Avi Gabaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avi Gabaj
אבי גבאי
Avi Gabbay
Gabaj na předvolebním mítinku Izraelské strany práce (duben 2017)
Gabaj na předvolebním mítinku Izraelské strany práce (duben 2017)
16. ministr ochrany životního prostředí
Ve funkci:
14. května 2015 – 31. května 2016
PrezidentRe'uven Rivlin
Předseda vládyBenjamin Netanjahu
PředchůdceBenjamin Netanjahu
NástupceZe'ev Elkin
11. předseda Izraelské strany práce
Ve funkci:
10. července 2017 – 2. července 2019
PrezidentRe'uven Rivlin
PředchůdceJicchak Herzog
NástupceAmir Perec
Stranická příslušnost
ČlenstvíKulanu
Izraelská strana práce

Narození22. února 1967 (55 let)
Jeruzalém
IzraelIzrael Izrael
Občanstvíizraelské
Alma materHebrejská univerzita v Jeruzalémě
ZaměstnáníBezek
Cellcom
Profesevýkonný ředitel, politik
Webová stránkahttp://avigabbay.co.il
CommonsAvi Gabbay
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avraham „Avi“ Gabaj (hebrejsky אַבְרָהָם „אָבִי” גַּבַּאי‎,[1]22. února 1967 Jeruzalém, Izrael) je izraelský podnikatel a politik. V letech 2007 až 2013 byl výkonným ředitelem telekomunikační společnosti Bezek.[2] V letech 2015 až 2016, kdy byl členem strany Kulanu, působil jako ministr ochrany životního prostředí. V roce 2017 byl zvolen předsedou Izraelské strany práce. Po volbách do Knesetu v dubnu 2019, do kterého byl zvolen, rezignoval na funkci předsedy strany.[3] Ve volbách do Knesetu v září 2019 nekandidoval. Po odchodu z politiky začal opět podnikat. V současné době je výkonným ředitelem společnosti Cellcom.[4]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Gabaj se narodil ve čtvrti Bak'a v Jeruzalémě[5] jako sedmé z osmi dětí Moïse a Sary Gabajových, židovských přistěhovalců z Maroka, původem z Casablanky.[6][7] Jeho otec pracoval v telekomunikační společnosti Bezek.[8][9][10] Navštěvoval gymnázium Rechavja. Po absolvování gymnázia nastoupil v rámci národní vojenské služby do Izraelských obranných sil, v rámci kterých sloužil v zpravodajské službě[11][12] a dosáhl hodnosti poručíka. Po odchodu z armády vystudoval titul Bachelor of Arts v oblasti ekonomie a titul Master of Business Administration na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.[13]

Podnikatelská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 nastoupil do společnosti Bezek[14] a začal pracovat jako asistent výkonného ředitele Amiho Harela.[15] Brzy poté byl jmenován do funkce viceprezidenta pro lidské zdroje a krátce nato se stal viceprezidentem pro ekonomiku a regulaci.[16][17] V roce 2003 byl jmenován výkonným ředitelem společnosti Bezeq International.[16][17] V roce 2007, poté co byl výkonný ředitel společnosti Bezek Ja'akov Gelbard nucen odstoupit, nastoupil Gabaj na jeho místo. Tuto pozici zastával až do svého odchodu v roce 2013.[18][19] Krátce před vstupem do politiky se pokusil koupit kontrolu nad izraelskou národní leteckou společností El Al, což se mu však nepodařilo.[19] V lednu 2020 se stal výkonným ředitelem telekomunikační společnosti Cellcom.[20]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kulanu[editovat | editovat zdroj]

Před volbami do Knesetu v roce 2015 patřil k zakladatelům nové strany Kulanu.[21][22] Přestože nebyl zvolen do Knesetu, byl v Netanjahuově vládě jmenován ministrem ochrany životního prostředí.[23][24] Dne 27. května 2016 rezignoval na funkci ministra ochrany životního prostředí na protest proti jmenování Avigdora Liebermana ministrem obrany.[25][26][27]

Izraelská strana práce[editovat | editovat zdroj]

Dne 29. prosince 2016 oznámil, že vstoupí do Izraelské strany práce[28] a 4. března 2017 oznámil, že bude kandidovat ve vnitrostranických volbách do vedení strany, které se konaly v červenci 2017.[29] Oznámení bylo neobvyklé, protože v té době nebyl členem Knesetu.[30] V prvním kole se na prvním místě umístil Amir Perec s 32,7 % a na druhém Gabaj s 27,08 %; ve druhém kole, které se konalo 10. července, zvítězil Gabaj s 52,4 % hlasů.[31][32][33] Obvykle získává předseda největší opoziční strany v Knesetu titul vůdce opozice. Tento titul měl však Jicchak Herzog, odstupující předseda strany.[34] Po Herzogově rezignaci v červenci 2018 se funkce ujala Cipi Livniová a po rozpuštění Sionistického tábora ji vystřídala bývala předsedkyně Izraelské strany práce Šeli Jachimovič.[35]

Dne 1. ledna 2019 Gabaj oznámil rozpuštění Sionistického tábora a ukončení spolupráce se stranou ha-Tnu'a.[36]

V lednu 2019 vyšla jeho autobiografie Hakol efšari (Všechno je možné).[37]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

Izraelsko-palestinský konflikt[editovat | editovat zdroj]

Ve svém politickému plánu, jenž byl zveřejněn během voleb předsedy Izraelské strany práce v roce 2017,[38] se vyslovil pro dvoustátní řešení s tím, že Stát Palestina bude demilitarizován a izraelské osady a Jordánské údolí zůstanou pod izraelskou kontrolou. Arabské čtvrti ve východním Jeruzalémě by byly v oblasti B.[38] Palestinští uprchlíci by dostali odškodnění. Izraelské obranné síly by byly rozmístěny podél řeky Jordán až do vyřešení konfliktu.

V říjnu 2017 v televizním rozhovoru prohlásil, že v rámci dohody není třeba evakuovat osady.[39] Později upřesnil, že se hlásí k dvoustátnímu řešení a k rozlišení mezi bloky osad a izolovanými osadami, v nichž musí být výstavba zastavena, ale že v této fázi není třeba vyklízení všech osad.[40]

Po prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele se Gabaj nechal v rozhovoru slyšet, že „nerozdělený Jeruzalém“ je důležitější než politická dohoda s Palestinci.[41] Přibližně půl roku předtím však vysvětlil, že „nerozdělený Jeruzalém“ nezahrnuje arabské čtvrti na předměstí.[42]

V lednu 2018 prohlásil, že pokud se s Palestinci nedohodnou, není nutno vyklízení osad.[43]

Ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Podle sociálně-ekonomického plánu, který zveřejnil během primárek v roce 2017, podporuje zvýšení výdajů na sociální dávky a zefektivnění veřejného sektoru. Podporuje snížení nerovnosti mezi centrální částí Izraele a periférii a mezi Židy a Araby ve vzdělávacím systému. Je proti zaměstnávání učitelů ve veřejných školách agenturami práce. Podporuje systém veřejného zdravotnictví a úplné oddělení od soukromého zdravotnictví, naopak je pro zvětšení veřejných výdajů na zdravotnictví na úroveň průměru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle Gabaje může být veřejná doprava sociálním nástrojem, který snižuje nerovnost a přispívá k sociální mobilitě. Podporuje dodatečné investice do veřejné dopravy ve výši 100 miliard nových izraelských šekelů.

Podporuje rozšíření sociálních sítí chránících všechny zaměstnance. Podle jeho plánu je třeba vytvořit spravedlivý daňový systém, který by se vypořádal s nerovností a hlubokými rozdíly v izraelské společnosti; aby se snížily životní náklady v Izraeli, navrhl, aby se zvýšila konkurence na trhu, snížila byrokracie a vytvořila konkurence mezi košer agenturami. Navrhuje do pěti let postavit 300 000 bytových jednotek a změnit proces plánování tak, aby se zkrátila doba výstavby bytů.[44]

Náboženství a stát[editovat | editovat zdroj]

Vyslovil se pro veřejnou dopravu o šabatu,[45] pro povolení otevřít supermarkety a zábavní podniky o šabatu,[46] pro reformní konverze,[47] pro občanské sňatky[48] a pro kompromis ohledně Zdi nářků.[49] V otázce přijímání ultraortodoxních charedimů naopak prohlásil, že je to nereálné.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Vyzval také k reformě vzdělávacího systému.[50][51]

Práva LGBT[editovat | editovat zdroj]

Gabaj několikrát vyjádřil podporu právům LGBT a předložil legislativní balíček 24 zákonů o právech LGBT. [52][53]

Holokaust[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že „za holokaust byli odpovědní také Židé, nejen Němci“.[54] Tento výrok Gabaj ostře kritizoval.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Gabaj žije ve čtvrti Tel Baruch v Tel Avivu.[55] Je ženatý s Ajelet, přistěhovalkyní z Austrálie. Ajelet pracuje jako koordinátorka výuky a učitelka angličtiny na střední škole v Tel Avivu.[56] Mají tři syny.[7][19] Jeho rodina je označována za „voliče Likudu“.[25] Je sportovním nadšencem a zúčastnil se několika maratonů.[11]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Avi Gabbay na anglické Wikipedii a אבי גבאי na hebrejské Wikipedii.

  1. תרומות וערבויות למועמדים בבחירות מקדימות [online]. Státní kontrolor Státu Izrael [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu. 
  2. יו"ר חדש לעבודה - אבי גבאי [online]. Aruc ševa, 2017-07-10 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  3. WOOTLIFF, Raoul. Ailing Labor elects past chairman Amir Peretz to lead it through next election [online]. The Times of Israel, 2019-07-02 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  4. Management [online]. Cellcom [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  5. "התפטרתי מממשלת נתניהו כי לא רציתי להיות בצד הלא נכון של ההיסטוריה" [online]. Ma'ariv, 2017-07-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  6. השר שאתם לא מכירים: מי אתה אבי גבאי? [online]. Ynet, 2015-05-26 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  7. a b BURNS, Rhona. ‘Giving back the state to its citizens’ [online]. The Jerusalem Post, 2017-03-30 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  8. אינטימי: "לא מרשה לעצמי להיעלב ממתחרה פוליטי" [online]. nana10, 2017-09-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  9. על הנסים ועל הנפלאות [online]. Ornews, 2017-09-03 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  10. "גם כשהייתי מנכ"ל בזק, אבא, שהיה עובד החברה, אמר: "אני עוד אתבע את בזק על מה שעשו לי" [online]. Kalkalist, 2017-05-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  11. a b ערוץ הכנסת - חיידק פוליטי עם אבי גבאי, 13.2.17 [online]. YouTube [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  12. קורות חיים [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-05. 
  13. המסלול המהיר של אבי גבאי [online]. Ha'arec, 2007-07-27 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  14. בזק: 21 שנות הפרטה [online]. Ynet, 2005-05-08 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  15. אבי גבאי: "המע"מ צריך לרדת ב-10%" [online]. TheMarker, 2017-01-01 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  16. a b אבי גבאי מונה אתמול למנכ"ל בזק בינלאומי [online]. Ha'arec, 2011-08-21 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  17. a b אבי גבאי לא פראייר [online]. Ynet, 2004-09-07 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  18. TEIG, Amir. Suddenly, Bezeq CEO Stepping Down [online]. Ha'arec, 2013-01-13 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  19. a b c LEVINSON, Chaim; TEIG, Amir; BEN ZIKRI, Almog. Avi Gabbay, a Business Exec With Little Political Experience, Just Won Israel's Labor Party Primary and Hopes to Replace Netanyahu [online]. Ha'arec, 2017-07-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  20. PEREZ, Gad. Cellcom names Avi Gabbay CEO [online]. Globes, 2020-01-05 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  21. GIL STERN STERN HOFFMAN. Kahlon officially registers new Kulanu party [online]. The Jerusalem Post, 2014-12-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  22. הראשון להצטרף למפלגה שמקים משה כחלון: לשעבר מנכ"ל בזק, אבי גבאי [online]. TheMarker, 2014-08-24 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  23. SHARON, Itamar. Who’s who in Netanyahu’s 2015 government [online]. The Times of Israel, 2015-05-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  24. נכנסים לעבודה: חילופי השרים התקיימו במשרד החקלאות וביטחון הפנים [online]. Ma'ariv, 2015-05-17 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  25. a b Israel’s Labour party gambles on Gabbay [online]. Jeruzalém: Economist, 2017-07-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  26. LIS, Jonathan. Environmental Protection Minister Resigns in Protest of Lieberman Appointment [online]. Ha'arec, 2016-05-27 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  27. השר גבאי התפטר מתפקידו בעקבות מינוי ליברמן לשר הביטחון: "מעשה חמור" [online]. Walla, 2016-05-27 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  28. LEVINSON, Chaim. Former Netanyahu Minister Avi Gabbay Joins Opposition Labor Party [online]. Ha'arec, 2016-12-29 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  29. אבי גבאי הודיע על התמודדותו לראשות מפלגת העבודה [online]. TheMarker, 2017-03-04 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  30. Ex-Kulanu minister to challenge Herzog for Labor leadership [online]. The Times of Israel, 2017-03-04 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  31. WOOTLIFF, Raoul. Labor elects newcomer Avi Gabbay as party leader in major upset [online]. The Times of Israel, 2017-07-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  32. מהפך במפלגת העבודה: אבי גבאי ניצח, [online]. News1, 2017-07-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  33. הבחירות לראשות העבודה: גבאי ופרץ עלו לסיבוב השני [online]. Ynet, 2017-07-04 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  34. HOFFMAN, Gil. Herzog to remain opposition head under new Labor leader Gabbay [online]. The Jerusalem Post, 2017-07-13 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  35. כפי שפורסם בוואלה! NEWS: יחימוביץ' מונתה ליו"ר האופוזיציה [online]. Waffa, 2019-01-01 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  36. יו"ר מפלגת העבודה הודיע על פיצול מהתנועה ועל ריצה ברשימות נפרדות. "האמנתי שהשינוי והשותפות החדשה יובילו לצמיחה שלנו, אבל הציבור רואה שזה לא מצב הדברים והתרחק", לבני לא ידעה מראש על המהלך, והופתעה לשמוע על כך בישיבת הסיעה. לבני: "טוב שהותרו הספקות" [online]. Waffa, 2019-01-01 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  37. הכול אפשרי / אבי גבאי [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02. 
  38. a b Politický plán [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu. 
  39. SEGAL, Amit; AVRAHAM, Yaron. "דברי גבאי - לא עמדת המחנ"צ" [online]. 2017-10-16 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  40. HOFFMAN, Gil; BERNARD, Joy. Gabbay clarifies position on settlements following left wing outrage [online]. The Jerusalem Post, 2017-10-17 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  41. ראיון עם יושב ראש "המחנה הציוני" אבי גבאי, 08.12.17 [online]. YouTube, 2017-12-10 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  42. גבאי בראיון ל-ynet: "תומך בשתי מדינות, ירושלים תישאר מאוחדת" [online]. Ynet, 2017-07-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  43. גבאי על תוכנית ההתנתקות מיו"ש: "מי אמר שצריך לפנות התנחלויות?" [online]. Ma'ariv, 2018-02-04 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  44. Sociálně-ekonomický plán [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  45. גבאי מצהיר: "אי הפעלת תחבורה ציבורית בשבת, עוול חברתי חמור [online]. Channel 10, 2017-07-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  46. חתמו ותמכו בראשי הערים: [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-27. 
  47. I am in favour of Reform conversions, but not everyone can convert [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-02. 
  48. גבאי: המטרה שלי היא לקחת קולות מהליכוד וכולנו [online]. Izraelská vysílací společnost, 2017-12-30 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  49. נגד "הדתה" בבתי הספר, בעד החזרת שכונות ערביות בירושלים. העמדות וההבטחות של אבי גבאי [online]. Ynet, 2017-07-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  50. GERMAN, Atara. אבי גבאי: "מערכת החינוך מחולקת לארבעה שבטים" [online]. 2017-08-30 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  51. פרק ראשון: ארבעת השבטים [online]. Facebook [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  52. סיעת המחנה הציוני הכינה חבילה של 24 הצעות חוק העוסקות בזכויות הקהילה הגאה [online]. WDG [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  53. Facebook, 2018-07-22 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  54. OPPENHEIM, Maya. Benjamin Netanyahu attacks Polish PM for saying Jews were among perpetrators of the Holocaust [online]. The Independent, 2018-02-18 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  55. שחקן חיזוק: כמה שווה אבי גבאי, השר היחיד שאינו חבר כנסת? [online]. Forbes [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01. 
  56. מורה לאנגלית ואשת יו"ר: "אבי החליט שזה מה שהוא רוצה" [online]. Ynet, 2017-07-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]