburského episkopátu – Barbarossovi se zřejmě zdáli synové Vladislava dostatečně nakloněni. V roce 1184 nepřítomnosti knížete Bedřicha využil syn Soběslava I. Václav, jenž přitáhl k Pražskému hradu, který hájila Bedřichova manželka Alžběta Uherská. Zatímco Bedřich se snažil získat pomoc v zahraničí, táhl mu na pomoc za velkého plenění jeho bratr arcibiskup Vojtěch. Před blížícím se vojskem Václav uprchl ze země.[2]
Coby arcibiskup Vojtěch zakládal špitály a díky privilegiu Filipa Švábského z roku 1198 postavil i velký románský dóm. V jeho době byla na pozemcích arcidiecéze objevena ložiska soli a význam arcibiskupství tak vzrůstal. Velmi nápomocen byl po roce 1197 i českým zájmům v říši. Zemřel na jaře 1200 a byl pohřben před oltářem sv. Ondřeje v salcburském dómu.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Břetislav I. | ||||||||||||
Vratislav II. | ||||||||||||
Jitka ze Svinibrodu | ||||||||||||
Vladislav I. | ||||||||||||
Kazimír I. Obnovitel | ||||||||||||
Svatava Polská | ||||||||||||
Dobroněga Kyjevská | ||||||||||||
Vladislav II. | ||||||||||||
Poppo z Bergu-Schelklingenu | ||||||||||||
Jindřich z Bergu | ||||||||||||
Žofie Uhorská | ||||||||||||
Richenza z Bergu | ||||||||||||
Diepold II. z Vohburgu | ||||||||||||
Adelheid z Mochentalu | ||||||||||||
Luitgarda Zähringenská | ||||||||||||
Vojtěch III. Salcburský | ||||||||||||
Arnošt Babenberský | ||||||||||||
Leopold II. Babenberský | ||||||||||||
Adelaida Wettinská | ||||||||||||
Leopold III. Babenberský | ||||||||||||
Rapoto I. ze Chamu | ||||||||||||
Ida z Formbachu | ||||||||||||
Mathilde | ||||||||||||
Gertruda Babenberská | ||||||||||||
Jindřich III. Černý | ||||||||||||
Jindřich IV. Sálský | ||||||||||||
Anežka z Poitou | ||||||||||||
Anežka Sálská | ||||||||||||
Ota Savojský | ||||||||||||
Berta Savojská | ||||||||||||
Adelheid Turínská | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Meiller: Regesta archiepiscoporum Salisburgensium.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 263.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 653–654.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch III. Salcburský na Wikimedia Commons
- Vojtěch III. Salcburský na e-stredovek.cz
Předchůdce: Jurata |
5. probošt mělnický 1168–1172 |
Nástupce: Jeroným |
Předchůdce: Benedikt |
8. probošt mělnický 1178–1200 |
Nástupce: Ondřej z Gutenštejna |
Předchůdce: Konrád II. Babenberský |
Arcibiskup salcburský poprvé 1168–1177 |
Nástupce: Konrád III. z Wittelsbachu |
Předchůdce: Konrád III. z Wittelsbachu |
Arcibiskup salcburský podruhé 1183–1200 |
Nástupce: Eberhard z Regensbergu |