Velické Granáty

Velické Granáty
	Granátový roh, Malá a Veľká Granátová veža, Vyšné Granátové sedlo a Granátová stena
Vrchol	2420 m n. m. (Rohatá věž)
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°9′56″ s. š., 20°9′30″ v. d.
	Velické Granáty
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velické Granáty jsou krajinářsky mimořádně působivá skupina věží v rozsoše Bradavice. Kromě cimbuří tvořícího vlastní hřeben je tu ještě „dolní patro“ pěti nižších věží, které do Velické doliny spadají horolezecky oblíbenými stěnami, a „meziposchodím“ probíhá scenéricky hodnotná Granátová lávka.

Topografie

Hřeben Velických Granátů odděluje Velickou dolinu od Slavkovské doliny, která je rezervací a je tedy uzavřena pro turisty i horolezce. Ve směru od Bradavice hřeben tvoří: Rohatá veža (2420 m), Rohatá štrbina, Granátový Roh, Horná Granátová štrbina, Malá Granátová veža (2298 m), Prostredná G. štrbina, Veľká Granátová veža (2318 m), Dolná G. štrbina, Dvojitá veža severní (2312 m) a jižní vrchol, Sedlo pod Dvojitou, Velická kopa (2227 m), Sedlo pod Velickou kopou a tři Velické hrby.

Dolní patro tvoří: Opálová stena (2285 m), Granátová stena (2245m), Granátová vežička, Velická stena (2230 m), Ľavá a Pravá Velická veža. Granátová lávka prochází přes pět sedel za těmito věžemi.

Několik horolezeckých výstupů

Z Granátové lávky jsou dostupné Opálová i Velické stěna. Velické věžičky jsou téměř její součástí.

1907 – první přechod hřebene: A. Martin a J. Franz, kromě Rohaté věže.
1911 – prvovýstup na Velkou granátovou věž přímo hřebenem ze Sedla pod Dvojitou, Gyula Komarnicki, jedno místo IV.
1959 – první zimní přechod celého hřebene V. Korsák a S. Samuhel.

Galerie

Velická veža, lze vidět kousek Granátové lávky.
Granátová věžička
Velické Granáty ze Slavkovské doliny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Velické Granáty na slovenské Wikipedii.

Literatura

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velické Granáty na Wikimedia Commons
Podzimní foto
Opálová věž, lezecké cesty v J. stěně Archivováno 22. 4. 2016 na Wayback Machine.
Dtto Granátová stěna Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Podle Andrášiho: Granátová lávka, věže, sedla
Schematická mapa (Andráši)
Zákres případného prodloužení Granátové lávky pod Bradavicí a kupolí
Granátové věže v oparu, K2 Studio

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)