Vláda Benjamina Netanjahua a Binjamina Gance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda Benjamina Netanjahua a Binjamina Gance
Zleva doprava: premiér Benjamin Netanjahu, prezident Re'uven Rivlin a alternující premiér Benjamin Ganc
Pořadí35.
PředsedaBenjamin Netanjahu
1. místopředsedaBinjamin Ganc (alternující premiér)
Politické subjekty
JmenovánaRe'uvenem Rivlinem
Datum jmenování17. května 2020
Konec v úřadu13. června 2021
Opozice
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Benjamina Netanjahua a Binjamina Gance,[1] známá také jako pátá vláda Benjamina Netanjahua, byla izraelská vláda, která složila přísahu 17. května 2020 a byla rozpuštěna 13. června 2021.

Původně se očekávalo, že vznikne po volbách v dubnu 2019, ale poté, co premiér Benjamin Netanjahu nesestavil vládu, se Kneset rozpustil, čímž byly vyhlášeny předčasné volby, které se konaly 17. září 2019.[2] Po druhých volbách se nikomu nepodařilo sestavit vládu, a tak se 2. března 2020 musely konat třetí volby.[3] Nakonec bylo 20. dubna 2020 dosaženo dohody mezi Netanjahuem a poslancem Knesetu Binjaminem Gancem o vytvoření vlády národní jednoty. Kneset a s ním i legislativní činnost současné vlády byl 23. prosince 2020 opět rozpuštěn, což vedlo k volbám v roce 2021.[4][5][6][7] Dne 13. června 2021 Kneset v poměru 60:59 hlasů (1 se zdržel) schválil 36. vládu vedenou Naftali Bennettem a Ja'irem Lapidem, čímž ukončil Netanjahuovo druhé dvanáctileté působení ve funkci premiéra a Likud dostal do opozice.[8]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Izraelská politická krize 2019–2021.

První volby – duben 2019[editovat | editovat zdroj]

Po izraelských parlamentních volbách v dubnu 2019 ustoupil vůdce aliance Kachol lavan Binjamin Ganc, čímž otevřel cestu současnému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, vůdci strany Likud, k zahájení jednání s dalšími stranami o vytvoření vládní koalice.[9]

Ve dnech 15. a 16. dubna se vedoucí představitelé všech stran, které získaly mandáty v Knesetu, sešli s prezidentem Re'uvenem Rivlinem, aby mu doporučili osobu určenou k sestavení vlády. Netanjahu dostal doporučení od předsedů zastupujících 65 mandátů, zatímco Ganc dostal doporučení od předsedů zastupujících 45 mandátů v Knesetu. Předsedové dvou arabských stran, kteří v Knesetu zastupují 10 mandátů, odmítli vydat jakékoli doporučení.[10]

Doporučení[editovat | editovat zdroj]

Strana Předseda Mandáty Doporučení Zdroj
Likud Benjamin Netanjahu 35 Netanjahu [11]
Kachol lavan Binjamin Ganc 35 Ganc [11]
Šas Arje Deri 8 Netanjahu [11]
Sjednocený judaismus Tóry Ja'akov Litzman 8 Netanjahu [11]
Chadaš–Ta'al Ajman Ode 6 nikdo [11]
Strana práce Avi Gabaj 6 Ganc [12]
Jisra'el bejtenu Avigdor Lieberman 5 Netanjahu [12]
Ichud miflegot ha-jamin Rafi Perec 5 Netanjahu [12]
Merec Tamar Zandberg 4 Ganc [12]
Kulanu Moše Kachlon 4 Netanjahu [12]
Sjednocená arabská kandidátka–Balad Mansúr Abbas 4 nikdo [13]

Druhé volby – září 2019[editovat | editovat zdroj]

Druhé volby se konaly v září 2019. Tentokrát Kachol lavan porazila Likud o jeden mandát.

Avigdor Lieberman z Jisra'el bejtenu vyzval v předvolební noci k vytvoření „široké liberální vlády“, která by zahrnovala jak Kachol lavan, tak Likud, a zopakoval, že nechce vytvořit žádnou většinovou vládu s arabskými stranami. Binjamin Ganc si nárokoval premiérské křeslo a Kachol lavan zopakovala, že s Netanjahuem vládu nesestaví, ačkoli je otevřena vládě s Likudem. Benjamin Netanjahu vyzval k vytvoření „silné sionistické vlády“.[14] Strana práce–Gešer prohlásila, že chce přivést arabské strany „k jednacímu stolu“, přičemž některé z nich jsou otevřeny doporučení Gance.[14]

Dne 18. září se Netanjahu sešel s emisary Jaminy, Šasu a Sjednoceného judaismu Tóry, aby vytvořili pravicový blok pro společná jednání.[15]

Rivlin, Netanjahu a Ganc se 19. září setkali během vzpomínkového obřadu na Šimona Perese. Netanjahu vyzval Gance, aby s ním jednal o vytvoření vlády jednoty, a to v zájmu zabránění třetím volbám.[14] Ganc i Lapid, oba za stranu Kachol lavan, Netanjahuovi nabídku odmítli s tím, že Kachol lavan zvítězila a že Ganc má právo vést vládu jednoty, která by se zavázala k liberální politice v sociálních otázkách. Odmítli s Netanjahuem jednat o vytvoření takové vlády, ve které by byly pravicové náboženské strany. Lapid poznamenal, že „pokud Netanjahu odstoupí, budeme mít vládu jednoty“.[16][17] Podobně Lieberman obvinil Netanjahua z „podvodu“, když nabídl vládu jednoty, ale podmínil ji začleněním náboženských stran.[18]

Téhož dne se Ganc setkal s Nicanem Horowitzem, předsedou Demokratického tábora. Jeho asistenti uvedli, že očekávají setkání s dalšími vůdci strany, Odem a Perecem. Šest poslanců Knesetu za kandidátní listinu Strana práce–Gešer by mohlo umožnit Netanjahuovu bloku najít většinu. Likud tak údajně nabídl Perecovi funkci ministra financí a zvýšení minimální mzdy, ale podle stejných zdrojů Perec nabídku odmítl. Netanjahu se setkal také s poslanci Knesetu za stranu Degel ha-Tora. Lieberman se vyjádřil nejednoznačně, zda podpoří Gance, protože se obává, že bude vyřazen z vlády jednoty nebo z vlády, která by zahrnovala ultraortodoxní strany. Podle stanice Aruc 13 Ganc slíbil, že do případné koalice zahrne Jisra'el bejtenu.[19]

Sjednocená kandidátka a Balad[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. září se sešlo 13 poslanců ze Sjednocené kandidátky. Deset z nich – při nesouhlasu tří z Baladu – vyjádřilo připravenost doporučit Gance, pokud splní „základní požadavky“ týkající se mírového procesu, zájmů arabské komunity a zákona o židovském národním státě.[20] Prezident Rivlin se 22. září sešel s předsedy stran.[21] Dne 22. září 2019 prohlásil předseda Sjednocené kandidátky Ajman Ode, že se Sjednocená kandidátka na základě interního většinového hlasování shodla na doporučení Binjamina Gance na post premiéra.[22][23] Ačkoli původní zprávy naznačovaly, že doporučení Sjednocené kandidátky dává Gancovi náskok (57:55 hlasů), Rivlin 23. září řekl, že tři poslanci Baladu, zvoleni v rámci Sjednocené kandidátky, požadovali, aby jejich jména byla ze seznamu doporučení odstraněna. Následujícího dne napsali Ahmad at-Tíbí a Ode, vedoucí představitelé Sjednocené kandidátky, dopis Rivlinovi, v němž vysvětlili, že Společná kandidátka ve skutečnosti nemá dohodu o jednotě, která by právně zavazovala jednotlivé strany řídit se stranickou nominací na premiéra.[24] Tři poslanci Baladu tak mohli legálně ignorovat doporučení Sjednocené kandidátky. Výsledkem bylo, že Netanjahu vedl v sečtených doporučeních nad Gancem poměrem 55:54, přičemž Jisra'el bejtenu a Balad nedoporučily nikoho.[24]

Doporučení[editovat | editovat zdroj]

Prezident Rivlin se 22. září sešel se zástupci stran Kachol lavan, Likud, Sjednocená kandidátka, Šas a Jisra'el bejtenu, aby od nich získal doporučení, koho zvolit na post premiéra. Následujícího dne se setkal se členy Sjednoceného judaismu Tóry, Jaminy, Strany práce–Gešer a Demokratického tábora.[25]

Strana Předseda Mandáty Doporučení Zdroj
Kachol lavan Binjamin Ganc 33 Ganc [21]
Likud Benjamin Netanjahu 32 Netanjahu [21]
Sjednocená kandidátka Ajman Ode 13 rozděleně [26][27]
Chadaš Ajman Ode 5 Ganc [27]
Ta'al Ahmad at-Tíbí 2 Ganc [27]
Sjednocená arabská kandidátka Mansúr Abbas 3 Ganc [27]
Balad Mtánes Šeháde 3 nikdo [26][28]
Šas Arje Deri 9 Netanjahu [21]
Jisra'el bejtenu Avigdor Lieberman 8 nikdo [29]
Sjednocený judaismus Tóry Ja'akov Litzman 7 Netanjahu [27]
Jamina Ajelet Šakedová 7 Netanjahu [27]
Strana práce–Gešer Amir Perec 6 Ganc [30]
Demokratický tábor Nican Horowitz 5 Ganc [29]

Rivlin oficiálně pověřil Netanjahua sestavením příští vlády 25. září.[31] Podmínil to tím, že pokud se mu nepodaří sestavit vládu, vrátí mandát, aby se vyhnul dalšímu rozpuštění Knesetu.[32]

Netanjahu na tuto podmínku přistoupil a vyzval k vytvoření „vlády jednoty“ mezi sebou, spřízněnými náboženskými stranami a Gancem. Ganc to odmítl s odůvodněním, že během voleb slíbil, že do koalice vedené Netanjahuem nevstoupí, a navíc že koalice, která by zahrnovala všechny Netanjahuovy spojence, by nebyla skutečnou vládou jednoty. Snahy o vyřešení patové situace byly neúspěšné a Netanjahu 21. října vrátil mandát Rivlinovi.[33] Dne 23. října pověřil Rivlinův úřad sestavením vlády Gance;[34] tento mandát byl Rivlinovi vrácen 21. listopadu.[35] Od tohoto dne měli poslanci Knesetu tři týdny na to, aby jmenovala některého z poslanců na funkci premiéra.[36] Vybraný poslanec by si musel zajistit podporu 61 hlasů.[37] Žádný poslanec však nebyl schopen sestavit vládu a 12. prosince bylo rozhodnuto, že se 2. března 2020 uskuteční třetí volby.[38]

Třetí volby – březen 2020[editovat | editovat zdroj]

Lieberman 8. března 2020 podpořil Gance při sestavování nové vlády.[39] Následujícího dne se Sjednocená kandidátka dohodla na spolupráci s Gancem a Liebermanem s cílem sesadit Netanjahua.[40] Orly Levy 10. března oznámila, že menšinovou vládu nepodpoří a opustila alianci Strana práce–Gešer–Merec. Poslanci Kachol lavan Cvi Hauser a Jo'az Hendel již dříve prohlásili, že nepodpoří vládu, která by se spoléhala na podporu Sjednocené kandidátky.[41] Lieberman a předseda Strany práce Amir Perec 11. března rovněž potvrdili, že aliance se Sjednocenou kandidátkou by nezměnila postoj jejich strany k vytvoření politické aliance s Gancem.[42] Zvolení poslanci Knesetu složili přísahu 16. března 2020.[43] Prezident Re'uven Rivlin 15. března oznámil, že pověřil Gance sestavením nové vlády poté, co získal podporu 61 ze 120 poslanců Knesetu.[44]

Před volbami Ganc slíbil, že sestaví vládu, jejíž součástí nebude Netanjahu.[45] Po volbách a vypuknutí pandemie covidu-19 však Ganc svůj postoj změnil a oznámil, že je ochoten podpořit koalici s Netanjahuem.[46] Dne 21. března Netanjahu oznámil, že byla dokončena jednání o vládě národní jednoty s rotujícím premiérem, přičemž ve funkci premiéra by nejprve působil Netanjahu, kterého by později vystřídal Ganc, ačkoli to Ganc popřel a tvrdil, že jednání stále probíhají.[47]

Ústavní krize předsedy Knesetu[editovat | editovat zdroj]

Předseda Knesetu Juli-Joel Edelstein zastával tuto funkci od roku 2013. Funkci zastával i během přechodného období Knesetu v roce 2019. Tentokrát odmítl rezignovat a ukončil činnost orgánu hned po složení přísahy.[48] Edelstein navrhl, aby levicová a pravicová koalice měly stejný počet členů v parlamentních výborech, kterým by předsedal Likud,[49] což však opozice odmítla. Opozice se poté obrátila na soud,[50] aby donutila shromáždění znovu zahájit činnost, v čemž byla úspěšná.[51][52]

Nejvyšší soud Státu Izrael 23. března jednomyslně rozhodl, že Edelstein by měl uspořádat hlasování o své výměně ve funkci předsedy parlamentu. Místo toho, aby Edelstein ustoupil, odstoupil 25. března z funkce předsedy Knesetu, což je poprvé, kdy předseda jednostranně rezignoval.[53] Dne 25. března soud rozhodl, že Amir Perec, jakožto nejstarší člen Knesetu, bude mít pravomoc svolat Kneset k hlasování o novém předsedovi.[54] Ganc poté oznámil, že bude kandidovat na post předsedy parlamentu, což vedlo k rozkolu Kachol lavan a také k oznámení dohody, podle níž by zastával funkci předsedy parlamentu až do vytvoření vlády jednoty pod vedením Netanjahua a poté by v této vládě zastával funkci ministra obrany až do nahrazení Netanjahua ve funkci premiéra v září 2019. Dne 26. března Me'ir Kohen stáhl svou kandidaturu na předsedu a Kneset zvolil předsedou Gance.

Doporučení (březen–duben 2020)[editovat | editovat zdroj]

Prezident Rivlin se 15. března sešel se všemi zvolenými stranami a přijal jejich doporučení na post premiéra.[55] Rivlin pověřil Gance sestavením vlády 16. března.[56]

Strana Předseda Mandáty Doporučení Zdroj
Likud Benjamin Netanjahu 36 Netanjahu [57]
Kachol lavan Binjamin Ganc 33 Ganc [57]
Sjednocená kandidátka Ajman Ode 15 Ganc [57]
Šas Arje Deri 9 Netanjahu [58]
Sjednocený judaismus Tóry Ja'akov Litzman 7 Netanjahu [59]
Strana práce–Gešer–Merec Amir Perec 7 rozděleně [55]
Strana práce Amir Perec 3 Ganc [55]
Merec Nican Horowitz 3 Ganc [55]
Gešer Orly Levy 1 nikdo [55]
Jisra'el bejtenu Avigdor Lieberman 7 Ganc [60]
Jamina Naftali Bennett 6 Netanjahu [61]

Ganc před volbami slíbil, že sestaví vládu, v níž nebude Netanjahu.[45] Původně byl učiněn pokus sestavit menšinovou vládu s vnější podporou Sjednocené kandidátky, avšak tato iniciativa rychle ztroskotala, neboť poslanci Knesetu Jo'az Hendel a Cvi Hauser oznámili, že budou hlasovat proti takové vládě s odvoláním na volební slib neopírat se o Sjednocenou kandidátku, v níž jsou „příznivci teroru“, jako je Balad. Během pandemie covidu-19 v Izraeli Ganc změnil svůj postoj a oznámil, že je ochoten podpořit koalici s Netanjahuem.[46] Dne 21. března Netanjahu oznámil, že byla dokončena jednání o vládě národní jednoty s rotujícím premiérem, přičemž ve funkci premiéra by nejprve působil Netanjahu, kterého by později vystřídal Ganc, ačkoli to Ganc popřel a tvrdil, že jednání stále probíhají.[47][62] Dne 26. března, den po rezignaci předsedy Knesetu Edelsteina, Ganc souhlasil s tím, že se stane předsedou Knesetu.[63][64] Skutečnost, že pravicové strany v koalici Likudu souhlasily s podporou Gancovy nabídky stát se předsedou, ohrozila budoucnost Kachol lavan. Ještě téhož dne byl Gantz zvolen novým předsedou Knesetu poměrem hlasů 74:18.[64]

Dne 27. března 2020 vyšlo najevo, že se objevila hlavní překážka možného dlouhodobého spojenectví mezi Gancem a Netanjahuem, pokud jde o realizaci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ. Barak Ravid z izraelské stanice Aruc 13 odhalil, že Ganc, přestože dříve tvrdil, že chce mírový plán realizovat, chce stále vést mírové rozhovory s Palestinci, proti čemuž se Trump a Netanjahu stále staví. V rámci navrhované koaliční dohody mezi Netanjahuem a Gancem měl Ganc po 18 měsících vlády nahradit Netanjahua ve funkci premiéra.[65] Dne 14. dubna měl Gancovi skončit mandát premiéra,[66] ovšem prezident Rivlin jej prodloužil do 15. dubna.[67]

Koaliční vláda[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. dubna 2020 Ganc a Netanjahu oznámili, že bylo dosaženo dohody o vládě jednoty. Dohoda by zahrnovala střídání Gance a Netanjahua ve funkci premiéra. Podle podmínek dohody měl být Netanjahu premiérem do října 2021 a Ganc vicepremiérem. Po uplynutí této doby se měli ve svých funkcích vyměnit. Pokud by však Netanjahu premiérský post předčasně opustil, měl Ganc tuto roli převzít. Na tuto zprávu reagovalo několik izraelských watchdog skupin, včetně hnutí ha-Tnu'a le-ma'an echut ha-šaltun be-Jisra'el, které podalo žádost k Nejvyššímu soudu, aby zablokoval sestavení vlády kvůli obvinění Netanjahua.[68]

Dne 7. května 2020 získal Netanjahu podporu 72 poslanců pro sestavení vlády, přičemž Rivlin mu krátce poté udělil dvoutýdenní mandát k sestavení vlády.[69] Podporu mu vyjádřily strany Kachol lavan, Likud, Derech erec, Gešer, Šas a Sjednocený judaismus Tóry a dva ze tří členů Strany práce.[70]

Členové vlády[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. května 2020 byli Knesetu oznámeni tito členové nové vlády:[71][72]

Ministři[editovat | editovat zdroj]

Úřad Obrázek Člen vlády Politická strana Nástup do úřadu Konec v úřadu
Předseda vlády
Benjamin Netanjahu Likud 17. května 2020 13. června 2021
Alternující předseda vlády
Binjamin Ganc Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr obrany
Ministr na ministerstvu obrany
Michael Biton Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr zahraničních věcí
Gabi Aškenazi Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr regionální spolupráce
Gil'ad Erdan Likud 17. května 2020 5. července 2020
Ofir Akunis 6. července 2020 13. června 2021
Ministr zemědělství a rozvoje venkova
Alon Schuster Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr pro záležitosti společnosti
Cipi Chotovely Likud 17. května 2020 2. října 2020
Cachi Hanegbi 2. srpna 2020 13. června 2021
Ministr komunikací
Jo'az Hendel Derech Erec 17. května 2020 16. prosince 2020
Binjamin Ganc Kachol lavan 16. prosince 2020 3. května 2021
Ejtan Ginzburg Kachol lavan 3. května 2021 13. června 2021
Ministr kultury a sportu
Chili Troper Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr energetiky a vodních zdrojů
Juval Steinitz Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr školství

Ministr pro vysokoškolské vzdělání

Ministr pro vodní zdroje

Ze'ev Elkin Likud 17. května 2020 23. prosince 2020
Jo'av Galant Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministryně ochrany životního prostředí
Gila Gamli'el Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr financí
Jisra'el Kac Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr zdravotnictví
Juli-Joel Edelstein Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr výstavby a bydlení
Ja'akov Litzman Sjednocený judaismus Tóry 17. května 2020 15. září 2020
Benjamin Netanjahu Likud 15. září 2020 14. října 2020
Jicchak Kohen Šas 14. října 2020 15. listopadu 2020
Benjamin Netanjahu Likud 15. listopadu 2020 18. listopadu 2020
Ja'akov Litzman Sjednocený judaismus Tóry 18. listopadu 2020 13. června 2021
Ministryně absorpce imigrantů
Pnina Tamano-Šata Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministr ekonomiky a průmyslu
Amir Perec Strana práce 17. května 2020 13. června 2021
Ministr náboženských služeb
Ja'akov Avitan Šas 17. května 2020 13. června 2021
Ministr pro záležitosti Jeruzaléma
Rafi Perec Jamina 17. května 2020 13. června 2021
Ministryně diaspory
Omer Jankelevič Kachol lavan 17. května 2020 13. června 2021
Ministryně pro posílení a rozvoj komunity
Orly Levy Gešer 17. května 2020 13. června 2021
Ministr vnitra
Arje Deri Šas 17. května 2020 13. června 2021
Ministr rozvoje periferie, Negevu a Galileje 14. května 2021 13. června 2021
Ministr pro strategické záležitosti
Orit Farkaš-Hakohen Kachol lavan 17. května 2020 30. listopadu 2020
Michael Biton 30. listopadu 2020 13. června 2021
Ministr zpravodajských služeb
Eli Kohen Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr spravedlnosti
Avi Nisenkorn Kachol lavan 17. května 2020 30. prosince 2020
Binjamin Ganc Kachol lavan 1. ledna 2021 13. června 2021
Ministr vnitřní bezpečnosti
Amir Ochana Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr vědy a technologie
Jizhar Šaj Kachol lavan 17. května 2020 12. ledna 2021
Jechi'el Moše Troper Kachol lavan 3. května 2021 13. června 2021
Ministr turismu
Asaf Zamir Kachol lavan 17. května 2020 10. června 2020
Orit Farkaš-Hakohen 14. října 2020 13. června 2021
Ministryně dopravy
Miri Regev Likud 17. května 2020 13. června 2021
Ministr pro sociální rovnost
Mejrav Kohen Kachol lavan 17. května 2020 8. ledna 2021
Michael Biton Kachol lavan 3. května 2021 13. června 2021
Ministr práce, sociální péče a sociálních služeb
Jicchak Šmuli Strana práce 17. května 2020 13. června 2021
Ministr pro kybernetiku a národní digitální záležitosti
David Amsalem Likud 17. května 2020 13. června 2021

Ministr bez portfeje[editovat | editovat zdroj]

Člen vlády Obrázek Politická strana Nástup do úřadu Nástup do úřadu
Cachi Hanegbi
Likud 17. května 2020 2. srpna 2020

Náměstci ministrů[editovat | editovat zdroj]

Úřad Obrázek Náměstek Politická strana Nástup do úřadu Konec v úřadu
Náměstek úřadu předsedy vlády
Fatín Mulá Likud 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra vnitřní bezpečnosti
Gadi Jevarkan Likud 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra financí
Jicchak Kohen Šas 25. května 2020 14. listopadu 2020
23. listopadu 2020 13. června 2021
Náměstek ministra dopravy
Uri Maklev Sjednocený judaismus Tóry 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra vnitra
Jo'av Ben Cur Šas 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra rozvoje periferie, Negevu a Galileje 13. června 2021
Náměstek ministra školství
Me'ir Poruš Sjednocený judaismus Tóry 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra práce, sociální péče a sociálních služeb
Mešulam Nahari Šas 25. května 2020 13. června 2021
Náměstek ministra zdravotnictví
Jo'av Kiš Likud 25. května 2020 13. června 2021

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Thirty-fifth government of Israel na anglické Wikipedii a Trzydziesty piąty rząd Izraela na polské Wikipedii.

  1. ↑ ממשלת נתניהו-גנץ החדשה: יותר שרים, יותר משימות. Jisra'el ha-jom [online]. 2020-05-13 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. ↑ HOLMES, Oliver. Israel to hold new elections after Netanyahu coalition talks fail. The Guardian [online]. 2019-05-29 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  3. ↑ Right-wing bloc - 58 seats, Blue and White - 33. Aruc ševa [online]. 2020-03-04 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ ROKOS, Milan. Volby v Izraeli: Souzený Netanjahu bojuje o přežití. Šance má solidní. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ V Izraeli hrozí nové volby. Vláda se ani na poslední chvíli nedojednala rozpočtový kompromis. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Knesset officially dissolves, Israel heads to new elections. The Times of Israel [online]. 2020-12-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ BARUCH, Hezki. 23rd Knesset dissolved, Israel going to elections. Aruc ševa [online]. 2020-12-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ World reacts as Bennett, Lapid form new government, oust Netanyahu after 12 yrs. The Times of Israel [online]. 2021-06-13 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ LIEBERMANN, Oren; CARREY, Andrew. Netanyahu set for fifth term as Israel's leader as rival concedes defeat. CNN [online]. 2019-04-10 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ With plea for healing, president officially taps Netanyahu to form new coalition. The Times of Israel [online]. 2019-04-17 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e החרדים המליצו על נתניהו, אשכנזי: "לא ניכנס לממשלת אחדות". Ma'ariv [online]. 2019-04-15 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  12. ↑ a b c d e נתניהו השיג 65 ממליצים להרכבת הממשלה. Ynet [online]. 2019-04-16 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  13. ↑ Phase 2 Results: Netanyahu 65, Gantz 45, Neither 10 [online]. 2019-04-16 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Israel Election Results: Netanyahu Says No Choice but to Form Broad Unity Government. Ha'arec [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ HARKOV, Lahav. Netanyahu’s new math: When 56 is worth more than 60. The Jerusalem Post [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Gantz says he should lead unity government, rejects coalition led by right. The Times of Israel [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ SCHWARTZ, Felicia; LIEBER, Dov. Gantz Declares Win, Rejects Netanyahu’s Call for Negotiations. The Wall Street Journal [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ BACHNER, Michael. Liberman said to tell aides he intends to recommend Gantz for prime minister. The Times of Israel [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Parties jostle for position, hold talks in bid to break coalition impasse. The Times of Israel [online]. 2019-09-20 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  20. ↑ Joint List of Arab parties seen leaning toward recommending Gantz for PM. The Times of Israel [online]. 2019-09-21 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d LIVEBLOG: Gantz leads in votes for next Israeli PM after first day of talks. i24 News [online]. 2019-09-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ HOFFMAN, Gil; HARKOV, Lahav. Joint List endorses Gantz without Balad, giving Netanyahu majority. The Jerusalem Post [online]. 2019-09-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ PFEFFER, Anshel. For the First Time Ever, Israeli Democracy Has Been Shut Down. Ha'arec [online]. 2020-03-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b HOLMES, Oliver. Netanyahu narrowly ahead in consultations with all parties. The Guardian [online]. 2019-09-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ Rivlin to begin consultations Sunday on tasking next prime minister. The Times of Israel [online]. 2019-09-19 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Joint List leader says Gantz asked party to reduce support in tactical move. The Times of Israel [online]. 2019-09-26 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d e f Netanyahu expected to have first crack at forming Israeli government. i24 News [online]. 2019-09-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  28. ↑ LIS, Jonathan. Israel Election Results: Three Arab Lawmakers Refuse to Endorse Gantz; Netanyahu Leads With 55 Backers. Ha'arec [online]. 2019-09-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b HARKOV, Lahav. Balad votes won’t count for Gantz, putting Netanyahu in lead. The Jerusalem Post [online]. 2019-09-24 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ LIVEBLOG: Netanyahu, Gantz to meet Israeli president again on Wednesday. i24 News [online]. 2019-09-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ Israeli president taps Netanyahu to form gov't after unity talks fail. i24 News [online]. 2019-09-25 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Back to square one: New elections loom after Rivlin’s unity bid falls short. The Times of Israel [online]. 2019-09-25 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ Netanyahu tells president he can’t form government; now it’s Gantz’s turn to try. The Times of Israel [online]. 2019-10-21 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  34. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Charged with forming coalition, Gantz asks Netanyahu to join, vows to heal rifts. The Times of Israel [online]. 2019-10-23 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  35. ↑ HOFFMAN, Gil. Rivlin hands over mandate, begs MKs to prevent third election. The Jerusalem Post [online]. 2019-11-21 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  36. ↑ Ani Gantz při sestavování vlády neuspěl. Izrael tak míří k dalším volbám [online]. Česká televize, 2019-11-20 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  37. ↑ 5 days before deadline, Gantz’s chances of forming coalition seen as fading away. The Times of Israel [online]. 2019-11-15 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  38. ↑ Knesset dissolves, sets unprecedented third election in under a year. The Times of Israel [online]. 2019-12-12 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  39. ↑ RABINOWITZ, Aaron. Gantz Agrees to Lieberman's Terms for Entering Government. Ha'arec [online]. 2020-03-08 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  40. ↑ Israel's Gantz woos Joint List after reaching agreement with Lieberman. Middle East Eye [online]. 2020-03-09 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  41. ↑ HOFFMAN, Gil. Orly Levy's flipflop kills minority government. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-10 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  42. ↑ Gantz, Peretz press ahead with center-left coalition bid despite setbacks. The Times of Israel [online]. 2020-03-11 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  43. ↑ HOFFMAN, Gil. MKs sworn in to Knesset in ceremony adhering to coronavirus rules. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Rivlin to task Gantz with forming government after he receives 61 endorsements. The Times of Israel [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b Israel’s Gantz vows to form government without Netanyahu. Politico [online]. Associated Press, 2020-02-16 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b WOOTLIFF, Raoul. Gantz: Unity government needed now, I’m waiting for Netanyahu to okay talks. The Times of Israel [online]. 2020-03-13 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b HOFFMAN, Gil. Netanyahu implores Gantz to join gov't, vows to rotate as PM without tricks. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-22 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  48. ↑ LIS, Jonathan. Top Court Rules Speaker Must Convene Knesset to Elect His Successor. Ha'arec [online]. 2020-03_23 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  49. ↑ JANKO, Yuval; FREIDSON, Yael; COHEN, Gilad, Moran Azulay. Blue & White rejects Likud plan for key Knesset committees. Ynetnews [online]. 2020-03-19 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  50. ↑ JEREMY BOB, Yonah; HOFFMAN, Gil. Chief justice criticizes Edelstein for preventing Knesset from gathering. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-19 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  51. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Blue and White-led bloc takes control of 6 key Knesset oversight committees. The Times of Israel [online]. 2020-03-24 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  52. ↑ HOFFMAN, Gil. Likud boycotts votes on Knesset committees. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-24 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  53. ↑ אדלשטיין התפטר מתפקיד היו"ר: "בג"ץ מחריב את הכנסת". Ynet [online]. 2020-03-25 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  54. ↑ HOFFMAN, Gil; JEREMY BOB, Yonah. Vote for Knesset Speaker to be held on Thursday, High Court decides. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  55. ↑ a b c d e LEVINSON, Chaim; LIS, Jonathan; KHOURY, Jack. Benny Gantz to Get First Chance at Forming Government After Receiving Thin Majority. Ha'arec [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  56. ↑ HOFFMAN, Gil. Secret Likud, Blue and White meeting raises unity hopes. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c HOFFMAN, Gil. Joint List endorses Gantz to form government. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  58. ↑ Shas recommends Netanyahu as PM, urges broad unity government. The Times of Israel [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  59. ↑ United Torah Judaism backs Netanyahu to form next government. Ynet [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  60. ↑ Liberman backs Gantz, hopes for emergency government. The Times of Israel [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  61. ↑ Yamina recommends Netanyahu, says no unity with Joint List. The Times of Israel [online]. 2020-03-15 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  62. ↑ HOFFMAN, Gil. Netanyahu implores Gantz to join gov't, vows to rotate as PM without tricks. The Jerusalem Post [online]. 2020-03-22 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  63. ↑ Blue & White in turmoil as Gantz stands for Knesset speaker with right-wing support. Ynet [online]. 2020-03-26 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  64. ↑ a b HOFFMAN, Gil. Blue and White splits as unity deal with Likud approaches. The Jerusalem Post [online]. 2020-04-02 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  65. ↑ RAVID, Barak. Trump peace plan a sticking point in Israel's Netanyahu-Gantz pact. Axios [online]. 2020-03-27 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  66. ↑ RETTIT GUR, Haviv. Netanyahu faces a rebellion on the right as new government takes shape. The Times of Israel [online]. 2020-04-01 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  67. ↑ HOFFMAN, Gil; SHARON, Jeremy. Gantz’s mandate to form a government ends. The Jerusalem Post [online]. 2020-04-16 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  68. ↑ HOFFMAN, Gil. The deal is done: Netanyahu, Gantz ink coalition pact. The Jerusalem Post [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  69. ↑ Netanyahu gets nod from Rivlin to form government, seemingly cementing rule. The Times of Israel [online]. 2020-05-07 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  70. ↑ BASSIST, Rina. Netanyahu’s future coalition, without the settlers?. Al-Monitor [online]. 2020-05-07 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  71. ↑ Thirty-Fifth Government [online]. Kneset [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  72. ↑ The ministers of Israel’s 35th government. The Times of Israel [online]. 2020-05-17 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vlády Státu Izrael
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_Benjamina_Netanjahua_a_Binjamina_Gance&oldid=23098939“