Vlajka Kyrgyzstánu
Vlajka Kyrgyzstánu je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 se žlutým emblémem v jejím středu. Ten je tvořený horní částí jurty, vložené do slunce se čtyřiceti paprsky.[1]
Horní část jurty, nazývaná tjundjuk, symbolizuje pohostinnost a upřímnost. Červená barva připomíná barvu praporu, pod kterým bojoval legendární hrdina Manas.[2]
Poslední drobná úprava (narovnání paprsků slunce a navýšení počtu lamel v tjundjuku) byla schválena 22. prosince 2023.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Až do vyhlášení svazové republiky v roce 1936 neužíval Kyrgyzstán vlastní vlajku. V roce 1937 byla zavedená vlajka, která nesla dva nápisy. Latinkou napsané (Kyrgyz SSR) a ruskou azbukou napsané (Kirgizskaja SSR). Ve 40. letech 20. století se i kyrgyzský nápis začal psát azbukou.
Dne 22. prosince 1952 zavedla Kyrgyzská SSR stejně jako všechny ostatní svazové republiky novou vlajku, odvozenou z vlajky Sovětského svazu. V jejím levém horním rohu se nacházel malý žlutý srp s kladivem a pěticípou hvězdou, v jejím středu potom dva širší modré pruhy a mezi nima jeden slabší bílý, vše na červeném podkladě.
Vlajka samostatného Kyrgyzstánu vznikla až půl roku po vyhlášení nezávislosti, schválena byla 3. března 1992 na 8. zasedání Nejvyšší rady Kyrgyzstánu. Poprvé byla vztyčena 5. března na vládním sídle v Biškeku. Autorem vlajky je poslanec Žogorku Kenešinin.[2] Emblém v jejím středu je tvořen tjundjukem – vrchní kopulí jurty vložené do slunce se čtyřiceti paprsky. Červená barva jakožto podklad (a barva starodávné vlajky bájného Manase) představuje smělost a odvahu, zlaté slunce, které se koupe ve svých paprscích, klid a bohatství (40 paprsků symbolizuje 40 kyrgyzských sjednocených kmenů, a jurta je symbolem rodného domu v širším smyslu slova, je symbolem bratrství mezi národy, které žijí společně v jednom státě.
20. prosince 2023 přijala Nejvyšší rada Kyrgyzstánu (parlament) zákon, kterým změnila vzhled státní vlajky. Zakon podepsal prezident Sadyr Žaparov 22. prosince 2023, a vstoupil tím v platnost.[3] Vlajka v novém symbolu změnila Slunce, které mělo předtím zvlněné sluneční paprsky, evokující okvětní lístky slunečnice. Počet lamel v tundžuku byl zvýšen na čtyři.[4]
Vlajka kyrgyzského prezidenta
[editovat | editovat zdroj]V březnu 2005 proběhla v Kyrgyzstánu tzv. Tulipánová revoluce, jejímž důsledkem bylo svržení dosavadního prezidenta Askara Akajeva a jmenování nového – dosavadního předsedy Lidového hnutí Kyrgyzstánu Kurmanbeka Bakijeva. Při jeho inauguraci byla 14. srpna 2005 poprvé užita prezidentská vlajka. Vlajka byla zhotovena na základě prezidentského dekretu z 11. července 2005.
Je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 s uprostřed umístěnou žluto-zlatou prezidentskou pečetí, o průměru ⅗ šířky vlajky. Pečeť tvoří stylizovaný státní znak, kolem kterého je na červeném, žlutě lemovaném mezikruží žlutý opis КЫРГЫЗ РЕСПУБЛИКАСЫНЫН ПРЕЗИДЕНТИ (česky Prezident Kyrgyzské republiky) v kyrgyzštině. Velikost písmen odpovídá ⅐ průměru pečeti.[5]
-
Vlajka kyrgyzského prezidenta
Poměr stran: 3:5
Vlajky kyrgyzských oblastí
[editovat | editovat zdroj]Kyrgyzstán se člení na 7 oblastí a 2 samosprávná města.
-
Hlavní město Biškek (1)
Poměr stran: 2:3 -
Batkenská oblast (2)
Poměr stran: 1:2 -
Čujská oblast (3)
Poměr stran: 1:2 -
Džalalabádská oblast (4)
Poměr stran: 3:5 -
Narynská oblast (5)
Poměr stran: 2:3 -
Ošská oblast a město Oš a (6 a 9) (stejné symboly)
-
Talaská oblast (7)
Poměr stran: 1:2 -
Issykkulská oblast (8)
Poměr stran: ~7:1
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka Kirgizska na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Kyrgyzská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b Zpravodaj Vexilologie č. 85 (V/1992)
- ↑ Парламент Киргизии проголосовал за изменение государственного флага. Interfax [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЛЕПЕХИНА, Евгения. Парламент Киргизии проголосовал за изменение государственного флага. RTVI [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 142 (IX/2006)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Petr Kokaisl, Jan Pargač: Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2006, ISBN 80-7308-119-9
- Petr Kokaisl: Kyrgyzstán a Kyrgyzové – Кыргызстан и Кыргызы[nedostupný zdroj], Západočeská univerzita, Plzeň 2008, ISBN 978-80-7043-772-8
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka Kyrgyzstánu na Wikimedia Commons