Nejvyšší rada (Kyrgyzstán)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nejvyšší rada
Жогорку Кеңеш
Верховный Совет
7. volební období
Znak
Základní informace
Typunikameralismus
Založení
Vedení
PředsedaNurlanbek Šakiev (Mekenčil)
od 5. října 2022
Předseda kabinetu
ministrů
Kyrgyzstánu
Akylbek Žaparov (Ar-Namys)
od 12. října 2021
Složení

Počet členů90
Většina (54)
Ostatní (36)
Volby
Volební systémParalelní hlasování:
Poměrné zastoupení podle stranických seznamů (54)
Hlasování podle pořadí hlasů (36)
Volební období5 let
Předchozí volby2021
Příští volby2026
Jednací sál
Bílý dům v Biškeku
Bílý dům v Biškeku
Oficiální web
kenesh.kg

Nejvyšší rada (kyrgyzsky Жогорку Кеңеш, Žogorku Keňeš, rusky Верховный Совет, Verchovnyj Sovet) je jednokomorový parlament Kyrgyzské republiky. Do roku 1991 byl znám jako Nejvyšší sovět Kyrgyzské sovětské socialistické republiky.

Parlament má 90 křesel[2] a jeho členové jsou voleni na pětileté období dvěma způsoby: poměrným hlasováním podle stranických seznamů (54 křesel) a hlasováním podle pořadí hlasů (36 křesel).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za sovětské vlády byl znám jako Nejvyšší sovět Kyrgyzské SSR.

Od srpna 1991, kdy Kyrgyzstán získal nezávislost na Sovětském svazu, do října 2007, kdy byla v referendu změněna ústava, se Nejvyšší rada skládala ze Zákonodárného shromáždění (kyrgyzsky Мыйзам Чыгаруу Жыйыны, Myjzam Čygaruu Žyjyny, horní komora) a Shromáždění lidových zástupců (kyrgyzsky Эл Окулдор Жыйыны, El Okuldor Žyjyny, dolní komora) se 60 členy. Členové obou komor byli voleni na pětileté období. Ve Shromáždění lidových zástupců bylo všech 45 členů voleno v jednomandátových volebních obvodech; v Zákonodárném shromáždění bylo 45 členů voleno v jednomandátových volebních obvodech a 15 členů bylo zvoleno prostřednictvím stranických kandidátních listin.

Od října 2007 je Nejvyšší rada jednokomorovým zákonodárným sborem. Původně ji tvořilo 90 členů, avšak když byl v roce 2010 během kyrgyzské revoluce svržen prezident Kurmanbek Bakijev, byla přijata nová ústava, která zvýšila počet členů na 120. V roce 2007 byla přijata nová ústava, podle níž se počet členů zvýšil na 20. Strany jsou omezeny na 65 křesel, aby se zabránilo koncentraci moci. Hlasování o nové ústavě snížilo počet křesel v parlamentu o 25 %, čímž se počet křesel vrátil na 90.[3]

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Z 90 křesel v Nejvyšší radě je 54 voleno poměrným zastoupením v jednom celostátním volebním obvodu a 36 v jednomandátových obvodech.[4] Aby strany získaly křesla, musí překročit celostátní volební práh 5 % odevzdaných hlasů (oproti 7 % ve volbách v říjnu 2020)[5] a získat alespoň 0,5 % hlasů v každém ze sedmi regionů.[6] Seznamy jsou otevřené, voliči mohou odevzdat jeden preferenční hlas. Žádná strana nesmí získat více než polovinu poměrných mandátů.[7][8] Na stranických kandidátních listinách musí být nejméně 30 % kandidátů každého pohlaví a každý čtvrtý kandidát musel být jiného pohlaví. Každá kandidátní listina musí mít také nejméně 15 % kandidátů z etnických menšin a 15 % kandidátů mladších 35 let a nejméně dva kandidáty se zdravotním postižením.[8][9]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Prvním zákonodárným sborem Kyrgyzstánu byl do roku 1994 Nejvyšší sovět.

V roce 1995 byl ustaven dvoukomorový zákonodárný sbor, který byl v roce 2005 nahrazen jednokomorovým zákonodárným sborem, Nejvyšší radou.[10]

Předsedové Shromáždění lidových zástupců Kyrgyzstánu (1995–2005)[editovat | editovat zdroj]

Osoba Vstup do úřadu Odchod z úřadu
Almanbet Matubraimov 28. března 1995 26. listopadu 1997
Abdygany Erkebaev 26. listopadu 1997 duben 2000
Altaj Börübaev 25. dubna 2000 24. března 2005
Muratbek Mukašev 24. března 2005 25. března 2005
Zdroj:[11]

Předsedové Zákonodárného shromáždění Kyrgyzstánu (1995–2005)[editovat | editovat zdroj]

Osoba Vstup do úřadu Odchod z úřadu
Mukar Čolponbaev 29. března 1995 15. listopadu 1996
Usup Mukambaev 15. listopadu 1996 14. dubna 2000
Abdygany Erkebaev 15. dubna 2000 24. března 2005
Išenbaj Kadyrbekov 24. března 2005 25. března 2005
Zdroj:[11]

Předsedové Nejvyšší rady (od 2005)[editovat | editovat zdroj]

Osoba Vstup do úřadu Odchod z úřadu Ref
Ömürbek Tekebaev 27. března 2005 27. února 2006 [12]
Marat Sultanov 2. března 2006 22. října 2007 [13][14]
Adahan Madumarov 24. prosince 2007 29. května 2008 [15]
Ajtibaj Tagaev 29. května 2008 17. prosince 2009 [16]
Zajnidin Kurmanov 24. prosince 2009 6. června 2010
Achmatbek Keldibekov 17. prosince 2010 14. prosince 2011 [17]
Asylbek Žeenbekov 21. prosince 2011 13. dubna 2016 [18]
Čynybaj Tursunbekov 27. dubna 2016 25. října 2017 [19]
Dastan Žumabekov 25. října 2017 6. října 2020 [20]
Myktybek Abdyldaev 6. října 2020 10. října 2020
Kanatbek Isaev 13. října 2020 4. listopadu 2020
Talant Mamytov 4 November 2020 5. října 2022
Nurlanbek Šakiev 5. října 2022 úřadující

Volby[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Supreme Council (Kyrgyzstan) na anglické Wikipedii.

  1. Часть депутатов покинула фракцию «Ата-Журт Кыргызстан» и объединилась в новую группу. Радио Азаттык (Кыргызская служба Радио Свободная Европа/Радио Свобода) [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (rusky) 
  2. PANNIER, Bruce. Five Takeaways From The Kyrgyz Parliamentary Elections. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2021-11-29. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. (anglicky) 
  3. Kyrgyz Voters Approve Constitutional Changes To Strengthen Presidency. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2021-04-11. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. (anglicky) 
  4. Kyrgyz President Signs Bill On Changes To Electoral Law. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2021-08-27. Dostupné online [cit. 2023-11-09]. (anglicky) 
  5. PUTZ, Catherine. Kyrgyzstan Punts on Elections to Pursue Constitutional Reforms. thediplomat.com [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. IFES Election Guide | Elections: Kyrgyzstan Supreme Council 2015. www.electionguide.org [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Бирдиктүү шайлоо округу боюнча Кыргыз Республикасынын Жогорку Кеӊешинин депутаттарын шайлоонун алдын ала жыйынтыгы - КР БШК. shailoo.gov.kg [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (kyrgyzsky) 
  8. a b IPU PARLINE database: KYRGYZSTAN (Jogorku Kenesh), Electoral system. archive.ipu.org [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. THE CONSTITUTIONAL LAW
    On Presidential and Jogorku Kenesh Elections in the Kyrgyz Republic
    [online]. 2011-07-08 [cit. 2023-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. (anglicky)
     
  10. Jogorku Kenesh of the Kyrgyz Republic. MEZIPARLAMENTNÍ ASEMBLÁŽE ČLENSKÝCH STÁTŮ ORGANIZACE NEZÁVISLÝCH STÁTŮ [online]. 2020-05-13 [cit. 2023-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-13. (anglicky) 
  11. a b КЫРГЫЗСКАЯ РЕСПУБЛИКА (kyrgyzsky)
  12. Background on Ata Meken Party. Carnegie Endowment for International Peace [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Kyrgyz Lawmakers Elect New Speaker. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2012-02-02. Dostupné online [cit. 2023-11-09]. (anglicky) 
  14. PANNIER, Bruce. Does New Constitution Strengthen Democracy -- Or President?. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2012-02-02. Dostupné online [cit. 2023-11-09]. (anglicky) 
  15. Kyrgyzstan's Ruling Party Names Its Choice For Prime Minister. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2008-04-08. Dostupné online [cit. 2023-11-09]. (anglicky) 
  16. Айтибай Тагаев стал новым спикером киргизского парламента. Новости России, СНГ и мира - ИА REGNUM [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  17. Ex-Speakers of Parliament of Kyrgyzstan. akipress.com [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Asilbek Jeenbekov steps down as Parliament Speaker. akipress.com [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Chynybai Tursunbekov steps down as Speaker of Parliament of Kyrgyzstan. akipress.com [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Majority coalition backs candidacy of Dastan Jumabekov for Parliament Speaker. akipress.com [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]